CO JE PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD?
- Navázat na dokumenty, databáze a činnosti zahrnuté do systému Směrného vodohospodářského plánu, který má v naší zemi více než padesátiletou historii a který si v minulosti získal nespornou autoritu při přípravě všech vodohospodářských opatření a při řízení využívání vodních zdrojů způsobem, označovaným moderní terminologií jako udržitelné využití.
- Vyhovět všem požadavkům Rámcové Směrnice pro politiku Evropského společenství v oblasti vody 2000/60/EC (WFD), speciálně pak její příloze VII. To znamená zejména přizpůsobit strukturu výsledných dokumentů zmíněné příloze a oproti současným dokumentům SVP stanovit pro ně minimální závazný obsah i formu. Znamená to také dodržet termíny šestiletého cyklického procesu formulace zadání, tvorby, projednávání, schvalování a vyhodnocování účinnosti plánů a programů řízení jednotlivých hydrologických celků povodí. Nejnáročnějším úkolem však bude konstituovat plánem taková opatření a nástroje řízení, které umožní dosáhnout dobrého stavu všech vod podle kriterií formulovaných v rámcové směrnici.
- Přizpůsobit současnou praxi tvorby zásad a dokumentů SVP novým společensko-politickým podmínkám. Největší změny se přitom musí projevit v respektování demokratických principů a v používání tržně konformních nástrojů prosazování záměrů, které budou v plánu přijaty. Respektování demokratických principů je mimořádně důležité právě v kontextu s tím, že při vodohospodářském plánování se rozhoduje o způsobu a intenzitě využívání jednoho ze základních přírodních zdrojů a tedy o životně důležitých veřejných zájmech. Rozhodování musí být podřízeno nejen odborným hlediskům (což v minulosti bylo v podstatě splněno), ale musí také vycházet ze společenského konsensu potvrzeného schválením samosprávnými orgány. Konsensu musí být dosaženo účastí volených reprezentantů na klíčových rozhodnutích a účastí veřejnosti v procesu tvorby plánu a přijetí vybrané varianty programu opatření.
- V přístupu k řešení všech problémů, souvisejících s využíváním vody, akcentovat na prvém místě funkci vody jako složky životního prostředí a teprve v druhém pořadí umožňovat její využívání jako suroviny nebo media sloužící lidským potřebám. Tento princip vyvolává největší množství polemik, jejichž výsledkem je i nové označení "plánování v oblasti vod" místo "vodohospodářské plánování" ve znění nového vodního zákona.
Schválená podoba nového vodního zákona č. 254/2001 Sb., po novelizaci z ledna 2004, věnuje plánování v oblasti vod jednu ze třinácti hlav první části zákona nyní s pěti paragrafy (23 až 26). Ustanovení hlavy IV. přitom obsahují zmocnění pro ústřední správní úřady k vydání až čtyř vyhlášek. Bohužel, zákon nestanovil povinnosti všech různých subjektů, které budou v praxi plánování v oblasti vod figurovat a přitom nepatří do působnosti ministerstev, zmocněných k vydání prováděcích předpisů.
Je nepochybné, že jak pro přípravu vyhlášek upravujících podrobnosti procesu plánování v oblasti vod tak pro jeho praktické zajištění je nutné vycházet z jasné a ucelené představy o koncepci plánování, a to jak na úrovni základního pojetí, tak na úrovni struktury procesu plánování, v členění na činnosti, subjekty, dokumenty a jejich vzájemné uspořádání v čase. Ujasnění otázek obsahu plánů a metod pro jejich zpracování představuje další podrobnější úroveň, potřebnou pro správnou formulaci vyhlášek i průběh prací na plánech. Je třeba vnímat principiálně nesmírně důležitou věc, že tato jasná a ucelená představa musí nejen existovat, ale musí s ní být ztotožněna širší skupina odborníků z řady institucí a úřadů, podílejících se podstatněji na budoucím kontinuálním procesu plánování v oblasti vod. Napomáhat tomuto ztotožnění si také kladou za cíl tyto webové stránky.
Ve VÚV T.G.M. je zpracováván výzkumný úkol zaměřený na řešení většiny otázek souvisejících s plánováním v oblasti vod pod označením a názvem: úkol č. 3027 (dříve 1027) Koncepce systému vodohospodářského plánování a institucionální reforma. Úkol je členěn na dílčí úkoly podle aktuálního zaměření jednotlivých ročních etap prací. Jednotlivé dílčí úkoly jsou orientovány na:
- Koncepci legislativního a institucionálního zajištění plánování v oblasti vod
- Koncepci zpracování a projednávání plánů v oblasti vod
- Specifické dílčí otázky související s plánováním (např. komunikace s veřejností)
Aktuálně se na řešení úkolu podílí tým pracovníků s těmito vedoucími řešiteli: Ing. V. Bečvář, CSc., Ing. Martin Durčák, Ing. Pavel Horák, CSc., Ing. Arnošt Kult, Ing. Evžen Polenka, Podrobněji se s obsahem prací na úkolu můžete seznámit ve zprávách o řešení za roční etapy, ze kterých je část k dispozici v sekci "historie", další pak prostřednictvím knihovny ústavu.
Výsledkem řešení úkolu jsou představy o fungování systému, podle kterých byl koncipován nový vodní zákon a z větší části jsou v jeho ustanoveních zakotveny.
Systém plánování by měl zahrnovat:
- dokumenty, které bude produkovat,
- činnosti, které bude nutné vykonávat,
- subjekty, které budou jeho účastníky, nositeli, případně vykonavateli a budou provádět jeho kontrolu.
V dalším textu používáme pro označení celého systému plánování v oblasti vod (systému vodního plánování) zkratku SVP vžitou z předchozí dlouholeté praxe.
Rámcový strategický dokument (podle současného znění zákona by jím měl být Plán hlavních povodí) - definující základní cíle pro dlouhodobý horizont. v něm by měly být cíle deklarovány z hledisek politicko-společenských. Domníváme se, že dosažení změny v přístupu k využívání vody jako suroviny pro lidské potřeby na přednostní chápání její funkce v přírodním prostředí, by mohlo být jedním z prvních strategických cílů, k jehož dosažení bude ještě nutné vynaložit relativně velké úsilí.
Plány oblastí povodí považujeme za základní dokument plánování v oblasti vod pro území spravované jako hydrologické celky. Vstupem do jejich zpracování jsou vedle strategických cílů z národní úrovně především regionální modifikace státní vodní politiky podle regionálních podmínek, možností a záměrů. v rámci formulace zadání tak musí být určeny a podrobněji specifikovány cíle důležité pro konkrétní oblasti. Plány by měly být zpracovávány a revidovány v pravidelném cyklu šesti let. Domníváme se však, že časový horizont, pro který by byly stanovovány jejich cíle, zejména pak směrné cíle, by tuto periodu měl přesahovat. v rámci šestiletého cyklu, zahrnujícího i vyhodnocení účinnosti přijatých programů opatření, by však tyto cíle měly být upřesňovány a stanovovány jasné (kontrolovatelné) postupné cíle pro konkrétní plánovací období. Z plánů oblastí povodí by měly být odvozovány národní části plánů mezinárodních povodí (Labe, Dunaje, Odry).
Programy opatření, (akční plány) musí tvořit termínově definované a finančně zajištěné programy zaměřené na dosažení schválených (přijatých) záměrů plánů oblastí povodí. Jejich součástí pak budou jak programy veřejných investic, tak třeba programy investičních pobídek usměrňujících soukromý sektor k žádoucí aktivitě nebo návrhy jiných hospodářských, finančních a legislativních nástrojů upravujících chování subjektů v území žádoucím způsobem.
Výstupy trvalých činností (např. vodohospodářská bilance, Zprávy o stavu vod..., Informační výstupy pro EU, OECD a p.).
Jako činnosti SVP a pro jeho podporu je třeba chápat následující aktivity, které buď přímo směřují ke vzniku výše popsaných dokumentů, nebo jsou nutným předpokladem jejich úspěšného zpracování. k hlavním činnostem, které jako dílčí postupné kroky tvoří celý proces SVP pak musí patřit:
Pro zpracování Plánu hlavních povodí:
- přípravné práce,
- zpracování záměru Plánu hlavních povodí České republiky a jeho projednání s orgány veřejné správy,
- posuzování vlivu Plánu hlavních povodí České republiky na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,
- zpracování návrhu Plánu hlavních povodí České republiky, jeho zveřejnění a projednání ve veřejném připomínkovém řízení,
- vyhodnocení veřejného připomínkového řízení a oznámení o vypořádání podaných podnětů,
- zpracování konečného návrhu Plánu hlavních povodí České republiky,
- předložení konečného návrhu Plánu hlavních povodí České republiky ke schválení vládě,
- zveřejnění schváleného Plánu hlavních povodí ČR
- průběžná evidence a ukládání dokladů v procesu zpracování Plánu hlavních povodí České republiky.
Pro zpracování plánů oblastí povodí:
- přípravné práce a zveřejnění časového plánu a programu prací a předběžného přehledu významných problémů k řešení,
- posuzování vlivu plánu oblastí povodí na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,
- zpracování návrhu plánu oblasti povodí,
- zveřejnění návrhu plánu oblasti povodí a jeho projednání ve veřejném připomínkovém řízení,
- vyhodnocení veřejného připomínkového řízení a oznámení o vypořádání podaných podnětů,
- zpracování konečného návrhu plánu oblasti povodí,
- předložení závěrečného návrhu plánu oblasti povodí ke schválení dotčeným krajům,
- zveřejnění plánu oblasti povodí,
- průběžná evidence a ukládání dokladů v procesu zpracování plánu oblasti povodí.
Sestavení Plánů řízení mezinárodních povodí, Akčních plánů pro mezinárodní povodí a jejich schválení na národní úrovni.
Prosazování a kontrola plnění Plánů oblastí povodí, Programů opatření atd.
Vyhodnocování účinku zavedených opatření.
Trvalé činnosti - monitoring množství a jakosti, kontrola, ukládání úprava a správa dat pro informační systém.
Výzkumné a průzkumné práce.
Jako subjekty se celého procesu SVP t.j. tvorby, projednávání, schvalování, uplatňování a kontroly plánů a programů účastní tyto druhy organizací:
- Vodoprávní úřady
- Správci povodí
- Správci toků
- Odborné subjekty pověřené trvalými činnostmi (ČHMÚ, VÚV T.G.M., případně nově konstituované subjekty uvažované zákonem)
- Odborné subjekty další (především jako zpracovatelé určitých částí plánů)
- Orgány regionální samosprávy (jako reprezentanti veřejných zájmů, kteří se musí podílet na formulaci zadání, na projednávání a posuzování variantních návrhů řešení problémů a výběru opatření a na schválení plánů a programů opatření. Vzhledem k potřebě poměrně rozsáhlé angažovanosti samosprávných orgánů v celém procesu a současně jeho relativně úzké specifičnosti - např. ve srovnání s územním plánováním - považujeme za účelné, aby tyto orgány byly do procesu zapojeny prostřednictvím specializovaného orgánu tzv. rad povodí. Vznik rad povodí s určitým politicky reprezentativním, a současně profesně specializovaným zastoupením regionálních orgánů samosprávy by současně umožnil překlenout územní nesoulad mezi hydrologickým a správním členěním. Tento institut však do nového vodního zákona nebyl dosud zahrnut. Ustavení komisí pro plány oblastí povodí jako koordinačních a konsultačních pracovních skupin je určitou modifikací této myšlenky, proces zpracování však touto komisí nemůže být řízen)
- Veřejnost (forma účasti veřejnosti by měla být obdobná jako při projednávání územních plánů nebo při hodnocení vlivu koncepcí na životní prostředí).
Druhým hlavním tématem řešení úkolu je promýšlení vhodného uspořádání a členění obsahu finálních dokumentů, u kterých musí být dosaženo vysoké míry formální jednotnosti, s ohledem na potřeby slučování do větších celků mezinárodních povodí, na oznamovací povinnosti orgánům Evropské Unie apod.. Po ustálení názorů na toto uspořádání, které se zakotvily v prováděcích vyhláškách se pozornost řešení soustřeďuje na výběr a propracovávání standardních metod zpracování pro ty části, kde je to nezbytné pro porovnatelnost a slučitelnost výsledků a výstupů. Šíře a závažnost tématu metod zpracování plánů v oblasti vod a jeho obsahu podle našeho názoru přímo vyzývá k otevření diskuse k těmto otázkám nejen odborníkům jmenovaným do příslušných pracovních skupin, ale také nejširší veřejnosti, která se s otázkami budoucího vývoje stavu vod a jejich užívání chce seznámit a zajímá se o ně. Některá dílčí témata proto předkládáme touto cestou k diskusi, ve které má každý zájemce možnost se nejen seznámit s aktuálním stavem prací, ale také s vývojem názorů na řešení problematiky. Tento vývoj můžete aktivně ovlivnit svými příspěvky a názory k aktuálně zpracovávaným materiálům. Svojí účastí na tvorbě nové tváře plánování v oblasti vod můžete přispět k takové jeho podobě, aby budoucí plány mohly skutečně být podrobnou definicí veřejných zájmů vztahujících se k vodě a tyto "veřejné zájmy" mohly být definovány plně demokratickou cestou.
Zdroj: VÚV T. G. M.