Houbaři by si měli dát pozor na hřiby kříště
Českokrumlovsko - Jedovaté hřiby si nyní často lidé nosí domů z lesa. Houby
podobné hřibům, lidově zvaným babky, ale mohou způsobit obrovské zdravotní
komplikace.
"Přináší mi je k určení snad každý druhý," varoval včera amatérský mykolog z Č.
Krumlova a lékař Alexandr Jegorov. "Jde o nahořklé hřiby kříště, kteří v lidském
těle způsobují hluboký rozvrat vnitřního hospodářství. To znamená, že lidé po
jeho pozření trpí silnými průjmy a zvracením. V důsledku ztráty tekutin hrozí
dehydratace a dochází k iontové vnitřní nerovnováze," doplnil.
[http://www.enviweb.cz/pictures/les/hrib krist.jpg]Hřib kříšť je podobný hřibu
žlutomasému, lidově zvanému babka. "Kříšť se tu léta vyskytoval jenom sem tam,
ale v posledních dvou letech tu, podobně jako hřib žlučník, v důsledku
ekologických změn roste hojně," upozorňuje Alexandr Jegorov.
Hřib kříšť má světle hnědý klobouček, na jehož spodní straně svítí kanárkově
žluté rourky, které u starších plodnic získávají nádech do oranžova. Noha,
nebo-li třeň, je žlutá s náznakem červeného límečku, na dolním konci je nožka
začervenalá podobně jako u hřibu babka. Lidé si ho pletou také s hřibem kovářem
a kolodějem, které jsou jedlé po tepelné úpravě, a jedovatým satanem. Posledně
jmenovaný ale v jižních Čechách roste pouze v Národní přírodní rezervaci
Vyšenské kopce u Č. Krumlova, kde se nesmí nic trhat, což platí i pro houby.
Českokrumlovsko - Jedovaté hřiby si nyní často lidé nosí domů z lesa. Houby podobné hřibům, lidově zvaným babky, ale mohou způsobit obrovské zdravotní komplikace.
"Přináší mi je k určení snad každý druhý," varoval včera amatérský mykolog z Č. Krumlova a lékař Alexandr Jegorov. "Jde o nahořklé hřiby kříště, kteří v lidském těle způsobují hluboký rozvrat vnitřního hospodářství. To znamená, že lidé po jeho pozření trpí silnými průjmy a zvracením. V důsledku ztráty tekutin hrozí dehydratace a dochází k iontové vnitřní nerovnováze," doplnil.
Hřib kříšť je podobný hřibu žlutomasému, lidově zvanému babka. "Kříšť se tu léta vyskytoval jenom sem tam, ale v posledních dvou letech tu, podobně jako hřib žlučník, v důsledku ekologických změn roste hojně," upozorňuje Alexandr Jegorov.
Hřib kříšť má světle hnědý klobouček, na jehož spodní straně svítí kanárkově žluté rourky, které u starších plodnic získávají nádech do oranžova. Noha, nebo-li třeň, je žlutá s náznakem červeného límečku, na dolním konci je nožka začervenalá podobně jako u hřibu babka. Lidé si ho pletou také s hřibem kovářem a kolodějem, které jsou jedlé po tepelné úpravě, a jedovatým satanem. Posledně jmenovaný ale v jižních Čechách roste pouze v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce u Č. Krumlova, kde se nesmí nic trhat, což platí i pro houby.
"Přináší mi je k určení snad každý druhý," varoval včera amatérský mykolog z Č. Krumlova a lékař Alexandr Jegorov. "Jde o nahořklé hřiby kříště, kteří v lidském těle způsobují hluboký rozvrat vnitřního hospodářství. To znamená, že lidé po jeho pozření trpí silnými průjmy a zvracením. V důsledku ztráty tekutin hrozí dehydratace a dochází k iontové vnitřní nerovnováze," doplnil.

Hřib kříšť má světle hnědý klobouček, na jehož spodní straně svítí kanárkově žluté rourky, které u starších plodnic získávají nádech do oranžova. Noha, nebo-li třeň, je žlutá s náznakem červeného límečku, na dolním konci je nožka začervenalá podobně jako u hřibu babka. Lidé si ho pletou také s hřibem kovářem a kolodějem, které jsou jedlé po tepelné úpravě, a jedovatým satanem. Posledně jmenovaný ale v jižních Čechách roste pouze v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce u Č. Krumlova, kde se nesmí nic trhat, což platí i pro houby.
Zdroj:Českobudějovický deník
Sdílet článek na sociálních sítích