Legenda IT sektoru a milovník rybaření
Ve světě technologií je Gordon Moore legendou. Někdo jej nazývá softwarovým
prorokem, jiný zase panem "Čipem". A nelze se co divit. Zakladatel firmy Intel
se zasloužil o počítačovou revoluci ve světě.
Dnes šestasedmdesátiletý Moore je notoricky známý zejména díky zákonu, který se
po něm jmenuje. V něm již v roce 1965 předpověděl, že počet tranzistorů do
počítačových čipů se bude rok co rok zdvojnásobovat. I když se za deset let
"Moorův zákon" mírně pozměnil, platí až dodneška.
Jen pro zajímavost, když šel v roce 1972 na trh mikroprocesor 8008 právě z dílny
Intelu, obsahoval 2,5 tisíce tranzistorů. Za třicet let ovšem nové druhy
mikroprocesorů měly již přes 200 miliónů čipů.
Dále Moore předeslal, že s tím, jak poroste výkon počítačů, bude klesat i jejich
cena.
Tehdy ještě pracoval jako šéf výzkumného střediska ve společnosti Fairchild
Semiconductor.
V roce 1968 však již s Bobem Noycem zakládají vlastní podnik Intel. Ten je v
současné době největším výrobcem procesorů na světě. Od roku 1997 zastává Moore
ve firmě pozici emeritního předsedy správní rady.
Když Intel letos na jaře slavil čtyřicáté výročí "Moorova zákona", sháněli se
všichni po původním výtisku časopisu Electronics, v němž byl zákon publikován.
Moore ovšem svůj výtisk ztratil. Firma Intel proto neváhala a dala na
internetové stránky aukční síně eBay inzerát, že za daný výtisk zaplatí 10 tisíc
dolarů. A uspěla. "Výhru" dostal britský inženýr.
Přestože vystudovaný chemik byl skvělým vizionářem, ukázal se i jako technický
antitalent.
"Jsem jediný řídící pracovník Intelu, který cestuje bez laptopu," nechal se před
šesti lety slyšet v rozhovoru pro časopis Observer. "Několikrát jsem to zkoušel.
Jít do hotelu a pokoušet se tam počítač zapojit - to byl pro mě pokaždé takový
boj, že jsem měl sto chutí vyhodit jej z okna," dodává.
A dokonce se přiznal, že nedokáže ani pořádně ovládat telefon. "Telefonní
přístroj na mém pracovním stole má tolik různých tlačítek a funkcí. Já ale vůbec
netuším, k čemu všemu slouží," citoval jej časopis Observer.
Moore přiznává, že miluje počítačové hry. A taky rybaření. "Chytám všechno -
pstruhy i mečouny." Se svojí ženou Betty mají však ještě jednu "zálibu", a tou
je filantropie. Před čtyřmi lety darovali pět miliard dolarů své vlastní nadaci.
Ta financuje zejména projekty týkající se životního prostředí - třeba výzkum
světových oceánů. V současné době již tento mecenášský pár daroval na dobročinné
účely přes sedm miliard dolarů. Časopis Business Week přitom odhaduje, že
celkové jmění obou manželů dosahuje v současné době 4,6 miliardy dolarů.
A ještě jedna zajímavost. Moore dodneška nosí na zápěstí třicet let staré
hodinky, které jej prý "stály" 15 miliónů dolarů. Nejedná se o skutečnou cenu
těchto hodinek, ale vyčíslují sumu, o kterou firma Intel přišla, když se v roce
1972 vrhla i do byznysu digitálních hodinek. Koupila firmu Microma. Té se však o
šest let později raději zbavila.
Ve světě technologií je Gordon Moore legendou. Někdo jej nazývá softwarovým prorokem, jiný zase panem "Čipem". A nelze se co divit. Zakladatel firmy Intel se zasloužil o počítačovou revoluci ve světě.
Dnes šestasedmdesátiletý Moore je notoricky známý zejména díky zákonu, který se po něm jmenuje. V něm již v roce 1965 předpověděl, že počet tranzistorů do počítačových čipů se bude rok co rok zdvojnásobovat. I když se za deset let "Moorův zákon" mírně pozměnil, platí až dodneška.
Jen pro zajímavost, když šel v roce 1972 na trh mikroprocesor 8008 právě z dílny Intelu, obsahoval 2,5 tisíce tranzistorů. Za třicet let ovšem nové druhy mikroprocesorů měly již přes 200 miliónů čipů.
Dále Moore předeslal, že s tím, jak poroste výkon počítačů, bude klesat i jejich cena.
Tehdy ještě pracoval jako šéf výzkumného střediska ve společnosti Fairchild Semiconductor.
V roce 1968 však již s Bobem Noycem zakládají vlastní podnik Intel. Ten je v současné době největším výrobcem procesorů na světě. Od roku 1997 zastává Moore ve firmě pozici emeritního předsedy správní rady.
Když Intel letos na jaře slavil čtyřicáté výročí "Moorova zákona", sháněli se všichni po původním výtisku časopisu Electronics, v němž byl zákon publikován. Moore ovšem svůj výtisk ztratil. Firma Intel proto neváhala a dala na internetové stránky aukční síně eBay inzerát, že za daný výtisk zaplatí 10 tisíc dolarů. A uspěla. "Výhru" dostal britský inženýr.
