Velmoci chtějí získat energii jadernou fúzí
Vědci to nazývají největším mezinárodním projektem 21. století: projekt v
hodnotě deseti miliard eur, který podepsali v úterý představitelé třiceti zemí,
včetně šesti světových velmocí, by měl umožnit výrobu energie pokusným
reaktorem, který pracuje na principu termojaderné fúze.
Cílem je získání laciné a ekologicky čisté energie. Výsledky není možné očekávat
v krátké době.
Dosud největší reaktor na světě se začne stavět v jihofrancouzském Cadarache v
příštím roce, do provozu by ale měl být uveden až v roce 2018. Jeho využití pro
průmyslovou výrobu se potom předpokládá nejdříve v roce 2050.
"Než bude první reaktor na principu termojaderné fúze vyrábět komerční
elektřinu, potrvá to desítky let," řekl agenturám ředitel Ústavu fyziky plazmatu
Akademie věd Pavel Chrástka. "I poté se bude nějakou dobu využívat jak fúze, tak
štěpení jádra současně."
Ústav vyvíjí speciální Hallovy sondy, které budou v reaktoru měřit intenzitu
magnetického pole. Česko je zapojeno do Euroatomu, tedy společenství uvnitř
Evropské unie, zapojené do ambiciózního projektu.
Zkratka "ITER" znamená latinsky "cesta", současně jsou to počáteční písmena
projektu "Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor".
Po dlouhých měsících vyjednávání nakonec dostala Francie přednost před
Japonskem, které rovněž chtělo stavět reaktor na svém území. Konečnou dohodu
podepsali v Paříži zástupci Francie, Evropské unie, Spojených států, Japonska,
Indie, Ruska, Jižní Koreje a Číny. "Pokud se nic zásadního nezmění, lidstvo v
průběhu příštích dvou set let vytěží veškeré zásoby fosilních paliv," zdůraznil
při podpisu dohody francouzský prezident Jacques Chirac.
Vědci to nazývají největším mezinárodním projektem 21. století: projekt v hodnotě deseti miliard eur, který podepsali v úterý představitelé třiceti zemí, včetně šesti světových velmocí, by měl umožnit výrobu energie pokusným reaktorem, který pracuje na principu termojaderné fúze.
Cílem je získání laciné a ekologicky čisté energie. Výsledky není možné očekávat v krátké době.
Dosud největší reaktor na světě se začne stavět v jihofrancouzském Cadarache v příštím roce, do provozu by ale měl být uveden až v roce 2018. Jeho využití pro průmyslovou výrobu se potom předpokládá nejdříve v roce 2050.
"Než bude první reaktor na principu termojaderné fúze vyrábět komerční elektřinu, potrvá to desítky let," řekl agenturám ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd Pavel Chrástka. "I poté se bude nějakou dobu využívat jak fúze, tak štěpení jádra současně."
Ústav vyvíjí speciální Hallovy sondy, které budou v reaktoru měřit intenzitu magnetického pole. Česko je zapojeno do Euroatomu, tedy společenství uvnitř Evropské unie, zapojené do ambiciózního projektu.
Zkratka "ITER" znamená latinsky "cesta", současně jsou to počáteční písmena projektu "Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor".
Po dlouhých měsících vyjednávání nakonec dostala Francie přednost před Japonskem, které rovněž chtělo stavět reaktor na svém území. Konečnou dohodu podepsali v Paříži zástupci Francie, Evropské unie, Spojených států, Japonska, Indie, Ruska, Jižní Koreje a Číny. "Pokud se nic zásadního nezmění, lidstvo v průběhu příštích dvou set let vytěží veškeré zásoby fosilních paliv," zdůraznil při podpisu dohody francouzský prezident Jacques Chirac.
Cílem je získání laciné a ekologicky čisté energie. Výsledky není možné očekávat v krátké době.
Dosud největší reaktor na světě se začne stavět v jihofrancouzském Cadarache v příštím roce, do provozu by ale měl být uveden až v roce 2018. Jeho využití pro průmyslovou výrobu se potom předpokládá nejdříve v roce 2050.
"Než bude první reaktor na principu termojaderné fúze vyrábět komerční elektřinu, potrvá to desítky let," řekl agenturám ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd Pavel Chrástka. "I poté se bude nějakou dobu využívat jak fúze, tak štěpení jádra současně."
Ústav vyvíjí speciální Hallovy sondy, které budou v reaktoru měřit intenzitu magnetického pole. Česko je zapojeno do Euroatomu, tedy společenství uvnitř Evropské unie, zapojené do ambiciózního projektu.
Zkratka "ITER" znamená latinsky "cesta", současně jsou to počáteční písmena projektu "Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor".
Po dlouhých měsících vyjednávání nakonec dostala Francie přednost před Japonskem, které rovněž chtělo stavět reaktor na svém území. Konečnou dohodu podepsali v Paříži zástupci Francie, Evropské unie, Spojených států, Japonska, Indie, Ruska, Jižní Koreje a Číny. "Pokud se nic zásadního nezmění, lidstvo v průběhu příštích dvou set let vytěží veškeré zásoby fosilních paliv," zdůraznil při podpisu dohody francouzský prezident Jacques Chirac.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích