Špunty do uší, nedýchat
Extrémní hluk, prach i překvapivé útočiště kriticky ohrožených zvířat, i taková
je Praha.
Extrémní hluk, prach i překvapivé útočiště kriticky ohrožených zvířat, i taková je Praha.
Právě vydaná ročenka životního prostředí Prahy je plná paradoxů. Na jedné straně zatěžuje hlavní město nadměrný hluk a prach z dopravy, na druhé straně jsou tady i jinde nevídané přírodní rarity. Zatímco hygienici označují Prahu za hlukem nejvíc postiženou oblast ČR, přírodovědci jásají nad nálezem vzácné užovky hladké. Pravidelně sečená louka letiště v pražských Letňanech hostí i největší českou populaci kriticky ohroženého sysla obecného, takže se tato lokalita dostala do evropského systému ochrany přírody Natura 2000.
"Když jsem v roce 1989 shromažďoval údaje pro vůbec první ročenku životního prostředí města, dusil Prahu oxid siřičitý z hnědého uhlí a stovek průmyslových komínů. Loni naměřené hodnoty jsou už jen desetinou platného ročního imisního limitu, normu však překračují oxidy dusíku z automobilových výfuků. Nadlimitní je i množství prachu, způsobené dopravou," srovnává poměry tehdy a dnes Jaroslav Šolc z odboru informatiky pražského magistrátu. Zatímco z velkých průmyslových znečišťovatelů zbyli v Praze jen dva - Cementárna Radotín a Teplárna Malešice - automobilový provoz se od roku 1990 zvýšil takřka třikrát. Přibylo 250 tisíc motorových vozidel a jejich celkový počet už dosáhl tři čtvrtě milionu. Barrandovským mostem denně projede 125 tisíc vozidel, uvádí ročenka.
NEJROZSÁHLEJŠÍ TEPLÁRENSKÝ PROJEKT, horkovod z Mělníka do Prahy, zbavil město čtyř desítek výtopen, další zdroje přešly na plyn nebo modernizovaly kotle a instalovaly odlučovače. Imisní mapy v ročence ale ukazují, jak dramaticky vzrostla koncentrace oxidů dusíku z dopravy. Loni jich na Prahu spadlo 19 330 tun, což je víc, než kolik vylétlo z průmyslových komínů v roce 1990. Sedm procent emisí z dopravy vzniká na křižovatkách. Automobilová doprava má za následek i to, že polovina obyvatel Prahy je zasažena nadměrným hlukem, což se ještě zhoršuje špatným povrchem vozovky a nedostatečným počtem protihlukových zábran. Na nejrušnějších komunikacích naměřili hygienici 80 decibelů, přičemž nejvyšší přípustná hladina pro den je 55 dB, v noci pak 45 dB. Tyto hladiny byly co do průměru překročeny ve všech lokalitách Prahy.
"Ročenka je inspirativní čtení pro ty, kteří mohou v Praze něco změnit k lepšímu. Chci, aby se chytili za nos," říká Jaroslav Šolc. Publikace je nepostradatelným průvodcem pro územní plánování i pro žadatele o příspěvky ze strukturálních fondů EU. Ročenka vychází od roku 1994 i v anglické verzi. Zajímají se o ni zahraniční investoři i zastupitelské úřady, aby věděly, kam posílají své diplomaty. Plné znění ročenky je na www.praha-mesto.cz.
AUTOR: Alice Olbrichová
Právě vydaná ročenka životního prostředí Prahy je plná paradoxů. Na jedné straně zatěžuje hlavní město nadměrný hluk a prach z dopravy, na druhé straně jsou tady i jinde nevídané přírodní rarity. Zatímco hygienici označují Prahu za hlukem nejvíc postiženou oblast ČR, přírodovědci jásají nad nálezem vzácné užovky hladké. Pravidelně sečená louka letiště v pražských Letňanech hostí i největší českou populaci kriticky ohroženého sysla obecného, takže se tato lokalita dostala do evropského systému ochrany přírody Natura 2000.
"Když jsem v roce 1989 shromažďoval údaje pro vůbec první ročenku životního prostředí města, dusil Prahu oxid siřičitý z hnědého uhlí a stovek průmyslových komínů. Loni naměřené hodnoty jsou už jen desetinou platného ročního imisního limitu, normu však překračují oxidy dusíku z automobilových výfuků. Nadlimitní je i množství prachu, způsobené dopravou," srovnává poměry tehdy a dnes Jaroslav Šolc z odboru informatiky pražského magistrátu. Zatímco z velkých průmyslových znečišťovatelů zbyli v Praze jen dva - Cementárna Radotín a Teplárna Malešice - automobilový provoz se od roku 1990 zvýšil takřka třikrát. Přibylo 250 tisíc motorových vozidel a jejich celkový počet už dosáhl tři čtvrtě milionu. Barrandovským mostem denně projede 125 tisíc vozidel, uvádí ročenka.
NEJROZSÁHLEJŠÍ TEPLÁRENSKÝ PROJEKT, horkovod z Mělníka do Prahy, zbavil město čtyř desítek výtopen, další zdroje přešly na plyn nebo modernizovaly kotle a instalovaly odlučovače. Imisní mapy v ročence ale ukazují, jak dramaticky vzrostla koncentrace oxidů dusíku z dopravy. Loni jich na Prahu spadlo 19 330 tun, což je víc, než kolik vylétlo z průmyslových komínů v roce 1990. Sedm procent emisí z dopravy vzniká na křižovatkách. Automobilová doprava má za následek i to, že polovina obyvatel Prahy je zasažena nadměrným hlukem, což se ještě zhoršuje špatným povrchem vozovky a nedostatečným počtem protihlukových zábran. Na nejrušnějších komunikacích naměřili hygienici 80 decibelů, přičemž nejvyšší přípustná hladina pro den je 55 dB, v noci pak 45 dB. Tyto hladiny byly co do průměru překročeny ve všech lokalitách Prahy.
"Ročenka je inspirativní čtení pro ty, kteří mohou v Praze něco změnit k lepšímu. Chci, aby se chytili za nos," říká Jaroslav Šolc. Publikace je nepostradatelným průvodcem pro územní plánování i pro žadatele o příspěvky ze strukturálních fondů EU. Ročenka vychází od roku 1994 i v anglické verzi. Zajímají se o ni zahraniční investoři i zastupitelské úřady, aby věděly, kam posílají své diplomaty. Plné znění ročenky je na www.praha-mesto.cz.
AUTOR: Alice Olbrichová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