Přestože vystudovaný chemik byl skvělým vizionářem, ukázal se i jako technický antitalent.
"Jsem jediný řídící pracovník Intelu, který cestuje bez laptopu," nechal se před šesti lety slyšet v rozhovoru pro časopis Observer. "Několikrát jsem to zkoušel. Jít do hotelu a pokoušet se tam počítač zapojit - to byl pro mě pokaždé takový boj, že jsem měl sto chutí vyhodit jej z okna," dodává.
A dokonce se přiznal, že nedokáže ani pořádně ovládat telefon. "Telefonní přístroj na mém pracovním stole má tolik různých tlačítek a funkcí. Já ale vůbec netuším, k čemu všemu slouží," citoval jej časopis Observer.
Moore přiznává, že miluje počítačové hry. A taky rybaření. "Chytám všechno - pstruhy i mečouny." Se svojí ženou Betty mají však ještě jednu "zálibu", a tou je filantropie. Před čtyřmi lety darovali pět miliard dolarů své vlastní nadaci. Ta financuje zejména projekty týkající se životního prostředí - třeba výzkum světových oceánů. V současné době již tento mecenášský pár daroval na dobročinné účely přes sedm miliard dolarů. Časopis Business Week přitom odhaduje, že celkové jmění obou manželů dosahuje v současné době 4,6 miliardy dolarů.
A ještě jedna zajímavost. Moore dodneška nosí na zápěstí třicet let staré hodinky, které jej prý "stály" 15 miliónů dolarů. Nejedná se o skutečnou cenu těchto hodinek, ale vyčíslují sumu, o kterou firma Intel přišla, když se v roce 1972 vrhla i do byznysu digitálních hodinek. Koupila firmu Microma. Té se však o šest let později raději zbavila.
Dnes šestasedmdesátiletý Moore je notoricky známý zejména díky zákonu, který se po něm jmenuje. V něm již v roce 1965 předpověděl, že počet tranzistorů do počítačových čipů se bude rok co rok zdvojnásobovat. I když se za deset let "Moorův zákon" mírně pozměnil, platí až dodneška.
Jen pro zajímavost, když šel v roce 1972 na trh mikroprocesor 8008 právě z dílny Intelu, obsahoval 2,5 tisíce tranzistorů. Za třicet let ovšem nové druhy mikroprocesorů měly již přes 200 miliónů čipů.
Dále Moore předeslal, že s tím, jak poroste výkon počítačů, bude klesat i jejich cena.
Tehdy ještě pracoval jako šéf výzkumného střediska ve společnosti Fairchild Semiconductor.
V roce 1968 však již s Bobem Noycem zakládají vlastní podnik Intel. Ten je v současné době největším výrobcem procesorů na světě. Od roku 1997 zastává Moore ve firmě pozici emeritního předsedy správní rady.
Když Intel letos na jaře slavil čtyřicáté výročí "Moorova zákona", sháněli se všichni po původním výtisku časopisu Electronics, v němž byl zákon publikován. Moore ovšem svůj výtisk ztratil. Firma Intel proto neváhala a dala na internetové stránky aukční síně eBay inzerát, že za daný výtisk zaplatí 10 tisíc dolarů. A uspěla. "Výhru" dostal britský inženýr.
Přestože vystudovaný chemik byl skvělým vizionářem, ukázal se i jako technický antitalent.
"Jsem jediný řídící pracovník Intelu, který cestuje bez laptopu," nechal se před šesti lety slyšet v rozhovoru pro časopis Observer. "Několikrát jsem to zkoušel. Jít do hotelu a pokoušet se tam počítač zapojit - to byl pro mě pokaždé takový boj, že jsem měl sto chutí vyhodit jej z okna," dodává.
A dokonce se přiznal, že nedokáže ani pořádně ovládat telefon. "Telefonní přístroj na mém pracovním stole má tolik různých tlačítek a funkcí. Já ale vůbec netuším, k čemu všemu slouží," citoval jej časopis Observer.
Moore přiznává, že miluje počítačové hry. A taky rybaření. "Chytám všechno - pstruhy i mečouny." Se svojí ženou Betty mají však ještě jednu "zálibu", a tou je filantropie. Před čtyřmi lety darovali pět miliard dolarů své vlastní nadaci. Ta financuje zejména projekty týkající se životního prostředí - třeba výzkum světových oceánů. V současné době již tento mecenášský pár daroval na dobročinné účely přes sedm miliard dolarů. Časopis Business Week přitom odhaduje, že celkové jmění obou manželů dosahuje v současné době 4,6 miliardy dolarů.
A ještě jedna zajímavost. Moore dodneška nosí na zápěstí třicet let staré hodinky, které jej prý "stály" 15 miliónů dolarů. Nejedná se o skutečnou cenu těchto hodinek, ale vyčíslují sumu, o kterou firma Intel přišla, když se v roce 1972 vrhla i do byznysu digitálních hodinek. Koupila firmu Microma. Té se však o šest let později raději zbavila.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích