Hranice národních parků ministerstvo měnit nebude
Praha / Jižní Čechy - Velkoplošná chráněná území v České republice svá území
zmenšovat nebudou. Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek nepočítá s
podobnou iniciativou, se kterou přišel slovenský ministr hospodářství Rusko.
Podle tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Karolíny Šůlové MŽP
o takovém kroku neuvažuje, protože k němu nevidí důvod. "Existence chráněných
území znamená pro turistiku a rozvoj regionu spíše přínos," uvedla Šůlová a
dodala, že značka národního parku, chráněné krajinné oblasti či soustavy Natura
2000 turisty i investice naopak přitahuje. "Příkladem může být podpora obcí i
kraje pro vyhlášení CHKO Český les či zájem obcí v Českém Švýcarsku, aby právě
na jejich území bylo sídlo národního parku," uzavřela stanovisko MŽP jeho
mluvčí.
Slovenského ministra Ruska k rozhodnutí omezit ekologické předpisy vedlo to, že
podle něho brání rozvoji cestovního ruchu. Z dohody se zástupci ostatních
ministerstev a ochranáři vyplynulo, že například sníží počet chráněných
krajinných oblastí a změní se hranice národních parků. Opatření se mají týkat i
Vysokých Tater postižených v listopadu větrnou kalamitou.
Rusko dohodl na pracovní meziresortní komisi sedm zásad, které mají odstranit
překážky pro podnikání v turistice. Nejvyšší stupně ochrany přírody se budou
podle materiálu vztahovat pouze na nezastavěné lokality. Rusko předpokládá, že
to umožní rozšířit nebo postavit nová rekreační a ubytovací zařízení. Zmiňované
úpravy podle Ruska požadují i zahraniční investoři. S ministrem souhlasí i
ochránci přírody v tom, že nejpřísnější ochraně by měly podléhat pouze
nezastavěné plochy.
O zmenšování rozlohy národního parku a chráněné krajinné oblasti nebo změnách v
režimu ochrany přírody nemůže být řeč ani podle ředitele Správy NP a CHKO Šumava
Aloise Pavlíčka. Pokud se srovnání České republiky a Slovenska týká, je podle
Pavlíčka rozsah národních parků a chráněných krajinných oblastí na Slovensku
procentuálně výrazně vyšší než v České republice. "Také u řady oblastí
neodpovídá mezinárodní kategorizaci," uvedl.
Pokud se jedná přímo o podmínky Šumavy, v národním parku bylo od počátku
rozhodnuto, zda budou obce zahrnuty do zvláště vyčleněného ochranného pásma
uvnitř parku, nebo budou zastavěná území, takzvané intravilány, vyjmuty. Byla to
léta diskutovaná otázka mezi správou parku a obcemi, co vlastně a na čím území
leží, zda obce na území parku, nebo park na území obcí.
Podle ředitele Pavlíčka by vyjmutí z národního parku či chráněné krajinné
oblasti nic neřešilo v souvislosti s novými zařízeními pro turistiku. "Dnes jsme
v dohodě prostřednictvím územních plánů jednotlivých obcí, které zastřešuje
Velký územní celek Šumava. Dílčí změny jsou realizovány v rámci těchto
mantinelů," uzavřel Pavlíčko.
Praha / Jižní Čechy - Velkoplošná chráněná území v České republice svá území zmenšovat nebudou. Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek nepočítá s podobnou iniciativou, se kterou přišel slovenský ministr hospodářství Rusko.
Podle tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Karolíny Šůlové MŽP o takovém kroku neuvažuje, protože k němu nevidí důvod. "Existence chráněných území znamená pro turistiku a rozvoj regionu spíše přínos," uvedla Šůlová a dodala, že značka národního parku, chráněné krajinné oblasti či soustavy Natura 2000 turisty i investice naopak přitahuje. "Příkladem může být podpora obcí i kraje pro vyhlášení CHKO Český les či zájem obcí v Českém Švýcarsku, aby právě na jejich území bylo sídlo národního parku," uzavřela stanovisko MŽP jeho mluvčí.
Slovenského ministra Ruska k rozhodnutí omezit ekologické předpisy vedlo to, že podle něho brání rozvoji cestovního ruchu. Z dohody se zástupci ostatních ministerstev a ochranáři vyplynulo, že například sníží počet chráněných krajinných oblastí a změní se hranice národních parků. Opatření se mají týkat i Vysokých Tater postižených v listopadu větrnou kalamitou.
