Pondělí, 5. prosince 2022

Kůrovec láme rekordy. Ale v hospodářských lesích, ne v národním parku

21. května 2009
Kůrovec láme rekordy. Ale v hospodářských lesích, ne v národním parku

Hnutí DUHA zaznamenalo v lapačích [1] v hospodářských lesích tisíce lýkožroutů již ve druhé polovině dubna. Oproti tomu v nižších polohách Národního parku Šumava začalo rojení až nyní, na větší části území ještě nezačalo vůbec. Kůrovec, který nyní napadá hospodářské lesy, tedy rozhodně nemůže přilétat z národního parku. Většina kůrovcem nejnapadenějších oblastí je ostatně národnímu parku vzdálená.

Kůrovcovou kalamitu v hospodářských lesích se zatím nepodařilo zastavit. Ukazují to právě zveřejněné statistiky za loňský rok [2] i aktuální čísla. V roce 2008 stoupl počet lýkožroutem napadených stromů v ČR na 2,5 milionu m3, což je nejvíc za posledních padesát let, kdy početnost kůrovce eviduje Lesní ochranná služba [3]. Absolutně nejvíc lesů pak bylo loni kůrovcem napadeno na severní Moravě, kde dosahuje kalamita nevídaných rozměrů – je tu celých 30% lýkožroutů v republice.

Aktuální čísla ale ukazují, že množství kůrovce roste rychleji v Čechách než na Moravě. Z evidence Lesů ČR s. p. vyplývá, že kůrovce přibylo nejvíce na lesních správách Přimda, Ledeč nad Sázavou, Dvůr Králové nad Labem a Železná Ruda [4]. Kritická situace je také na lesní správě Přeštice.

Kůrovcová kalamita začala v roce 2003, kdy postihlo lesy enormní sucho. K další eskalaci problému došlo v roce 2007, zejména v jižních a západních Čechách, kvůli orkánu Kyrill. Hnutí DUHA již několikrát varovalo, že hlavní příčinou problémů jsou smrkové monokultury a pokračující výsadba umělých smrčin v hospodářských lesích. I více než 330 vědců a odborníků před třemi lety ve společném stanovisku varovalo, že špatné hospodaření, včetně holosečného kácení a nadměrné výsadby smrku, zhoršuje zdravotní stav českých lesů [5].

Kůrovec v území ponechaných přírodě v šumavském národním parku, se na kalamitě podílí pouze 0,5%. Národní park se ale od ostatních lesů liší, protože zde účelem není pěstování stromů, nýbrž ochrana divoké přírody. Kůrovec byl na Šumavě po tisíciletí přirozenou součástí postupných proměn pralesovitých ekosystémů, kde stromy odumíraly a rodily se nové. Suché stromy jsou součástí cyklů postupné obnovy pralesa. Proto ve vybraných částech národních parků proti lýkožroutům nezasahují. Kácení má probíhat jen v pásu na okrajích parku – který slouží k ochraně sousedních lesů před kalamitou – a také v některých nepřirozených porostech, kam je nutné uměle vracet buky a jedle.

Informační list o reformě lesního zákona: www.hnutiduha.cz

Informační list o smrkových monokulturách:

www.hnutiduha.cz/publikace/Druhova%20skladba%20ceskych%20lesu.pdf

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:

„Čísla mluví za všechno. Třicet procent kůrovce v republice je na severní Moravě, v šumavském parku pouhé necelé procento. Smrkové monokultury jsou pro kůrovcovou kalamitu skvělá živná půda. Pouze větší výsadba listnatých stromů a jedlí umožní, aby kalamity nepokračovaly dál a dál. Politici by se tedy měli soustředit na 99 procent napadených smrků v hospodářských lesích. Především musí podporovat reformu lesního zákona, která zajistí zdravější hospodaření a výsadbu listnáčů. Ale někteří věnují veškerou energii jednomu procentu napadených smrků v národním parku a stav ostatních lesů je vůbec nezajímá. Exhibice Miloše Zemana tomu nasadila korunu.“

Kontakt:      Jaromír Bláha, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Petr Machálek, telefon 777 308 113, email petr.machalek@hnutiduha.cz

Vratislav Vozník, telefon 607 258 508, email vratislav.voznik@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Lapač – zařízení k odchytu kůrovců, kteří jsou do pasti lákáni prostřednictvím feromonů

[2] Knížek M., Liška J., Soukup F., Pešková V., Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2008, Lesnická práce 5/2009

[3] Lesní ochranná služba při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti zřízená ministerstvem zemědělství

[4] Kalamitní základ kůrovce pro rok 2009 na lesních správách LČR s.p. Takzvaný kalamitní základ je množství kůrovce v asanovaných stromech a lapácích od srpna roku předešlého do března roku následujícího. Podle kalamitního základu se určuje jak intenzivní musí být opatření proti kůrovci v daném roce.

[5] Stanovisko vědců a odborných pracovníků ke stavu českých lesů,  lesy.drosera.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů