Příspěvek do diskuse – Praha nová výzva urbanismu
Řadu posledních let probíhá v Praze bouřlivý a málo koncepční rozvoj, který spočívá spíše na ad hoc rozhodnutích, než na ucelené urbanistické koncepci dalšího rozvoje města a pokud tato koncepce existuje, v praxi je velmi často potlačena mocenskými a finančními zájmy vlivných podnikatelských skupin. Jedním z rysů posledních let je skutečnost, že Praha se ve svém vnějším působení stává poměrně „tvrdým“ městem, jehož hlavními rysy je nárůst hustoty dopravy, kancelářských prostor a obchodních center a stále větší zahušťování samého centra města, tedy vývoj, který příliš nezohledňuje potřeby obyvatel a návštěvníků, pokud jde o příjemné a nestresující prostředí a propojení jednotlivých takovýchto pražských lokalit.
V této souvislosti je vhodné se zamyslet nad dalším osudem jednoho z jeho největších centrálních prostorů nezastavěných dosud souvislou zástavbou, a to navzdory tomu, že usnesením Magistrátu hl. m. Prahy byla ukončena stavební uzávěra a tento prostor určen pro výstavbu bytů a kanceláří. Již i kvůli nepříznivým výsledkům zjištěným příslušnými institucemi AV týkajícím se kvality ovzduší by bylo potřebné usnesení v tomto bodě revokovat. Při šetření mezi obyvateli byl hned druhým převládajícím názorem po zachování stávajících dopravních funkcí hlas po změně územního plánu na parkové území. Tímto místem je prostor ohraničený ulicemi: Havlíčkova, Hybernská, Husitská, Trocnovská, Prvního pluku, Křižíkova, Na Florenci, který je zatím využíván k dopravním účelům, jehož celkový charakter je pro centrum města v jeho dalším rozvoji obtížně akceptovatelný. Kromě toho rychlost autobusové a železniční dopravy v samém centru Prahy nemůže naprosto konkurovat možnostem metra. Pokud je např. míněna vážně i snaha o olympijskou kandidaturu, není tato věc spojena pouze s příslušnými sportovišti, ale celkovým příjemným prostředím hostitelského města, přičemž by zejména v Praze bylo třeba i nějakým způsobem odlehčit naprosto přetíženému centru /tato potřeba však zůstává nezávisle na vývoji olympijských snah/. Jedinou možností jak toho dosáhnout je toto centrum rozšířit, což je ale možné jen jeho pěším propojením na další oblasti, a to směrem ke Karlínu a nově koncipované výstavbě při Vltavě. Vzhledem k dosavadní zástavbě a celkovému urbanistickému vývoji města by tímto místem – spojnicí, která by mohla vyřešit řadu palčivých problémů mohlo být vytvoření nového centrálního parku T. G. Masaryka.
Návrh na umístění parku
Předpoklady:
Vymístění dosavadní autobusové a vlakové dopravy a další nevhodné výstavby umístěné v tomto prostoru.
Existující kulturní body na obvodu navrhovaného prostoru:
Hudební divadlo v Karlíně
Muzeum hl. města Prahy
divadlo Archa
divadlo Ponec
Muzeum odboje a armády ČR
Památník národního osvobození na Vítkově
Nové kulturní body tohoto prostoru
rehabilitované Masarykovo nádraží – jakási česká obdoba Musée d´ Orsay
obdoba defilé architektonických trendů v Hyde Parku, které mají již velkou tradici mezi světovými architekty, ale jsou využívány jen pro dočasnou prezentaci
Další nezbytné stavební úpravy
zapouzdření magistrály a její odhlučnění a čištění vzduchu
Případné další stavební úpravy
Uvedený prostor je poznamenán existencí magistrály. Minimalizace tohoto negativního momentu by mohla kromě výše uvedeného být snížena i tím, že prostory pod magistrálou, které jen těžko snesou nějaké jednotné architektonické využití by mohly být rozděleny a nabídnuty pro skutečně avantgardní realizace mladým nebo i renomovaným architektům viz výše, za stanovených technických a uživatelských podmínek. Při pozitivním vývoji by zde mohl vzniknout pás zajímavé avantgardní architektury, který by svými kavárnami, kluby, obchůdky, apod. přitahoval veřejnost, znamenal by skutečný posun ve vývoji v této oblasti a zároveň by negativně nezasahoval do současné tváře Prahy. Resp. by mohla být vytvořena koncepce jakéhosi „záhrabu magistrály“ pod uměle dotvořeným přírodním valem. Celý prostor by byl jako parkový dotvořen zelení, stromy, vodními plochami, atd.. Byla by to možná rehabilitace ztracené šance, kdy řada volných míst v centru města nenávratně zmizela pod betonem. Je třeba připustit konečně fakt, že městský organismus není jen v budovách, resp. komunikacích /které jsou na jedné straně potřebné, nicméně nikdy nedostačují a celkově mají devastační charakter, protože spojují vzdálené oblasti přičemž rozdělují stávající celky/, ale nepochybně také v zeleni, a to nejen v okrajových sídlištních loukách, ale zejména v centru města. Kromě toho je třeba připustit i to, že volný prostor má stejnou nebo vyšší hodnotu pro obyvatele města /na rozdíl od investorů/ jako prostor zastavěný, čili že volný, příp. ozeleněný prostor je hodnotou sám o sobě. Marně se dnes ex post může poukazovat na zmarněné šance po výstavbě Myslbeka a Palladia. V tomto případě je však stále ještě možné něco činit.
Nový typ veřejné dopravy
V souvislosti s navrhovaným parkem T. G. Masaryka by bylo velmi vhodné provedení nového spojení s renovovaným Památníkem národního osvobození na Vítkově, resp. Vítkovem jako takovým. Bez tohoto nového dopravního spojení bude i po rekonstrukci toto místo značně odříznuté od centrální Prahy, protože přístup z dolní části oblasti není příjemný a přístup ze zadní části má spíše lokální využití pro občany místní části Žižkova směrem od Ohrady.
Takovýmto novým dopravním prostředkem by mohla být lehká kabinová lanovka nebo charakterem obdobný dopravní prostředek, který by však mohl spojit i další klidové zóny v širším centru Prahy do jednoho dosažitelného celku. Toto spojení by pak mělo nejen důležitou dopravní a rekreační roli, ale bylo by prvkem takříkajíc městotvorným a následně by otevřelo další zcela nové možnosti vyžití Pražanů.
Vedení trasy lanovky
Trasa I
V centru města by lanovka byla koncipována vzhledem k prostorovým nárokům, apod. jako „druhé patro“ /druhá úroveň/ nad dosavadním železničním viaduktem, přičemž spojení do zastávek by bylo zajišťováno výtahy.
Navrhované zastávky
Vítkov – konečná zastávka – za památníkem vlevo /směrem od čela/
/trasa by zvolna kopírovala vrch Vítkov až k napojení nad železniční viadukt, resp. trasu/
Prvního pluku – zastávka pro park T. G. Masaryka
/zde by se po pěší procházce např. z Václavského či Staroměstského nám. přes Masarykův park mohlo nastoupit a vyjet na Vítkov nebo druhým směrem/
Sokolovská – návaznost na tramvaje a metro
Rohanské nábřeží – návaznost na nově koncipované čtvrti a park u Vltavy v nově budované části Karlína
Štvanice – návaznost na koupaliště, tenisové kurty a další sportoviště
Vltavská – návaznost na metro, tramvaje, konečná stanice rychlodráhy Kladno-Praha – přestupní stanice mezi trasou I a II
/nově by mohla být dobudována zvláštní pěší trasa zanořená částečně do prostoru mezi Vltavou a pobřežní komunikací směrem k Letenským sadům, cca v místech naproti bývalému Expo 58 by mohla být ukončena výtahem a lávkou do Letenských sadů/
Výstaviště – návaznost na areál výstaviště a činnosti s ním spojené /sportovní, kulturní, atd./
(zezadu)
Stromovka – u Vltavy cca v místě ukončení Výstaviště /návaznost na rekreační aktivity ve Stromovce/
/v těchto místech by trasa lanovky musela opustit trasu železničního viaduktu a zabočila by směrem na Císařský ostrov/
Císařský ostrov – návaznost na lodní spojení, návaznost na jezdecký sport
Troja - /cca v místě dnešního parkoviště mezi areály ZOO a Trojského zámku a Vltavou/
návaznost na autobusovou dopravu, návaznost na ZOO, případně Oceanárium /umístění tohoto objektu v této oblasti by bylo daleko vhodnější a smysluplnější než zatím navrhovaná lokalita v prostoru bývalého Stalinova pomníku na Letné/ a Trojský zámek
Botanická zahrada – konečná zastávka /v místech nad Botanickou zahradou/
návaznost na Botanickou zahradu
Trasa II
Vltavská – konečná zastávka
návaznost na metro, tramvaje, konečná stanice rychlodráhy Kladno-Praha – přestupní stanice mezi trasou I a II
Výstaviště - návaznost na areál výstaviště a činnosti s ním spojené /sportovní, kulturní, atd./
(zepředu) /kopíruje trať/
Nad Královsku oborou – návaznost na Stromovku – odpočinková zóna
/kopíruje trať/
Letenská pláň – tunel Blanka – návaznost na Letenské sady – odpočinková zóna
/kopíruje trať/
U letohrádku královny Anny – návaznost na zahrady Pražského hradu
/kopíruje tramvaj/
U Prašného mostu - návaznost na areál Pražského hradu
/kopíruje tramvaj/
Pohořelec – návaznost na areál Pražského hradu
/kopíruje tramvaj/
Petřínské sady – návaznost na klidovou zónu Petřínských sadů
/kopíruje ulici Strahovskou/
Resumé
Realizace tohoto projektu by znamenala částečně negativní dopad z důvodu vymístění železniční a autobusové dopravy z této centrální oblasti Prahy, nicméně v době metra se opakovaně ukazuje, že dopravní uzly s návazností na tento typ městské dopravy nejsou zdaleka závislé na centrálním umístění. Pokud jde o plánovanou rychlodráhu Kladno – Praha, nebylo by zřejmě neřešitelným problémem, pokud by končila u stanice metra Vltavská, vzhledem k tomu, že návaznost na metro a tramvajovou dopravu je zcela srovnatelná s předpokládaným ukončením na Masarykově nádraží. Navíc propojení metrem C na Hlavní nádraží a do Holešovic by pro cestující bylo komfortnější, přičemž dostupnost nádraží Smíchov a Vysočany by zůstala zachována.
Na druhé straně by toto řešení přineslo celou řadu výhod:
- vznik klidové a odpočinkové zóny v centrální části Prahy
- skutečné rozšíření centra a jeho propojení se čtvrtí Karlín, tím by mohlo dojít alespoň k částečnému snížení kumulace lidí v dosavadním centru Prahy
- dopravní propojení s vrchem Vítkov na jedné straně a Petřín na druhé straně a rovněž s dalšími oblastmi Prahy s kulturní a rekreační funkcí, a to zejména s nově koncipovanou oblastí Letenských sadů a Letenské pláně a existujícím areálem Trója, kterým zatím takovéto propojení chybí, tímto způsobem by byl uzavřen jakýsi vnitřní téměř pěší nebo dopravně ojedinělý okruh vnitřní Prahou
- umožnění výstavby avantgardní architektury v centru Prahy a využití prostorů pod magistrálou /resp. v případě záhrabu v rámci parkové úpravy/, které by znamenalo nové impulsy a přitom by nemělo negativní vliv na kontext dosavadní výstavby, vznik nového genia loci v těchto místech
- propojení dosavadního centra Prahy parkovým prostorem s dalšími existujícími nebo novými kulturními institucemi a vytvoření klidové, nicméně společensky živé a lákavé zóny
- tato úprava by se nutně musela promítnout i v rámci případné přípravy na soutěž o umístění LOH, protože takováto událost není spojena zdaleka jen s olympijskými sportovišti, ale s nabídkou hostitelského města ve svém celkovém komplexu
7. reálné dopravní spojení by v zásadě nevyžadovalo žádné nároky na prostor nebo asanace, nezahlcovalo by dosavadní komunikace a neznečišťovalo životní prostředí
8. Zlepšení úrovně ovzduší v centrální Praze
VERZE II
V Praze dne 15. 10. 2008
Ing. Miloš Jodas
Veverkova 18
170 00 Praha 7