Hluk vyvolaný dopravou zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku

Nejnovější švédská studie naznačuje, že lidem žijícícm v blízkosti hlučných silnic hrozí větší riziko vzniku vysokého krevního tlaku.

Vědecký tým univerzity v Lundu zjistil, že  riziko vysokého krevního tlaku hrozí už při průměrné denní expozici 60 decibelů. Té je v západní Evropě vystaven přibližně každý čtvrtý obyvatel.

Vědci tvrdí, že s velkou pravděpodobností hluk způsobuje stres - a možná narušení spánku - což vede k problémům s krevním tlakem.

Britští experti však závěry svých švédských kolegů zpochybňují, když tvrdí, že důležitější než hluk jsou jiné faktory, jako jsou například strava nebo kouření..

Výzkumu se zúčastnily desítky tisíc lidí

Výzkumníci analyzovali dotazníky, které vyplnilo téměř 28 tisíc lidí a analyzovali hluk v jejich nejbližším okolí. Zjistili, že hluk o intenzitě vyšší než 60 decibelů zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku o více než 25 %.. Při intenzitě hluku nad 64 decibelů však riziko vzrostlo o více než 90 %, i když tým upozorňuje, že nízký počet respondentů v této skupině mohl jejich zjištění zkreslit.

Ve zprávě zveřejněné v časopise Environmental Health vědci uvedli, že jsou jejich zjištění zneklidňující, protože vysoký krevní tlak zvýšuje pravděpodobnost onemocnění srdce a může být příčinou mozkové mrtvice.

Zjištěná souvislost však neplatí pro osoby nad 60 let. Výzkumníci si myslí, že je to buď proto, že se tito lidé stali na hluk necitliví nebo již vysoký krevní tlak měli.

Výzkum ještě není uzavřen

Autor zprávy Theo Bodin říká: "Hluk způsobený dopravou na silnicích  je nejvýznamnějším zdrojem hluku, takže jsme cítili, že je důležité se na tento problém podívat."

"Zjistili jsme, že hluk pravděpodobně vyvolává stres. Než budeme moci přijmout jednoznačné závěry, musíme se ale na naše zjištění podívat ještě podrobněji," říká Bodin.

"Zdá se, že našli spíše možnou asociaci, nikoli příčinu. Další faktory, jako jsou kouření, strava a deprivace hrají pravděpodobně větší roli. Je to ale oblast výzkumu, kde je třeba dál bádát," říká profesor Alan Maryon-Davis, prezident britské Fakulty veřejného zdraví.