Aralské jezero žije

Jak lze napravovat ekologické hříchy minulosti? Odpověď do debaty nad takto položenou otázkou přináší operace na záchranu Aralského jezera, která začala v červenci. Světová banka uvolnila 85 milionů dolarů na stavbu šestnáct kilometrů dlouhé hráze, která by měla do vysychajícího jezera přivést podstatně více vody, než přichází dnes, a vrátit mu život. Práce mají být hotové příští rok. Experti očekávají, že do čtyř let se hladina zvedne alespoň o čtyři metry. Tím se podstatně sníží slanost a do jezera se vrátí ryby. Jedna z největších ekologických katastrof začala v 60. letech, kdy si stalinisté usmysleli, že ze suchých plání Střední Asie udělají středisko pěstování bavlny a rýže. Masivní zavlažování a odklon dvou hlavních přítoků Aralského jezera - řek Amudarji a Syrdarji - snížilo hladinu o více než dvacet metrů, jezero ustoupilo ze svých původních břehů až o sto kilometrů a přestalo být souvislou hladinou. Dnes jej tvoří tzv. Velké jezero na jihu sahající do Uzbekistánu a Malé jezero na severu na území Kazachstánu. Nad prvním z nich již ekologové zlomili hůl. Koncentrace soli vyhubila všechny ryby a pro návrat k normálu není dostatek vody. Projekt Světové banky se tedy snaží zachránit alespoň severní Malé jezero. Na happy end si bude svět muset ještě několik let počkat, inspirace, kterou ale již dnes Aralské jezero přináší, je poměrně jasná: už žádné nesmyslné obracení řek a naopak co nejvíce mezinárodních peněz na rozumné projekty uzdravující nemocnou přírodu. Zdroj: Respekt