Rusko dohodl na pracovní meziresortní komisi sedm zásad, které mají odstranit překážky pro podnikání v turistice. Nejvyšší stupně ochrany přírody se budou podle materiálu vztahovat pouze na nezastavěné lokality. Rusko předpokládá, že to umožní rozšířit nebo postavit nová rekreační a ubytovací zařízení. Zmiňované úpravy podle Ruska požadují i zahraniční investoři. S ministrem souhlasí i ochránci přírody v tom, že nejpřísnější ochraně by měly podléhat pouze nezastavěné plochy.
O zmenšování rozlohy národního parku a chráněné krajinné oblasti nebo změnách v režimu ochrany přírody nemůže být řeč ani podle ředitele Správy NP a CHKO Šumava Aloise Pavlíčka. Pokud se srovnání České republiky a Slovenska týká, je podle Pavlíčka rozsah národních parků a chráněných krajinných oblastí na Slovensku procentuálně výrazně vyšší než v České republice. "Také u řady oblastí neodpovídá mezinárodní kategorizaci," uvedl.
Pokud se jedná přímo o podmínky Šumavy, v národním parku bylo od počátku rozhodnuto, zda budou obce zahrnuty do zvláště vyčleněného ochranného pásma uvnitř parku, nebo budou zastavěná území, takzvané intravilány, vyjmuty. Byla to léta diskutovaná otázka mezi správou parku a obcemi, co vlastně a na čím území leží, zda obce na území parku, nebo park na území obcí.
Podle ředitele Pavlíčka by vyjmutí z národního parku či chráněné krajinné oblasti nic neřešilo v souvislosti s novými zařízeními pro turistiku. "Dnes jsme v dohodě prostřednictvím územních plánů jednotlivých obcí, které zastřešuje Velký územní celek Šumava. Dílčí změny jsou realizovány v rámci těchto mantinelů," uzavřel Pavlíčko.
Podle tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Karolíny Šůlové MŽP o takovém kroku neuvažuje, protože k němu nevidí důvod. "Existence chráněných území znamená pro turistiku a rozvoj regionu spíše přínos," uvedla Šůlová a dodala, že značka národního parku, chráněné krajinné oblasti či soustavy Natura 2000 turisty i investice naopak přitahuje. "Příkladem může být podpora obcí i kraje pro vyhlášení CHKO Český les či zájem obcí v Českém Švýcarsku, aby právě na jejich území bylo sídlo národního parku," uzavřela stanovisko MŽP jeho mluvčí.
Slovenského ministra Ruska k rozhodnutí omezit ekologické předpisy vedlo to, že podle něho brání rozvoji cestovního ruchu. Z dohody se zástupci ostatních ministerstev a ochranáři vyplynulo, že například sníží počet chráněných krajinných oblastí a změní se hranice národních parků. Opatření se mají týkat i Vysokých Tater postižených v listopadu větrnou kalamitou.
Rusko dohodl na pracovní meziresortní komisi sedm zásad, které mají odstranit překážky pro podnikání v turistice. Nejvyšší stupně ochrany přírody se budou podle materiálu vztahovat pouze na nezastavěné lokality. Rusko předpokládá, že to umožní rozšířit nebo postavit nová rekreační a ubytovací zařízení. Zmiňované úpravy podle Ruska požadují i zahraniční investoři. S ministrem souhlasí i ochránci přírody v tom, že nejpřísnější ochraně by měly podléhat pouze nezastavěné plochy.
O zmenšování rozlohy národního parku a chráněné krajinné oblasti nebo změnách v režimu ochrany přírody nemůže být řeč ani podle ředitele Správy NP a CHKO Šumava Aloise Pavlíčka. Pokud se srovnání České republiky a Slovenska týká, je podle Pavlíčka rozsah národních parků a chráněných krajinných oblastí na Slovensku procentuálně výrazně vyšší než v České republice. "Také u řady oblastí neodpovídá mezinárodní kategorizaci," uvedl.
Pokud se jedná přímo o podmínky Šumavy, v národním parku bylo od počátku rozhodnuto, zda budou obce zahrnuty do zvláště vyčleněného ochranného pásma uvnitř parku, nebo budou zastavěná území, takzvané intravilány, vyjmuty. Byla to léta diskutovaná otázka mezi správou parku a obcemi, co vlastně a na čím území leží, zda obce na území parku, nebo park na území obcí.
Podle ředitele Pavlíčka by vyjmutí z národního parku či chráněné krajinné oblasti nic neřešilo v souvislosti s novými zařízeními pro turistiku. "Dnes jsme v dohodě prostřednictvím územních plánů jednotlivých obcí, které zastřešuje Velký územní celek Šumava. Dílčí změny jsou realizovány v rámci těchto mantinelů," uzavřel Pavlíčko.
Zdroj:Českobudějovický deník
Sdílet článek na sociálních sítích