Chceme víc peněz z Lesů ČR i Budvaru

Jen dva týdny je Ivan Fuksa ministrem zemědělství a už se chystá k radikálnímu zásahu - získat peníze ze státních firem i fondů, jež jeho resort spravuje. Políčeno má přitom nejen na státní Lesy ČR, ale třeba i na Budějovický Budvar nebo Pozemkový fond. "Tyhle peníze potřebujeme hlavně na kofinancování programů, které zčásti hradí Evropská unie," vysvětluje ministr.

V rozhovoru s HN mluví o svých prioritách - hledání úspor, dokončení restitucí, o podpoře regionálních potravin i řešení situace obří státní firmy Lesy ČR, zmítané aférami.

HN: Vytkl jste si už pět priorit - jak je seřadíte podle časové naléhavosti?

Na prvním místě jsou nepochybně úspory. Následují dokončení majetkového vypořádání, ochrana zemědělské půdy, vyjednání spravedlivých podmínek pro naše farmáře v EU a zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů.

HN: Už letos musíme v rozpočtu škrtnout 1,3 miliardy korun a příští rok snížit o deset procent mzdy, o deset procent nemandatorní výdaje a o pět procent kapitálové. Přitom zemědělci požadují naopak doplatky k bruselským dotacím z národní kasy. Kde na to vezmete?

Nechci chodit na ministerstvo financí v roli prosebníka. Jednou z cest je získat peníze pro resort z vlastních zdrojů, například ze státního podniku Lesy ČR, z Pozemkového fondu, ale i z Budějovického Budvaru.

HN: Jenže Lesy ČR ani Budvar nejsou státními akciovkami. A zákon vám neumožňuje jejich aktiva čerpat. Změníte je na akciové společnosti?

Je to jedna z možností.

HN: To ale nestihnete během několika měsíců. Chcete přitom jejich peníze už letos?

Možná už letos. Zatím víc nechci říkat, plán mám. Bude k tomu samozřejmě třeba změnit legislativu.

Vracení majetku chci dotáhnout během čtyř let

HN: K čemu případné miliardy ze státních firem nebo fondů využijete? Farmáři si stýskají například na nízké ceny mléka nebo požadují dorovnat takzvané přímé platby na nejvyšší úroveň povolenou Bruselem. Vyhovíte jim?

Tyto zdroje budou prvořadě určeny na spolufinancování programů, na něž přispívá Evropská unie. Nechceme ztratit jediné euro, které můžeme z Bruselu získat.

HN: Druhou vaší prioritou je dokončit majetkové vypořádání státu s restituenty. Kdy a jak?

Až za čtyři roky z ministerstva budu odcházet, chci, aby zbylo jen minimum případů, kdy se někdo nedostane ke svému majetku, ke svému kusu pole, schovanému dnes třeba ve velkém lánu. Mám tady i osobní zkušenost. Naše rodina pochází ze statku, ale dosud nám stát nevrátil skoro nic.

HN: To je ovšem hodně smělý plán. Vždyť zahrnuje i dokončení takzvaných pozemkových úprav, což je projekt i podle optimistů na dvacet let, s náklady až desítek miliard korun.

Upřeme pozornost tam, kde lidé mají o pozemkové úpravy zájem.

HN: Váš předchůdce z ODS Petr Gandalovič se snažil protlačit parlamentem také zákon, který by konečně umožnil vypořádat takzvanou transformaci zemědělských družstev. Jinak řečeno: vyplatit všechny bývalé členy JZD. Pustíte se i do toho?

To je už jiné sousto. Nepomíjím tohle téma, ale znamenalo by tovýdaje. A to si v současné situace nemůžeme dovolit.

Velkosklady nemůžeme stavět na nejlepší orné půdě

HN: Co rozumíte důrazem na ochranu půdy, proč to považujete i za svou klíčovou prioritu z dlouhodobého hlediska?

Česku mohou hrozit i pokuty za to, když nebude se zemědělskou půdou správně nakládat. Jde o erozi, přehnané používání chemie. Správná péče o půdu úzce souvisí i s povodněmi - může jejich následky významně zmírnit. V zásadě mi pak jde o to, abychom udrželi zemědělský fond do budoucna.

HN: To znamená třeba nestavět nové velkosklady na té nejlepší orné půdě, jak se běžně stává třeba u Prahy nebo v Polabí?

Přesně. Můžeme k tomu přece využívat i zemědělské brownfieldy - také v okolí měst je spousta rozpadajících se areálů bývalých družstev nebo statků.

HN: Co konkrétně může ministerstvo udělat pro zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářství? Tedy kromě dotací, po nichž neustále většina podnikatelů v oboru volá?

Především podnikatelům nebránit. Tím mám na mysli omezení byrokracie. Máme už zřízenou antibyrokratickou komisi, ta se zabývá okamžitě podněty, které dostane. Ministerstvo navíc provede analýzu a odstraníme překážky, které jsou zbytečné, kde jsme třeba papežštější než papež - míněno než Brusel. Chystám se také vyzvat příslušné kontrolní úředníky, aby byli k podnikatelům v současné době přátelštější, podobně jako když jsme na ministerstvu financí vyzvali finanční úřady ke vstřícnosti vůči podnikatelům kvůli krizi.

Nejsem ministr zemědělců, ale celého venkova

HN: Jak reagujete na názory hlavně Agrární komory, že domácí zemědělství ztrácí svou soběstačnost?

Mým úkolem je udržet a vytvářet produkční potenciál českého zemědělství. Pak je už na podnikatelích, jak se uplatní. Jasně řečeno: ministerstvo tu není proto, aby zajišťovalo aktuální soběstačnost země v jednotlivých komoditách.

HN: Agrární politici se dělí na dva tábory. Jeden zdůrazňuje podpory pro zemědělskou výrobu, druhý pro celý venkov a vyzdvihuje nezemědělskou činnost. Kam se zařadíte osobně vy?

Nebudu se nijak vymezovat. Jsem ministrem nejen zemědělců, ale celého zemědělství a také venkova. Ovšem bez zemědělců by přece venkov také nemohl existovat, nemá smysl to nějak uměle dělit.

HN: Bezprostředně po nástupu do úřadu jste zdůraznil, že chcete podpořit i regionální výrobce potravin. Jak?

Podporujeme takzvaný prodej ze dvora nebo stále populárnější farmářské trhy ve městech. Mým plánem je zavést prodej regionálních potravin na čerpacích stanicích. S těmito řetězci je třeba se domluvit. Důležité je, aby se přitom místní potraviny prodávaly zhruba jen na ploše jednoho okresu - jinak to nebude žádná regionální potravina.

HN: Potravinářská komora plánuje, že i v supermarketech zřídí regionální koutky. Jste pro? A hlavně, dáte na to i peníze?

I to je dobrá cesta. Cestou podpory regionálních potravin jde celá Evropa. V pátek jsem vezl rodinu na dovolenou do Itálie, i cestou přes Rakousko všude vidíte, jak se místní zboží propaguje. Budeme přispívat na marketing. Regionální potraviny musejí být kvalitnější, a proto dražší než ty běžné.

HN: Nejžhavější problém, který jste zdědil, jsou Lesy ČR. Obří státní podnik stíhaly aféry kvůli neprůhledným tendrům. Před volbami musel pozastavit výběrové řízení na lesnické práce za 16 miliard. Začněme tímto: Jste pro to, aby stát přenechal obchod se dřevem spíše soukromým firmám, což je princip pozastavených tendrů, anebo aby naopak Lesy ČR prodávaly dřevo samy?

Na to existuje spousta odlišných názorů a já se budu řídit tím, co je nejefektivnější.

HN: Vy budete muset rozhodnout.

Je jasné, že kdyby chtěl státní podnik obchodovat sám, musel by nabrat další lidi, koupit si vlastní pily, ohromně by nabobtnal. A my teď musíme naopak šetřit. Přitom v republice zpracovatelská kapacita na dřevo je a nemělo by cenu, aby ji stát zdvojoval.

Velké lesní tendry se vyplatí už od ledna

HN: Lze tedy předpokládat, že bude zmíněný velký tendr na deset let znovu vypsán ještě tak, aby začal platit od 1. ledna příštího roku?

Nespěchejte na mě. Rozhodně se nepřestane v lesích od ledna hospodařit. Postupovat podle pravidel velkého tendru by bylo ekonomičtější už od ledna, protože kratší přechodné smlouvy by byly pro Lesy dražší.

HN: Souhlasíte s tím, aby státní podnik svou činnost více outsourcoval?

V Příbrami, kde jsem byl dříve starostou, jsme měli ve správě 1200 hektarů městských lesů. Dost brzy jsme přišli na to, že je výhodnější zadat obchod i práce firmám.

HN: Znamená to, že na svém postu zůstane i ředitel lesů Svatopluk Sýkora, který tendry prosazuje?

Určitě nehodlám v příštích týdnech někoho odvolávat, to byly nejasné interpretace v médiích. S panem Sýkorou nyní začínáme komunikovat a spolupracovat.

HN: Dosud se vždy příslušní lidé vymlouvali, jakmile měli nést za dění v Lesích ČR zodpovědnost. Generální ředitel svaloval zodpovědnost na dozorčí radu a ministerstvo zase na management... Kdo tedy nese za Lesy ČR zodpovědnost?

Samozřejmě generální ředitel. Musíme ale posílit i dozor ministerstva.

HN: Takže na uvolněné místo předsedy rady po Pavlu Drobilovi, nyní ministru životního prostředí, přijde váš člověk? Například Roman Boček, váš první náměstek?

Jsem pro, aby to byl Roman Boček.

HN: Problém Lesů ČR spočíval i v tom, že je nikdo nenutil vykazovat zisk. Nenapadlo vás stanovit jim třeba desetiletý plán zisku?

Samozřejmě, napadlo. A budou mít dost tvrdé podmínky.

Chci dotáhnout majetková vypořádání. Naše rodina pochází ze statku, a stát nám zatím nevrátil skoro nic.

IVAN FUKSA (47)
Absolvent Vysoké školy dopravní v Žilině, následně středoškolský učitel, působil v letech 2002 - 2006 jako starosta Příbrami za ODS. Poté se stal prvním náměstkem ministra financí Miroslava Kalouska. Nyní je ministrem zemědělství.

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz