Nebezpečí požáru v podzimní přírodě
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje upozorňuje občany na nebezpečí
při podzimních pracích a úklidu, kdy často dochází ke spalování hořlavých látek,
odpadů, rostlinných zbytků i k plošnému vypalování trávy. Jestliže občan poruší
zákazy nebo povinnosti stanovené zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů, může hasičský záchranný sbor kraje uložit peněžitou
pokutu až do výše 25 000 Kč.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje upozorňuje občany na nebezpečí při podzimních pracích a úklidu, kdy často dochází ke spalování hořlavých látek, odpadů, rostlinných zbytků i k plošnému vypalování trávy. Jestliže občan poruší zákazy nebo povinnosti stanovené zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, může hasičský záchranný sbor kraje uložit peněžitou pokutu až do výše 25 000 Kč.
Obdobné jednání právnické nebo podnikající fyzické osoby může být „ohodnoceno“ pokutou až do výše 500 000 Kč.
Při silnějším větru dochází velice snadno k rozšíření ohně mimo ohniště a zejména starší lidé mohou v takovýto okamžik podlehnout panice, ztrátě orientace a dalším okolnostem v přímé vazbě na svůj věk, a tím dané možnosti pohybu. Nestihnou v dostatečně krátké době zamezit rozšíření ohně do okolí a zabránit škodám, které v dané souvislosti mohou vzniknout.
Přesto, že počet takovýchto požárů nebývá v Moravskoslezském kraji mnoho, do 20 za rok, tak jejich rozšířením do lesních porostů případně na majetek, ploty, nebo obydlí může dojít k milionovým škodám. Nezřídka se stává, že osoba, která provádí likvidaci rostlinných zbytků spalováním, se sama zraní v důsledku nadýchání se zplodin hoření a musí být hospitalizována v nemocnici. Nejhorším následkem takového počínání však je, že může dojít k tragickým úmrtím nebo k rozsáhlým těžkým popáleninám.
Byť by se mohlo zdát, že jde o takzvaný zásah vyšší moci, u požárů na volném prostranství je téměř vždy příčinou jejich vzniku selhání lidského činitele při nesprávném vyhodnocení povětrnostní situace, zanechání nevychladlého ohniště po pálení klestí bez dozoru a podcenění svých vlastních schopností.
Při silnějším větru dochází velice snadno k rozšíření ohně mimo ohniště a zejména starší lidé mohou v takovýto okamžik podlehnout panice, ztrátě orientace a dalším okolnostem v přímé vazbě na svůj věk, a tím dané možnosti pohybu. Nestihnou v dostatečně krátké době zamezit rozšíření ohně do okolí a zabránit škodám, které v dané souvislosti mohou vzniknout.
Přesto, že počet takovýchto požárů nebývá v Moravskoslezském kraji mnoho, do 20 za rok, tak jejich rozšířením do lesních porostů případně na majetek, ploty, nebo obydlí může dojít k milionovým škodám. Nezřídka se stává, že osoba, která provádí likvidaci rostlinných zbytků spalováním, se sama zraní v důsledku nadýchání se zplodin hoření a musí být hospitalizována v nemocnici. Nejhorším následkem takového počínání však je, že může dojít k tragickým úmrtím nebo k rozsáhlým těžkým popáleninám.
Byť by se mohlo zdát, že jde o takzvaný zásah vyšší moci, u požárů na volném prostranství je téměř vždy příčinou jejich vzniku selhání lidského činitele při nesprávném vyhodnocení povětrnostní situace, zanechání nevychladlého ohniště po pálení klestí bez dozoru a podcenění svých vlastních schopností.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Vám přeje příjemný podzim bez mimořádných událostí.
Odbor prevence HZS MSK ZS MSKHZS MSKHSdílet článek na sociálních sítích