SGIA radí: Jak na REACH

I ve světelné reklamě se používají látky, které podléhají registraci podle evropské normy REACH (Registration, Evaluation and Authorization and Chemicals). Pojďme si vysvětlit, jak se s tímto nařízením vyrovnat. Informační kampaň připravila asociace SGIA.

Nejprve něco teorie. Chemický průmysl je evropským třetím největším výrobním sektorem. A Evropská unie je největším světovým producentem chemických látek, jejichž celkový roční součet překračuje 400 milionů tun. Stále ještě nevíme, jaký některé sloučeniny mohou mít dlouhodobý vliv na naši společnost či životní prostředí.

To je jeden z hlavních důvodů, proč byl REACH uveden v život. Před uvedením této normy rozlišovala evropská legislativa mezi chemickými sloučeninami, uvedenými na trh před rokem 1981 a po něm. Ty první byly nazývány jako existující (nebo původní) sloučeniny, ty druhé pak jako nové látky. Nové sloučeniny musely být testovány a nahlášeny na příslušných úřadech před svým uvedením na trh. Stále rostoucí požadavky na informace o těchto látkách však tehdejší legislativa nebyla schopná naplnit. Úkolem REACHe by mělo být tento nedostatek změnit.

Nad tunu ročně

Legislativa REACH vyžaduje od každého dovozce nebo výrobce sloučenin v množství od 1 tuny ročně registraci u Evropské agentury pro chemické látky. To samé se týká i směsí těchto sloučenin. Důležitou podmínkou je, že registrátor musí být založen v Evropské unii. Pokud není, musí určit místního distributora, který tuto podmínku splňuje. Může to být buď přímá pobočka, případně konzultant nebo občan s dostatečnou odborností.

Úřady z jakékoliv členské země EU mají právo prozkoumávat registrace, aby si ověřily, že látka neobsahuje nic, co by mohlo dlouhodobě poškodit lidské zdraví nebo životní prostředí. Pokud na něco takového přijdou, mohou rozhodnout o uvalení speciálních omezení, týkajících se uvedení látky na trh. Látky jsou rozřazeny podle toxicity, kterou dosahují, a tím pádem podle vlivu na člověka a na životní prostředí. Při rozhodování o udělení akreditace na prodej dané látky může agentura požádat registrátora o doplnění informací nad rámec předepsaných procedur.

Co se musí registrovat?

Autorizace pro prodej na trzích EU je vyžadována u látek s obsahem prvků se zvýšeným rizikem pro člověka nebo pro životní prostředí - karcinogenů, mutagenů a látek ovlivňujících rozmnožování. Nebezpečné jsou také látky, které se usazují v přírodě, nebo nejsou vůbec odbouratelné a jsou celkově toxické.

Látka bude schválena k prodeji pouze v případě, že registrátor prokáže možnost účinné regulace rizik. Pokud takový důkaz nepodá, bude autorizace vydána pouze v případě, že socioekonomický zájem společnosti (nikoliv společnosti jako firmy, ale společnosti jako společenství obyvatel EU) převáží nad možnými riziky.

Zákaz může přijít kdykoliv

Členské státy mohou kdykoliv požádat Evropskou agenturu pro chemické látky, aby zakázala nebo omezila prodej a používání určité látky. Agentura k tomu vydá stanovisko a konečné rozhodnutí vydává Evropská komise. Pokud je látka takto zakázána na evropské úrovni, není možné ji prodávat a používat v jakémkoliv státě sedmadvacítky.

Zkrátka, REACH tlačí na obchodníky, aby dokázali, že jimi prodávané nebo používané látky jsou bezpečné. Ale co je možná důležitější, schvalováním látek tlačí na jejich výrobce, aby se snažili představit varianty, které nebudou tak škodlivé.

Fakta

Nařízení REACH

REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 z 18. prosince 2006 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně, které musí být během 11 let postupně registrovány. Nahradil několik desítek starých právních předpisů a proto se o něm někdy mluví jako o jedné z nejsložitějších směrnic Evropské unie.

V současnosti platí oprava textu nařízení z 29. května 2007.

Za registraci látek budou zodpovědní jejich výrobci a dovozci. Evaluaci bude provádět Evropská agentura pro chemické látky. V roce 2009 by měla zveřejnit předběžný seznam nejnebezpečnějších chemických látek, jež budou muset podstoupit autorizaci.

Agentura sice provede konečné posouzení látky, ale autorizaci vydá Evropská komise.

Implementace REACH

Komise členských státu ECHA se dohodla na svém zasedání 7. a 8. října v Helsinkách na tom, že 14 chemických látek vzbuzujících značné znepokojení (SVHC) se stane předmětem autorizace. Následně 28. října 2008 Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zveřejnila oficiální seznam 15 kandidátních nebezpečných chemikálií pro autorizaci v rámci směrnice REACH. V lednu 2009 ECHA vybrala 7 prioritních nebezpečných chemikálií na prioritní seznam látek pro autorizaci. Mezi těmito látkami jsou hexabromocyklododekan (HBCD), chlorované parafíny s krátkým řetězcem (SCCPs), tři ftaláty (DEHP, DBP, BBP), xylenové pižmo a diaminodifenyletan (DMA).

V lednu 2010 bylo na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy zařazeno dalších 14 chemických látek.Zdroj: Wikipedia

AUTOR: Marisabel Torres

ZDROJ: SIGN