Ministerstvo dopravy upouští od stavby dvou jezů na Labi
Ve sporu o stavbu jezů na dolním Labi, od něhož si dopravci slibovali výrazné
zlepšení plavebních podmínek mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem,
získávají navrch ochránci přírody, podle nichž by plavební stupně nenávratně
poškodily vzácnou přírodu labského kaňonu.
Ministerstvo dopravy totiž opouští od svého plánu vybudovat jezy v Malém Březně
a Prostředním Žlebu a svou pozornost soustředí na stavbu jediného zdymadla v
Děčíně. Podle ministra Milana Šimonovského (KDU-ČSL) sice tato varianta
neumožní, aby bylo dolní Labe splavné po 345 dní v roce, jak si jeho úřad
původně přál, i tak ale výrazně pomůže říční plavbě.
"Podařilo se prokázat, že původní varianta je neprůchozí," konstatoval včera
náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.
Jeho úřad opakovaně varoval, že stavba jezů by ohrozila takřka třicet kriticky a
silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Republice by navíc hrozila sankce od
Evropské unie za porušení evropských úmluv o ochraně přírody.
Miko uvedl, že podle předběžných údajů odpovídá jeden jez v ekologickým
podmínkám, které si stanovilo Ministerstva životního prostředí. Děčínský
plavební stupeň by totiž neměl zásadně ohrozit přírodu v chráněných oblastech
České středohoří a Labské pískovce. Záměr Ministerstva dopravy se ale bude muset
posoudit podle vlivu na životní prostředí.
"Jsme teprve uprostřed jednání," upozornil náměstek Miko.
Na plán postavit u hranic s Německem dva jezy se nelibě dívala i saská vláda,
která po zkušenostech s katastrofálními povodněmi v roce 2002 dokonce požádala
Evropskou unii, aby na česká zdymadla nedala ani euro. Sasové se obávali, že by
kvůli jezům mohla případná další povodeň napáchat ještě větší škody.
Kromě toho, že by nová varianta s jedním jezem měla být šetrnější k labské
přírodě, měla by být i výrazně levnější. Zatímco dvě zdymadla měla podle
Ministerstva dopravy stát více než šest miliard korun (podle některých odhadů by
se však jejich cena mohla zvýšit až o několik miliard), jeden jez by měl přijít
přibližně na tři miliardy korun.
"Až osmdesát pět procent nákladů by mohla poskytnout Evropská unie," poznamenal
ministr dopravy Milan Šimonovský, podle něhož by děčínský jez mohl být postaven
během tří let.
Ve sporu o stavbu jezů na dolním Labi, od něhož si dopravci slibovali výrazné zlepšení plavebních podmínek mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem, získávají navrch ochránci přírody, podle nichž by plavební stupně nenávratně poškodily vzácnou přírodu labského kaňonu.
Ministerstvo dopravy totiž opouští od svého plánu vybudovat jezy v Malém Březně a Prostředním Žlebu a svou pozornost soustředí na stavbu jediného zdymadla v Děčíně. Podle ministra Milana Šimonovského (KDU-ČSL) sice tato varianta neumožní, aby bylo dolní Labe splavné po 345 dní v roce, jak si jeho úřad původně přál, i tak ale výrazně pomůže říční plavbě.
"Podařilo se prokázat, že původní varianta je neprůchozí," konstatoval včera náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.
Jeho úřad opakovaně varoval, že stavba jezů by ohrozila takřka třicet kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Republice by navíc hrozila sankce od Evropské unie za porušení evropských úmluv o ochraně přírody.
Miko uvedl, že podle předběžných údajů odpovídá jeden jez v ekologickým podmínkám, které si stanovilo Ministerstva životního prostředí. Děčínský plavební stupeň by totiž neměl zásadně ohrozit přírodu v chráněných oblastech České středohoří a Labské pískovce. Záměr Ministerstva dopravy se ale bude muset posoudit podle vlivu na životní prostředí.
"Jsme teprve uprostřed jednání," upozornil náměstek Miko.
Na plán postavit u hranic s Německem dva jezy se nelibě dívala i saská vláda, která po zkušenostech s katastrofálními povodněmi v roce 2002 dokonce požádala Evropskou unii, aby na česká zdymadla nedala ani euro. Sasové se obávali, že by kvůli jezům mohla případná další povodeň napáchat ještě větší škody.
Kromě toho, že by nová varianta s jedním jezem měla být šetrnější k labské přírodě, měla by být i výrazně levnější. Zatímco dvě zdymadla měla podle Ministerstva dopravy stát více než šest miliard korun (podle některých odhadů by se však jejich cena mohla zvýšit až o několik miliard), jeden jez by měl přijít přibližně na tři miliardy korun.
"Až osmdesát pět procent nákladů by mohla poskytnout Evropská unie," poznamenal ministr dopravy Milan Šimonovský, podle něhož by děčínský jez mohl být postaven během tří let.
Spor o zdymadla
Polovina 90. let: Ministerstva dopravy a životního prostředí se poprvé dostala do sporu o stavbu dvou vodních stupňů na dolním Labi.
Listopad 2003: Ministerstvo životního prostředí zamítlo stavbu obou jezů.
Prosinec 2003: Sněmovna schválila předlohu poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD), podle níž je možné jezy postavit i přes nesouhlas ministerstva. Ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL) varuje před sankcemi Evropské unie.
2004: Jezy na Labi se několikrát bez jasného závěru zabývala vláda.
Únor 2005: Ministerstvo dopravy oznámilo, že by místo dvou jezů na dolním Labi stačilo jedno zdymadlo v Děčíně.
Ministerstvo dopravy totiž opouští od svého plánu vybudovat jezy v Malém Březně a Prostředním Žlebu a svou pozornost soustředí na stavbu jediného zdymadla v Děčíně. Podle ministra Milana Šimonovského (KDU-ČSL) sice tato varianta neumožní, aby bylo dolní Labe splavné po 345 dní v roce, jak si jeho úřad původně přál, i tak ale výrazně pomůže říční plavbě.
"Podařilo se prokázat, že původní varianta je neprůchozí," konstatoval včera náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.
Jeho úřad opakovaně varoval, že stavba jezů by ohrozila takřka třicet kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Republice by navíc hrozila sankce od Evropské unie za porušení evropských úmluv o ochraně přírody.
Miko uvedl, že podle předběžných údajů odpovídá jeden jez v ekologickým podmínkám, které si stanovilo Ministerstva životního prostředí. Děčínský plavební stupeň by totiž neměl zásadně ohrozit přírodu v chráněných oblastech České středohoří a Labské pískovce. Záměr Ministerstva dopravy se ale bude muset posoudit podle vlivu na životní prostředí.
"Jsme teprve uprostřed jednání," upozornil náměstek Miko.
Na plán postavit u hranic s Německem dva jezy se nelibě dívala i saská vláda, která po zkušenostech s katastrofálními povodněmi v roce 2002 dokonce požádala Evropskou unii, aby na česká zdymadla nedala ani euro. Sasové se obávali, že by kvůli jezům mohla případná další povodeň napáchat ještě větší škody.
Kromě toho, že by nová varianta s jedním jezem měla být šetrnější k labské přírodě, měla by být i výrazně levnější. Zatímco dvě zdymadla měla podle Ministerstva dopravy stát více než šest miliard korun (podle některých odhadů by se však jejich cena mohla zvýšit až o několik miliard), jeden jez by měl přijít přibližně na tři miliardy korun.
"Až osmdesát pět procent nákladů by mohla poskytnout Evropská unie," poznamenal ministr dopravy Milan Šimonovský, podle něhož by děčínský jez mohl být postaven během tří let.
Spor o zdymadla
Polovina 90. let: Ministerstva dopravy a životního prostředí se poprvé dostala do sporu o stavbu dvou vodních stupňů na dolním Labi.
Listopad 2003: Ministerstvo životního prostředí zamítlo stavbu obou jezů.
Prosinec 2003: Sněmovna schválila předlohu poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD), podle níž je možné jezy postavit i přes nesouhlas ministerstva. Ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL) varuje před sankcemi Evropské unie.
2004: Jezy na Labi se několikrát bez jasného závěru zabývala vláda.
Únor 2005: Ministerstvo dopravy oznámilo, že by místo dvou jezů na dolním Labi stačilo jedno zdymadlo v Děčíně.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích