Svahy u Lelekovic na Brněnsku porostlé starým listnatým lesem se stanou novou
přírodní reservací. O jejím vyhlášení rozhodli krajští radní. Území je cenné
tím, že tam roste například vzácný teplomilný dub žlutavý a žije silně ohrožený
slepýš křehký. Vyhlášení zvláště chráněného území má přispět k tomu, aby se
zachovalo v současném stavu.
Podle zprávy krajské rady se na Holých vrších mísí starý listnatý les s
balvanitými suťovými svahy a skalkami. Vzniká tak cenný biotop, v němž se
vyskytují teplomilné rostliny, nezřídka chráněné. Například některé keře dřínu
obecného dosahují na Holých vrších až šestimetrové výšky a bohatě plodí. Hodnota
území podle odborníků spočívá i v tom, že do něj v minulosti málo zasahoval
člověk. Zůstat by to tak mělo i v budoucnu.
Radní Jihomoravského kraje rozhodovali ještě o dalších dvou přírodních
památkách. U obou změnili hranice. V případě Rybičkové skály u Zbýšova na
Brněnsku proto, že staré vymezení hranic nezahrnovalo nejcennější část lokality
- skálu v kaňonovitém údolí Neslovického potoka. Vyskytují se tam pravěké
zkameněliny ryb.
U lokality V olších u Trboušan na Brněnsku vedly hranice souvislým lesním
porostem a byly málo viditelné. Překreslí se proto. Oblast je cenná jako
pahorkatinný lužní les, kde v porostu převažují vrby, olše, topoly a další
vlhkomilné dřeviny. Poskytují hnízdiště chráněným druhům ptáků.
V olších by se podle zprávy pro zastupitele měl lužní les ještě rozšiřovat.
Znovu zalesnit by se měly plochy bývalých sadů a "zemědělsky obhospodařovaných
pozemků, které dnes zarůstají jasanem ztepilým a keři". Obnova biotopu má
otevřít nová hnízdiště pro moudivláčka lužního, který se v lokalitě dřív
vyskytoval.
Svahy u Lelekovic na Brněnsku porostlé starým listnatým lesem se stanou novou přírodní reservací. O jejím vyhlášení rozhodli krajští radní. Území je cenné tím, že tam roste například vzácný teplomilný dub žlutavý a žije silně ohrožený slepýš křehký. Vyhlášení zvláště chráněného území má přispět k tomu, aby se zachovalo v současném stavu.
Podle zprávy krajské rady se na Holých vrších mísí starý listnatý les s balvanitými suťovými svahy a skalkami. Vzniká tak cenný biotop, v němž se vyskytují teplomilné rostliny, nezřídka chráněné. Například některé keře dřínu obecného dosahují na Holých vrších až šestimetrové výšky a bohatě plodí. Hodnota území podle odborníků spočívá i v tom, že do něj v minulosti málo zasahoval člověk. Zůstat by to tak mělo i v budoucnu.
Radní Jihomoravského kraje rozhodovali ještě o dalších dvou přírodních památkách. U obou změnili hranice. V případě Rybičkové skály u Zbýšova na Brněnsku proto, že staré vymezení hranic nezahrnovalo nejcennější část lokality - skálu v kaňonovitém údolí Neslovického potoka. Vyskytují se tam pravěké zkameněliny ryb.
U lokality V olších u Trboušan na Brněnsku vedly hranice souvislým lesním porostem a byly málo viditelné. Překreslí se proto. Oblast je cenná jako pahorkatinný lužní les, kde v porostu převažují vrby, olše, topoly a další vlhkomilné dřeviny. Poskytují hnízdiště chráněným druhům ptáků.
V olších by se podle zprávy pro zastupitele měl lužní les ještě rozšiřovat. Znovu zalesnit by se měly plochy bývalých sadů a "zemědělsky obhospodařovaných pozemků, které dnes zarůstají jasanem ztepilým a keři". Obnova biotopu má otevřít nová hnízdiště pro moudivláčka lužního, který se v lokalitě dřív vyskytoval.