Unikátní přílivová elektrárna
Dva kilometry od britského pobřeží Nord Deins se od loňského srpna zkouší
přílivová elektrárna, která je koncepčně a výkonem zatím největším zařízením
svého druhu na světě. Na stožáru zakotveném v mořském dně má instalován
dvoulistový rotor s průměrem 11 m jako větrná elektrárna, který se otáčí za
přílivu a odlivu a pohání generátor elektrické energie. Autorem projektu je
výzkumný ústav ISET v německém Kastelu, který předpokládá, že tyto elektrárny
budou vhodnou alternativou větrných elektráren. Funkční princip je stejný a
použité dílce pocházejí z větrných zdrojů. Přílivové zdroje pracují klidněji a
tišeji a mnohem výkonněji než větrné, neboť pomalejší proudění husté mořské vody
zaručuje generování relativně většího množství elektrické energie.
Dva kilometry od britského pobřeží Nord Deins se od loňského srpna zkouší přílivová elektrárna, která je koncepčně a výkonem zatím největším zařízením svého druhu na světě. Na stožáru zakotveném v mořském dně má instalován dvoulistový rotor s průměrem 11 m jako větrná elektrárna, který se otáčí za přílivu a odlivu a pohání generátor elektrické energie. Autorem projektu je výzkumný ústav ISET v německém Kastelu, který předpokládá, že tyto elektrárny budou vhodnou alternativou větrných elektráren. Funkční princip je stejný a použité dílce pocházejí z větrných zdrojů. Přílivové zdroje pracují klidněji a tišeji a mnohem výkonněji než větrné, neboť pomalejší proudění husté mořské vody zaručuje generování relativně většího množství elektrické energie.
Při stejné rychlosti proudění je výkon dosažitelný z vodní energie údajně 1000x vyšší než ze vzduchu. Tím postačuje rychlost proudění vody 2-3 m/s pro dosažení výkonu 290 kW z generátoru. Při ploše rotoru 1 m2 generuje turbína asi 8x větší výkon než u větrného zdroje. Autoři tohoto projektu realizovaného v britsko-německé spolupráci tvrdí, že na generovaný výkon 1 MW potřebuje přílivová turbína průměr rotoru pouze 20 m, zatímco u větrné elektrárny je to asi 55 m.
Cenou za vyšší měrnou energii z vody je nákladnější technické řešení. Rotor, převodovka a generátor nejsou instalovány přímo v kopuli, nýbrž mohou být zvedány na saních nad vodní hladinu. Konstrukční části musí být vodotěsně uzavřeny, aby se zabránilo škodlivým účinkům mořské vody. Velkou předností tohoto nového systému je, že funguje na minutu přesně a prakticky trvale: 5 hodin vždy v obou směrech s hodinovou změnou pohybu vody z přílivu na odliv a opačně. Promyšleným rozmístěním zdrojů podél pobřeží by bylo možné zásobování energií po celých 24 hodin.
Při stejné rychlosti proudění je výkon dosažitelný z vodní energie údajně 1000x vyšší než ze vzduchu. Tím postačuje rychlost proudění vody 2-3 m/s pro dosažení výkonu 290 kW z generátoru. Při ploše rotoru 1 m2 generuje turbína asi 8x větší výkon než u větrného zdroje. Autoři tohoto projektu realizovaného v britsko-německé spolupráci tvrdí, že na generovaný výkon 1 MW potřebuje přílivová turbína průměr rotoru pouze 20 m, zatímco u větrné elektrárny je to asi 55 m.
Cenou za vyšší měrnou energii z vody je nákladnější technické řešení. Rotor, převodovka a generátor nejsou instalovány přímo v kopuli, nýbrž mohou být zvedány na saních nad vodní hladinu. Konstrukční části musí být vodotěsně uzavřeny, aby se zabránilo škodlivým účinkům mořské vody. Velkou předností tohoto nového systému je, že funguje na minutu přesně a prakticky trvale: 5 hodin vždy v obou směrech s hodinovou změnou pohybu vody z přílivu na odliv a opačně. Promyšleným rozmístěním zdrojů podél pobřeží by bylo možné zásobování energií po celých 24 hodin.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích