Ochránci přírody koupili pozemek se vzácnými mravenci
Přírodní lokalitu o rozloze 1,8 hektaru bývalých pastvin u obce Štěměchy na
Třebíčsku, na které žije největší populace jednoho z našich nejohroženějších
mravenců Formica foreli, koupili ochránci přírody.
[http://www.regionalist.cz/denik/images/090714-1247512539thumb.jpg]
[http://www.regionalist.cz/denik/denik.php?idclanku=090714-1247512539#]
zvětšit fotografii...
[http://www.regionalist.cz/denik/denik.php?idclanku=090714-1247512539#]
Tento druh se v současné době vyskytuje v Česku jen na několika málo posledních
místech. V případě Štěměch se jedná o největší kolonii, je tam téměř šest set
mravenišť, tohoto druhu na našem území i ve střední Evropě.
Kromě zmíněných mravenců se v těchto místech vyskytují některé regionálně
ohrožené druhy denních motýlů a brouků", informoval Václav Křivan z Českého
svazu ochránců přírody v Kněžicích.
Mraveniště na louce jsou drobnější než u lesních mravenců, vysoká jsou do deseti
centimetrů. Mravenci je vytváří z úlomků trav.
Pastviny u Štěměch ležely posledních asi 15 let ladem a postupně zarůstaly.
Ochránci se o ně začali starat přibližně před šesti lety, do některých částí se
ale poprvé dostali až letos. Sečou tam trávu, vyřezávají náletové dřeviny a
odklízejí nepořádek, který tam lidé občas navozí. "Kosení se musí dělat s
ohledem na mravence. Člověk musí sekat tak, aby tam ty stovky mravenišť zůstaly,
je to taková piplačka," popsal Křivan.
Pastviny, které zatím nepatří mezi zvláště chráněná území, teď vykoupil od obce
Štěměchy za necelých 30 tisíc korun Pozemkový spolek Podhorácko. Tento spolek od
loňska provozuje kněžická základní organisace Českého svazu ochránců přírody.
Podobné pozemkové spolky podle Křivana fungují v zemích západní Evropy, ale v
Česku je tato aktivita v počátcích. Ochránci se prostřednictvím spolků snaží
pronajímat nebo kupovat cenná přírodní území. "Můžeme tak uplatit vlastnické
právo, které je nejsilnějším nástrojem ochrany lokalit," vysvětlil.
Spolek Podhorácko dosud pečoval o několik menších luk. U Štěměch se mu podařilo
vykoupit první velký pozemek. Lokalita s mraveništi tak mohla být geodeticky
zaměřena a scelena. Mapuje se tam také výskyt dalších druhů živočichů a rostlin.
Eva ŠINKOVSKÁ
http://www.regionalist.cz [http://www.regionalist.cz]
Přírodní lokalitu o rozloze 1,8 hektaru bývalých pastvin u obce Štěměchy na Třebíčsku, na které žije největší populace jednoho z našich nejohroženějších mravenců Formica foreli, koupili ochránci přírody.
Tento druh se v současné době vyskytuje v Česku jen na několika málo posledních místech. V případě Štěměch se jedná o největší kolonii, je tam téměř šest set mravenišť, tohoto druhu na našem území i ve střední Evropě.
Kromě zmíněných mravenců se v těchto místech vyskytují některé regionálně ohrožené druhy denních motýlů a brouků", informoval Václav Křivan z Českého svazu ochránců přírody v Kněžicích.
Mraveniště na louce jsou drobnější než u lesních mravenců, vysoká jsou do deseti centimetrů. Mravenci je vytváří z úlomků trav.
Pastviny u Štěměch ležely posledních asi 15 let ladem a postupně zarůstaly. Ochránci se o ně začali starat přibližně před šesti lety, do některých částí se ale poprvé dostali až letos. Sečou tam trávu, vyřezávají náletové dřeviny a odklízejí nepořádek, který tam lidé občas navozí. "Kosení se musí dělat s ohledem na mravence. Člověk musí sekat tak, aby tam ty stovky mravenišť zůstaly, je to taková piplačka," popsal Křivan.
Pastviny, které zatím nepatří mezi zvláště chráněná území, teď vykoupil od obce Štěměchy za necelých 30 tisíc korun Pozemkový spolek Podhorácko. Tento spolek od loňska provozuje kněžická základní organisace Českého svazu ochránců přírody. Podobné pozemkové spolky podle Křivana fungují v zemích západní Evropy, ale v Česku je tato aktivita v počátcích. Ochránci se prostřednictvím spolků snaží pronajímat nebo kupovat cenná přírodní území. "Můžeme tak uplatit vlastnické právo, které je nejsilnějším nástrojem ochrany lokalit," vysvětlil.
Spolek Podhorácko dosud pečoval o několik menších luk. U Štěměch se mu podařilo vykoupit první velký pozemek. Lokalita s mraveništi tak mohla být geodeticky zaměřena a scelena. Mapuje se tam také výskyt dalších druhů živočichů a rostlin.
Kromě zmíněných mravenců se v těchto místech vyskytují některé regionálně ohrožené druhy denních motýlů a brouků", informoval Václav Křivan z Českého svazu ochránců přírody v Kněžicích.
Mraveniště na louce jsou drobnější než u lesních mravenců, vysoká jsou do deseti centimetrů. Mravenci je vytváří z úlomků trav.
Pastviny u Štěměch ležely posledních asi 15 let ladem a postupně zarůstaly. Ochránci se o ně začali starat přibližně před šesti lety, do některých částí se ale poprvé dostali až letos. Sečou tam trávu, vyřezávají náletové dřeviny a odklízejí nepořádek, který tam lidé občas navozí. "Kosení se musí dělat s ohledem na mravence. Člověk musí sekat tak, aby tam ty stovky mravenišť zůstaly, je to taková piplačka," popsal Křivan.
Pastviny, které zatím nepatří mezi zvláště chráněná území, teď vykoupil od obce Štěměchy za necelých 30 tisíc korun Pozemkový spolek Podhorácko. Tento spolek od loňska provozuje kněžická základní organisace Českého svazu ochránců přírody. Podobné pozemkové spolky podle Křivana fungují v zemích západní Evropy, ale v Česku je tato aktivita v počátcích. Ochránci se prostřednictvím spolků snaží pronajímat nebo kupovat cenná přírodní území. "Můžeme tak uplatit vlastnické právo, které je nejsilnějším nástrojem ochrany lokalit," vysvětlil.
Spolek Podhorácko dosud pečoval o několik menších luk. U Štěměch se mu podařilo vykoupit první velký pozemek. Lokalita s mraveništi tak mohla být geodeticky zaměřena a scelena. Mapuje se tam také výskyt dalších druhů živočichů a rostlin.
Eva ŠINKOVSKÁ
Sdílet článek na sociálních sítích