Projekt podpory zdraví MZČR pro rok 2005 Řešitel: Zdravotní ústav se sídlem v Brně, PhDr.Zdeňka Židková
Zabiják hluk
Tématem projektu je problematika nadměrného hluku v aspektu jeho negativního působení na fyzickou a psychickou kondici člověka. Projekt se zaměřuje zejména na hluk odstranitelný bez technických pomůcek a dalších investičních vkladů (zejména hluk hudební, hudební zvuková kulisa, zábavná pyrotechnika).
Cílem projektu je informovat cílové skupiny o negativních účincích hluku a možnostech, jak se bránit a aktivizovat veřejnost tak, aby se sama dokázala a chtěla zapojit do snižování hladiny hluku ve svém okolí.
Snahou je přispět k vyvolání atmosféry společenské nepřijatelnosti hlukového smogu jakožto zdroje fyzického a psychického poškození organismu a motivovat občany k sebeobraně proti nadměrnému hluku ve svém okolí.
Projekt je připraven pro mládež jihomoravského regiónu od žáků základních škol až po středoškoláky, z jejichž řad budou vybrání a zaškoleni spolupracovníci v rámci peer systému (vyškolení vrstevníci, kteří budou provádět osvětu na školách). Nezaměříme se však jen na mládež, ale i na zaměstnance a zaměstnavatele těch zařízení, kde funguje hluk jako zvuková kulisa, na maminky s malými dětmi a hluk v domácnosti.
„Zabiják hluk“ zahrnuje okruhy:
Náplní projektu budou různé aktivity:
Výsledkem grantu bude také nabídka tištěných materiálů:
- Rodiče, mějte ohled na naše uši! (hluk v domácnosti)
- Sami sobě popravčími! (obecné téma hluku kolem nás pro mládež)
Sledování hluku diskoték a jiných zařízení – akce připravovaná ve spolupráci s KHS Jmk, oddělením komunální hygieny a oddělením fyzikálních faktorů ZÚ Brno jako spojení kontrolní a osvětové činnosti.
POHRAJTE SI S HLUKOMĚREM : ZDE
Příklady zvuků
Hladina intenzity zvuku [dB]
Práh zvuku, slyšení 0
Šelest listí (šum listí při slabém větru) 10
Šum listí 20
Klidná zahrada 20
Pouliční hluk (tiché předměstí) 30
Šepot, velmi tichý byt a velmi tichá ulice 30
Relativní ticho v obsazeném hledišti kina 30 - 35
Tlumený hovor 40
Malý šum v bytě 40
Pouliční hluk (normální) 50
Televizor při běžné hlasitosti 55
Hlasitý hovor 60
Kvákání žáby 64
Klapání psacího stroje 70
Silně frekventovaná ulice 70
Strojovna, hlučný hostinec, potlesk v sále 70
Křik 80
Tunel metra 80
Velmi silná reprodukovaná hudba 80
Kohoutí kokrhání 85
Motorová vozidla 90
Jedoucí vlak 90
Maximální hluk motorky 100
Přádelna 100
Pneumatická sbíječka 100
Hlasité obráběcí stroje, kovárna kotlů 110
Diskotéka 110
Startující letadlo 120
Práh bolestivosti 130
Akustické trauma 140
Petardy 170
Na co má hluk vliv v organismu člověka?
Emoční hluk
Důležité je, z jakého zdroje hluk pochází: lépe snášíme hluk, který způsobujeme sami nebo ho způsobuje někdo z blízkých, oblíbených či respektovaných lidí nebo hluk od někoho cizího. Anonymní původce je výhodou. Hluk, u kterého víme, kdo ho způsobuje nebo je za něj zodpovědný, je při negativním vnímání „účinnější“.
Většina zvuků představuje běžné, každodenní, známé a opakující se hluky, kterým nemusíme věnovat pozornost. Jsou součástí hlukové kulisy našeho obvyklého života. Tyto zvuky jsme přijali za své, osvojili si je. Nijak zvlášť na ně nereagujeme a přestaneme je vnímat, přizpůsobíme se. Zvuky, signalizující změnu, nesoucí otázku „co to je“, „co se to děje“, signalizující potřebu poslouchat, obsahující varování atd. mají pro nás informační význam. A protože zpravidla nejsou vnímány neutrálně ale doprovázeny kladným nebo záporným citovým zabarvením - emocí - říkáme jim emoční hluk.
Je jasné, že primárně nezáleží na druhu zdroje. Každému hluku se lze za příznivých okolností přizpůsobit, každý zvuk může v nepříznivé situaci nabýt emočního významu. Limity přípustných hladin hluku jsou v platné vyhlášce stanoveny tak, aby v běžných situacích poskytovaly naprosté většině obyvatel ochranu před nepříznivými účinky. U emočního hluku ale žádný práh působení neexistuje.
Hlukoví „alergici“
I na tak nízké úrovni, která je na samém prahu slyšitelnosti a při které jsou s bohatou rezervou splněny předepsané nejvýše přípustné hladiny, může emoční hluk vyvolat nezvládnutelnou reakci, způsobující dotčeným osobám vážné potíže. Těm, kteří si to nedovedou představit, snad pomůže připomenutí jak dokáže narušit usínání sotva slyšitelné pištění, svědčící o tom, že v ložnici je krvežíznivý komár.
Lidé, vnímající hluk v doprovodu emoce si tento charakter rušivosti nepřivodili naschvál. Mohou za vzniklou situaci asi tak málo jako alergik za svou alergii. Na základě předchozích údajů už převaha stížností na sousedský hluk nad stížnostmi na hluk z dopravy neudivuje. Důvod je v tom, že dopravní hluk je snadněji habituován a sousedský snadněji získává emoční náboj.
Emoční doprovod hluku se obvykle vytváří delší dobu, poznenáhlu, a kromě toho, že se opakuje obtěžování, hraje posilující roli pocit nepochopení a křivdy, průtahy při jednání a průtahy při prosazování nějaké nápravy. Stížnost na domovní či sousedský hluk je třeba proto prošetřit co nejdříve je to možné, rozhodnout bezodkladně o oprávněnosti a v kladném případě trvat na co nejrychlejší nápravě. Opatření, realizovaná po řadě měsíců tahanic se mohou minout účinkem.
Jak řešit obtěžování hlukem
V naší právní úpravě je stěžejní ustanovení obsaženo v občanském zákoníku, konkrétně v jeho 127. paragrafu: "Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.“ Co se týče hluku, poskytuje náš právní řadu ještě ochranu v podobě práva na noční klid. Časové rozmezí nočního klidu je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví, kde se noční dobou rozumí doba od 22.00 hodin do 6.00 hodin.
Co můžeme proti zásahu do svých práv udělat? Jedna z možností je samozřejmě s ohledem na ustanovení § 6 občanského zákoníku svépomoc. Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. Je zde ale třeba dát pozor na oprávněnost použití takového postupu. Musí skutečně jít o bezprostředně hrozící zásah a především odvrácení musí bát učiněno přiměřeně. Nelze tedy z titulu svépomoci hlučnému sousedovi rozmlátit reproduktory či podpálit dům. Obtěžování bychom sice odvrátili, ovšem o přiměřenosti řeč být nemůže.
Z občanského zákoníku se nám dále nabízí použít § 5 : "Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu." V případě sousedských práv bude tímto orgánem obecní úřad, na jehož území k zásahu do pokojného stavu došlo. Obecní úřad v případě, že skutečně došlo k zásahu do pokojného stavu ve správním řízení sousedovi zásah zakáže. Za porušení nočního klidu jako přestupek může obec udělit pokutu do výše 1 000 Kč. Pokud by rušení klidu bylo soustavné, je možné se obrátit na orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou v tomto případě okresní hygienici. Pokud se prokáže překročení limitních hodnot hluku, které jsou sice proměnlivé, nejvyšší však 40 decibelů, je oprávněn hygienik uložit provozovateli takového zařízení pokutu až do výše 2.000.000,- Kč, v případě opakování dokonce může být pokuta uložena až do výše 20.000.000,- Kč. Obec může také pořádání hlučných akcí upravit svojí vyhláškou, v rámci které by rušitel mohl být postihnut sankcí do výše 30 000 Kč.
Ochrany svých práv se samozřejmě můžeme domáhat i u soudu podáním žaloby.
Ochrana občanů při nadměrné hlukové zátěži a možnosti měření hluku pro veřejnost:
Zdroj: Zdravotní ústav Brno
Sdílet článek na sociálních sítích
