Čtvrtek, 28. března 2024

Zajímavost: Mlýn turbína.

Zajímavost: Mlýn turbína.

Halladayova turbina

Využívání větrné energie k mechanické práci sahá již do "šera věků" - možná ještě před začátek našeho letopočtu. Rotory "větrníků" převáděly energii větru na rotační pohyb, využitelný pro pohon mlýnských kamenů, ale i pro lisování olejů ze semen, pro řezání dřeva, pro čerpání vody, drcení koření nebo i k pohonu těžních zařízení. Byly tvořeny převážně čtyřmi, někdy ale i pěti, šesti i osmi křídly. Regulace otáček větrných mlýnů byla prováděna nejen jejich natáčením proti větru, ale i změnou účinné plochy "křídel" přidáváním a ubíráním výplní nebo navíjením či odvíjením textilních trojúhelníkových plachet rotorů. Taková regulace však byla dost zdlouhavá a pracná, což snižovalo celkovou účinnost zařízení, nebo naopak - při náhlém zesílení větru - celé mlýny ohrožovalo neuregulovatelnými otáčkami, které už nebylo možné vnitřní brzdou snížit a v nejednom případě pak došlo i k požáru dřevěného zařízení mlýna.

Tento vážný nedostatek klasických větrných motorů se snažil odstranit svým vynálezem Američan Daniel Halladay (nar. 1826), vyučený strojník a mechanik. Hledal pro větrné motory, které tou dobou měly v Americe především podobu větrných kol, pohánějících větrná čerpadla a regulovaná opět jen natáčením kol proti větru, účinnější způsob regulace. Sestrojil větrné kolo s novým systémem natáčení (sklápění) lopatek, které měly spíš podobu žaluzií, ovládaných společně centrální pákou. Jejich naklápěním se snižovala účinná plocha rotoru a tak bylo možné kdykoliv regulovat rychlost otáček i během chodu zařízení.

Nový systém regulace větrného motoru byl v Americe patentován 29. srpna roku 1854 a již 7. října 1854 byl princip zařízení publikován v časopise Scientific American. Halladay svého vynálezu dokázal podnikatelsky využít, když založil roku 1855 "Halladay Wind Mill Company". Tento vynález tak vlastně mohl v loňském roce oslavit 150 let od svého vzniku. Roku 1877 zažily Halladayovy větrné motory velký úspěch na světové výstavě ve Philadelphii - a téhož roku byly vystaveny i u nás.

Ještě koncem 18. století byly tři rotory s Halladayovými turbinami instalovány na větrných mlýnech nedaleko Brna v obcích Sivice - Pozořice, Tvarožná a Ruprechtov. Nejdéle vydržela turbína na mlýně v Ruprechtově, která pracovala do poloviny 20. století. Pak však "znárodněný" mlýn v péči JZD chátral a jeho zařízení se rozpadalo. O záchranu unikátní - a v Evropě pravděpodobně jediné, alespoň částečně dochované Halladayovy turbíny - se postarala vnučka původního majitele, ing. arch. Blanka Sládková se svým manželem, rovněž architektem, která mlýn získala zpět do vlastnictví.

Turbína na ruprechtovském "větřáku" má úctyhodné rozměry: její průměr je 10 metrů, osa je ve výšce 16 metrů a hmotnost turbíny činí asi 2 tuny. Protože se vnitřní zařízení mlýna dochovalo jen částečně, byl interiér přebudován s maximálním využitím původních prvků i částí technologie na rekreační objekt. Mimo sezónu však je možné mlýn navštívit i jako technickou památku, byly v něm uspořádány výstavy o větrných mlýnech i o samotné historii Halladayovy turbíny.

Unikátní turbína se v dalších letech dočkala dvou replik. Jako poutač a současně zdroj elektrické energie pro ohřev teplé vody ji u svého areálu postavila znojemská firma ČAS u benzinové pumpy u silnice od Brna, těsně před Znojmem vlevo. Tato turbína je umístěna na netypickém 12 metrů vysokém stožáru, její průměr je 8 metrů a je k ní připojen 6 kW generátor jako zdroj elektrické energie pro odporový ohřev vody. Další replika Halladayovy turbíny s funkcí poutače otáčí svým rotorem na dvacet metrů vysokém příhradovém stožáru v areálu nákupní zóny u dálnice vedoucí z Olomouce do Lipníka u Velkého Týnce. Ta je poměrně dobře viditelná uprostřed roviny severního okraje Hané a možná by bylo vhodné použít jí ipro měření větrných poměrů a potenciálu větru pro energetické využití v této lokalitě. V Česku tak jsou tak na pouhých 150 kilometrech trasy mezi Znojmem, Ruprechtovem a Olomoucí nyní instalovány tři unikátní a funkční Halladayovy turbíny, které pravděpodobně nemají v Evropě obdobu.

Fotografie na:http://www.mlynruprechtov.cz/index.php?lang=cz&id=200712060006

ZDROJ: Alternativní energie, B.Koč

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů