Morava řeší, jak bojovat s povodněmi

V Česku se už prostavělo na protipovodňových opatřeních 13,5 miliardy korun. Vyplývá to ze součtu HN, které vycházely z údajů ministerstev zemědělství a životního prostředí. Utracené peníze ale dosud nemají velký efekt, jak se ukazuje při současných povodních na Moravě. Důvod je jediný: před opravdu zásadními povodněmi dokážou ochránit jen velké stavby. A ty dosud chybějí.

Na Moravě jde o dva projekty. Suchou nádrž na horním toku Bečvy, která by dokázala ochránit nyní vytopené Hranice, Troubky nebo Lipník nad Bečvou, a také přehradu v Nových Heřminovech, která má chránit Krnov a další města na řece Opavě. Suchá nádrž na horním toku Bečvy by stála 2 miliardy korun a dosud ji blokují neshody s vlastníky pozemků. Petici proti ní podepsaly téměř dva tisíce lidí. Vadí zahrádkářům, kteří by přišli o pozemky, a také rybářům.

Přehradu v Nových Heřminovech už sice schválila vláda, bylo to ale ještě před vypuknutím ekonomické krize. Podle plánů se má stavět nejdřív v roce 2015. Kvůli přehradě by mělo padnout 56 budov, z toho 24 obytných. Stavba se také setkala s odporem obyvatel. Původně se rozhodovalo mezi třemi variantami: variantou velké nádrže, malé nádrže a nulovou variantou. Někdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič prosadil menší variantu.

Záplavy, byznys za miliardy

Ministerstvo životního prostředí dá na ochranu před povodněmi v příštích letech zhruba 5 miliard. Otevřené jsou i evropské fondy. Dosud 543 projektů získalo příslib evropské dotace v objemu 34 miliard korun. Zveřejnili to správci programu na stránkách www.opzp.cz. Ministerstvo zemědělství plánuje dát na ochranu ještě 6,5 miliardy. Na úpravu rybníků to mají být další 4 miliardy.

A právě tyto "drobné úpravy" se v Česku dělají jako ochrana proti velké vodě nejčastěji. Typově to jsou odbahňování rybníků, potoků, stavby menších suchých nádrží či vypracování různých protipovodňových studií. "Do ochrany před povodněmi se musejí počítat i peníze věnované na odstraňování povodňových škod, protože i tyto investice měly protipovodňový efekt. Nestavělo se zastaralým způsobem a ze starých materiálů, ale odolnějším způsobem," říká Dita Vrbová z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství. A z celkové sumy 13,5 miliardy, která v Česku na ochranu před povodněmi šla, je plných 6 právě na odstranění škod.

Kde to funguje

I když měly vytopené Troubky po 13 letech znovu smůlu, protože nad nimi chybí suchá nádrž, jiné obce na tom přece jen budou lépe. Podobným symbolem jako Troubky na Moravě byly v roce 2002 Křešice v Ústeckém kraji v Čechách. Podél Labe nyní začala v kraji série velkých protipovodňových opatření, která budou stát více než miliardu.

V Křešicích v rámci těchto prací rostou podél vody betonové zdi, budou je doplňovat i mobilní stěny. Státní podnik Povodí Labe za to zaplatí zhruba 200 milionů korun. "Ochrání nás to před dvacetiletou vodou, což je velmi zásadní. Když nás voda za poslední dobu podruhé vytopila v roce 2006, nebyla to ani desetiletá voda a celá vesnice byla pod vodou," popisuje starostka Ludmila Juříková.

Ani v Křešicích lidé s protipovodňovými hrázemi nesouhlasili. "Půlka obce je pro, půlka proti. Ale my si myslíme, že proti povodním něco dělat musíme," popisuje starostka.

To, že není Česko ani po třinácti letech na velkou vodu připraveno, kritizovala včera i ministryně životního prostředí Rút Bízková, která jakožto předsedkyně ústřední povodňové komise zahájila cestu po zatopených částech Moravy.

Bízková: Musí se stavět

Nedokončená ochrana před velkou vodou je podle ní "největší dluh", se kterým vodohospodáře povodeň přepadla. Obce by podle ní měly o stavbu poldrů, ochranných hrází a dalších opatření usilovat.

Do tématu se včera vložil i prezident Václav Klaus. Podle něj by stát neměl podporovat stavbu domů na místech, která opakovaně zasahuje povodeň. "Velmi bych se přimlouval, aby peníze byly využity na poposunutí se o pět, deset metrů ve vesnici výše," řekl prezident.

Uvolnění

V Troubkách už včera voda klesala a lidé se snažili dostat i na místa, kam se ještě den předtím kvůli proudící vodě neodvažovali. Na kole to ale v některých částech obce ještě nešlo a ke slovu přišly i kánoe, které mají jinak lidé na rekreaci. V mnoha domech už začal s opadávající záplavou první úklid. Lidé ale také čekali na zástupce pojišťoven, jimž chtějí škody ukázat, až se budou moci do zatopených domů dostat. Zaplavených domků bylo v obci osmdesát procent.

AUTOR: Petr Weikert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz