Pátek, 29. března 2024

Úvahy o elektřině

Dostatek energie je jednou z podmínek pro rozvoj demokracie...

Úvahy o elektřině

Jaká je potřeba? Život lidí je závislý na energii a jejích formách, které jsou jim dostupné.

Život moderní společnosti je čím dále tím více závislý na té nej­ušlechtilejší formě energie, na elektřině. Jak píše pan docent Otčenášek ve své publikaci Volba zdrojů elektrické energie pro Českou republiku: "Rozvoj společnosti a rozvoj energetiky jsou natolik úzce spjaté, že až do nedávné doby bylo možné brát energetickou vybavenost společnosti jako synonymum její vyspělosti. Přesto, že spotřeba primárních energetických zdrojů na jednoho obyvatele ve vyspělých zemích klesá, spotřeba elektrické energie trvale roste s meziročním přírůstkem několika procent a její růst kopíruje růst hrubého národního produktu." Tato závislost je velmi těsná a ověřená praxí, tudíž je platná. Chceme-li tedy, aby se kvalita života zvyšovala, musíme k tomu zajistit dostatečné a spolehlivé zdroje elektrické energie. Potud obecně.

Jak ale vypadá situace ve světě? V hrubém přiblížení platí slavné pravidlo 80/20. 20 % populace využívá 80 % zdrojů. Existuje obrovská nerovnováha v zajištěnosti elektrické energie pro různé regiony ve světě. Při platnosti výše uvedené závislosti mezi HDP a spotřebou elektřiny je jediná cesta, jak zlepšit kvalitu života lidí v rozvojových zemích: zajistit dostatek elektřiny, neboť ta je limitujícím faktorem.

Co máme k dispozici pro výrobu elektrické energie?

Pro nalezení odpovědi na tuto otázku bych rozdělil existující zdroje do 2 kategorií a to podle toho, v jak koncentrované formě se u nich energie vyskytuje. To je totiž zásadní a opomíjené kritérium pro rozhodování o jejich využívání.

První skupinu tvoří zdroje s vysokou koncentrací energie a s vysokou výkonovou hustotou (kW/m2). Jde například o uhlí, plyn, ropu a jaderné palivo.

Druhou skupinu tvoří zdroje s nízkou výkonovou hustotou. Jde většinou o tzv. alternativní zdroje, o OZE. Jejich funkčnost je závislá na relativně okamžitém toku energie ze slunce ať přímo, či nepřímo. Hustota toku sluneční energie je však v podstatě velmi nízká, a proto se tyto zdroje vyznačují velkou náročností na plochu, ze které se musí ona energie sbírat a hromadit.

V tabulce je porovnání těchto zdrojů s uvedením jejich přibližné výkonové hustoty a plochy potřebné k získání výkonu 1000 MWe.

I když jde o přibližná a nepřesná čísla, jedno z nich je naprosto patrné. K zajištění dostatečného množství elektrické energie pro rozvoj strádající části lidstva není možno použít zdrojů s nízkou hustotou výkonu. Není dostatek plochy. Kolik zeměkoulí bychom potřebovali pokrýt větrníky, solárními články nebo plantážemi se spalitelnými rostlinami, abychom vyrobili dost elektřiny pro všechny? O technických problémech spojených s řízením těchto extenzivních zdrojů radši ani nemluvím.

Kde vidím východisko?

Máme tedy k dispozici uhlí, ropu, plyn a jadernou energii. Je však třeba počítat s omezením spočívajícím v produkci skleníkových plynů, ať již je hrozba globálního oteplování způsobená produkcí CO2 spalovacími procesy reálná či nikoliv. Jak na tom jednotlivé "silné", "koncentrované" zdroje tedy jsou?

Uhlí: Produkuje CO2, technologie na záchyt CO2 jsou nesmyslné, zatím je ho sice dost, ale ne vždy tam, kde je potřeba, a také se jednou spálí. Byla by škoda používat uhlí jen jako palivo. Má velký potenciál pro využití v chemickém průmyslu.

Ropa: Největší problém ropy vidím v tom, že její hlavní zdroje jsou situovány do nestabilních oblastí ovládaných "divnými" režimy. Problémem je také velká závislost západu na ní a z toho plynoucí dopady do vztahů demokratického světa k těmto režimům. Nic pěkného to jistě není. Nezasloužené bezpracné zisky některých zemí z ropy vedou k pochybnému užití získaného kapitálu nikoliv ku prospěchu, ale proti zájmu většiny lidí. Tyto peníze drží při životě autoritativní režimy a mnohdy stojí spolu s drogami za terorizmem a šířením nesnášenlivých idejí.

Plyn: Propaguje se jako "čisté" ekologické palivo. Málo se ale už mluví o tom, že během transportu plynu od ložisek k zákazníkovi a při jeho zpracovávání dochází k obrovským únikům metanu do ovzduší. Odhadem to je 20 a více procent vytěženého objemu. Vliv užívání zemního plynu na skleníkový efekt je silně nedoceňován, což jeho "zelenost" velmi přeceňuje. Závislost Evropy na plynu z Ruska netřeba připomínat, několik plynových krizí máme již za sebou.

Jádro: Jaderná energetika může být řešením. Praxe prokázala její bezpečnost, je téměř prosta produkce skleníkových plynů, je kontrolovatelná a je pod kontrolou. Má obrovský potenciál růstu. Dnešní technologie využijí pouze zhruba 0,4 % energie ukryté v uranové surovině. Nasazením množivých reaktorů se dostaneme ke zbytku nevyužité energie. Aplikací těchto nových reaktorů se nám také otevírá cesta k získání zdroje energie o velmi vysoké teplotě, a tím i cesta k získávání vodíku z vody a k možnosti skladování energie. Uzavřením palivového cyklu získáme palivo na tisíce let. Velkou výhodou je relativně velká nezávislost elektrárny na dodavateli paliva a necitlivost ceny elektřiny z jádra vůči ceně paliva. To zaručuje velkou stabilitu, provozní i ekonomickou. Na námitku o odpadech nelze odpovědět jinak, než že to není problém inženýrský ani ekonomický, ale čistě a jen problém politický.

Téma k přemýšlení

Politické důsledky širokého využívání jaderných zdrojů s návazností na vodíkovou ekonomiku mohou být revoluční. Každý stát by mohl získat energetickou nezávislost a tím základ pro zajištění dobré životní úrovně svého obyvatelstva. Dostatek energie je také jednou z podmínek pro udržení a rozvoj demokracie. My starší to známe z vlastní zkušenosti, kdy v realitě nedostatkové ekonomiky začíná fungovat přílišná regulace, omezování, přerozdělování a vznikají neformální až kriminální řídicí struktury parazitující na onom nedostatku.

Toto povídání je velmi útržkovité. Vzhledem k rozsahu diskutovaného předmětu to snad ani jinak nejde. Chtěl jsem jen nadhodit témata k přemýšlení a naznačit onu logickou linii: nutnost potřeby elektřiny o síle téměř přírodního zákona (není elektřina - není růst) + fyzikální omezení pro využití některých zdrojů spočívající v nízké koncentraci energie v nich (nekonečné lány šťovíků a solárních či větrných farem) = z toho plynoucí nutnost, ba přírodní nezbytnost použit uhlí, plyn, ropu a zejména jádro.

Kdybych chtěl použít módní metody manipulace s davy typu "nejdříve vystraš, a pak vládni nebo kasíruj", pak bych doporučil k vystrašení čtenáři přečíst si knihu Ondřeje Neffa Tma.

Ing. Václav Hanus, viceprezident České nukleární společnosti

Druh energie, Přibližná výkonová hustota v kW/m2, Přibližná plocha potřebná pro výkon 1000 MWe

Sluneční 0,1 80 km2
Vítr 0,5 100 km2
Biomasa 0,0003 5750 km2
Teplo země 0,00004 ???
Uhlí, jádro, ropa, plyn 600 0,6 km2

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů