Referenda o větrných elektrárnách (sněmovní volby 2025): komentované výsledky

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), řekl:

,,Postoj obcí a místních hraje v rozhodování o větrných elektrárnách zásadní roli. Je to první a nejdůležitější signál, zda má projekt v místě šanci na podporu."

,,V ČR je na území přibližně stovky obcí v provozu více než dvě stě větrných elektráren. Místní s nimi mají zkušenosti deset až dvacet let. Vyrábějí elektřinu, kterou nemusíme dovážet. Každopádně v každé nové lokalitě je to pro obyvatele nové téma, jejich obavy jsou pochopitelné. Ověřené informace a zkušenosti mohou pomoct,"

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

,,Potřebujeme zajistit, aby elektřina byla k dispozici vždy a pro všechny - a zároveň aby zůstala cenově dostupná. Každá další kilowatthodina, kterou si dokážeme z obnovitelných zdrojů sami vyrobit v Česku i v EU je pro nás životně důležitá. Kvůli životnímu prostředí, soběstačnosti, bezpečnosti, ochraně klimatu, prosperitě i udržitelným nákladům na energie. To jsou klíčové důvody, proč hledáme nové zdroje energie, včetně větrných elektráren."

Větrné elektrárny v Česku

• Větrníky pokrývají v Česku necelé procento roční spotřeby elektřiny.
  Pro srovnání: v sousedním Polsku je to 14 %, v Rakousku 16, v Německu 30. Největší podíl má Dánsko (56 %), naopak nejnižší Malta, Slovinsko, Slovensko. Celoevropský průměr činí 20 %, uvádí letošní zpráva Wind Europe.
  
  

• Přehled všech větrných elektráren v ČR najdete na webu ČSVE. V tabulce pod mapou lze snadno filtrovat po krajích.

Obavy lidí se nepotvrdily, ukazují průzkumy

Větrné elektrárny budí emoce také kvůli svým rozměrům a působení v krajině. Některým lidem se jejich vzhled líbí, jiným vadí. Zkušenosti z lokalit, kde již stojí, však ukazují, že si obyvatelé na jejich přítomnost časem zvyknou a vnímají je jako běžnou součást krajiny či dokonce jako nový orientační prvek. ,,Z výsledků opakovaných průzkumů veřejného mínění vyplývá, že na obecné úrovni zhruba 70 až 80 % populace podporuje rozvoj větrné energetiky. Míra akceptace konkrétních projektů v různých regionech a lokalitách je ale různorodá a pohybuje se obvykle v rozmezí 50 až 65 %," říká Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, který se výzkumem vnímání a postojů veřejnosti zabývá přes dvacet let.

,,Postoje obyvatel v lokalitách, kde již více větrných elektráren funguje, jsou výrazně vstřícnější než v oblastech s jejich nižším výskytem, například na Vysočině či v Jihomoravském kraji. Díky osobní zkušenosti s elektrárnami v blízkém okolí dochází k odbourávání původních obav z možných negativních dopadů, zvyknutí si na ně jako na běžnou součást okolní krajiny a vnímání spíše pozitivních přínosů." Dodává, že odpor často vychází od chatařů a chalupářů, kteří přes týden žijí ve městě a na víkend preferují ,,nedotčenou krajinu". Tím ale podle něj připravují o ekonomické výhody plynoucí z elektráren místní obyvatele a obec.

Jak hlučná je větrná elektrárna?

Jednou z hlavních obav obyvatel při uvažované stavbě větrné elektrárny je hluk. Moderní větrné elektrárny jsou však díky pokročilým technologiím mechanicky tišší než první prototypy z devadesátých let a celkově srovnatelné se staršími typy i při výrazně vyšším výkonu. Podle české legislativy nesmí hluk překročit 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci - jedny z nejpřísnějších limitů v celé Evropské unii. Tyto limity musí být při provozu elektrárny dodrženy a při jejich překročení mohou úřady nařídit nápravná opatření, v krajním případě i zastavení provozu.

Nízkou hladinu hluku zajišťuje konstrukce moderních turbín, optimalizovaná rychlost rotace a vhodná konfigurace elektráren. I při menší vzdálenosti od obydlí, například 500 metrů, může hlučnost odpovídat úrovni hluku větru nebo stromů ve větru. Každý projekt se však posuzuje individuálně s ohledem na konkrétní situaci. ,,V každé lokalitě se před výstavbou provádí výpočet hluku. Po dokončení stavby se hluk změří a pokud by překročil limit, musí být provoz elektráren omezen," vysvětluje Ing. Aleš Jiráska ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a Národní referenční laboratoře pro komunální hluk v Ústí nad Orlicí.