Houbaři už vyrazili do lesů
V plném proudu je houbařská sezona. Začala už v červnu, kdy se objevily první hřiby borové a dubové, kováře, kozáky, křemenáče, babky a některé druhy holubinek, na teplejších místech i bedly a klouzky. V červenci budeme navíc sbírat i lišky a muchomůrky růžovky i další druhy podle klimatických podmínek. Ale pozor - objeví se i houby jedovaté!
O nebezpečných jedovatých houbách jsme psali v červnu - šlo o smrtelně jedovatou mochomůrku zelenou a prudce jedovatou mochomůrku tygrovanou. K nim musíme přiřadit i čechratku podvinutou, holubinku vrhavku a některé druhy pavučinců. Proto stále platí známé - co dobře neznám, to nesbírám! Věnujme se ale těm plodnicím hub, které v červenci doporučujeme všem milovníkům přírody a lesa.
Liška obecná patří k nejchutnějším
Za jednu z nejchutnějších hub je odedávna pokládána liška obecná (Cantharellus cibarius), která se ale v posledních letech z našich lesů takřka vytratila - výjimkou je jihočeský region. Vlastní houba je celá žlutá a v mládí se podobá hřebíku se zaoblenou hlavičkou. Dužnina je tuhá a bílá. Má specifickou chuť, za syrova až štiplavě palčivou, ale příjemně voní. Lišky rostou od června do podzimu v jehličnatých i listnatých lesích, většinou v hejnech. Použití: Lišky výtečně chutnají ve smaženici, v kulajdě s pravými hřiby a také v octovém nálevu.
Hřib dubový roste od jara do podzimu
Klobouk má hřib dubový (Boletus reticulatus) tlustě masitý, sklenutý až ploše rozložený, světle okrový nebo kožově hnědavý, suchý a matný. Dužnina je pevná, bílá a neměnlivá. Rourky jsou v mládí bělavé, později žlutozelené s drobným okrouhlým ústím. Třeň je válcovitý, většinou sytě okrově zbarvený, v horní polovině s vyniklou síťkou. Dubák roste od jara do podzimu, nejvíce podle oblastí v květnu a v září, v listnatých a smíšených lesích, na hrázích rybníků, hlavně pod duby, méně často pod buky a lipami. Je to vynikající jedlá houba. Použití: Hodí se k jídlu ve všech úpravách i k sušení. Dosti snadno však červiví.
Muchomůrka růžovka má široké uplatnění
Tato houba - lidově zvaná masák - má klobouk 5 až 15 cm široký, růžově masový, pokrytý světle hnědavými bradavkami. Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) má bělavou dužninu, která poraněním a na řezu slabě růžoví. Lupeny jsou bělavé s narůžovělým nádechem, dosti široké a nepříliš husté. Třeň je válcovitý až 15 cm dlouhý a 1 - 3 cm široký, bělavý, poraněním růžovějící, ozdobený nahoře širokým bělavým prstenem, který je hustě rýhovaný. Chuť je zprvu příjemná, pak škrablavá a vůně skoro žádná. Růžovka roste v létě a na podzim dosti hojně v lesích všeho druhu. Při sbírání je však třeba být ve střehu - hrozí nebezpečí záměny této vynikající houby s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Použití: Je výborná v polévkách, k opékání na tuku nebo obalovaná jako řízek.Našli jste a vybrali si správné houby? Dobrou chuť!
GULÁŠEK Z MASÁKŮ JE JEDNA BÁSEŇ
Bylo by škoda zapomenout na jeden osvědčený recept - segedínský guláš z masáků. Potřebujeme:500 g růžovek (masáků), 1 cibuli, 250 g kysaného zelí, 2,5 g kysané smetany, olej, 1 lžíci hladké mouky, 1 lžičku mleté sladké papriky, kmín, mletý pepř a sůl.
Postup:
- Nasekanou cibuli zesklovatíme na oleji.
- Přidáme nakrájené houby, lehce je osolíme a podusíme 10 minut.
- Přidáme zelí, papriku a kmín a dusíme dalších 15 minut.
- Guláš zahustíme moukou rozmíchanou v troše vody, krátce povaříme a odstavíme z ohně.
- Vmícháme smetanu, případně ještě dochutíme cukrem, octem, pepřem nebo solí a již nevaříme. Podáváme s noky, knedlíky nebo těstovinami.