Škrobárna v Hodíškově vyrobila jako první škrob z GM brambor

Ve škrobárně Hodíškov u Radešínské Svratky na Žďársku dnes byla ukončena první sezona zpracování geneticky modifikovaných (GM) brambor. Škrobárna v tom má prvenství v EU a možná i na světě. Ze 150 hektarů polí bylo svezeno asi 3600 tun těchto brambor, vyrobilo se asi 720 tun škrobu, řekl dnes novinářům Jaroslav Michal, prokurista zemědělské společnosti Proagro Radešínská Svratka. Škrob z GM brambor se nesmí používat v potravinářství, lze ho zpracovat jen v průmyslu, například ve výrobě lepidel, papíru a ve stavebnictví.

Podle Michala nebyla výroba tohoto škrobu ztrátová. "Zatím se ale dá těžko hovořit o nějakém ekonomickém efektu. Pro nás je to hlavně šance do budoucna, jak využít naši zpracovatelskou kapacitu," řekl Michal. Pěstování těchto brambor by se podle něj mohlo vhledem ke kapacitě škrobárny výhledově až ztrojnásobit. Osazované plochy se ale budou rozšiřovat pomalu; v příštím roce by to mohlo být o 20 hektarů. Jednak zatím není jisté, jak bude stoupat odbyt, protože zpracovatelé tento škrob ještě neznají. "Ještě důležitějším limitem je ale množství sadby, která se pěstuje ve Švédsku," poznamenal Michal.

Letos zemědělci očekávali hektarový výnos kolem 30 tun. Vzhledem k letošnímu nepříznivému počasí sklízeli jen přes 24 tun. Škrobnatost se podobně jako u běžných průmyslových odrůd pohybovala kolem 18,5 procenta.

Pěstování geneticky modifikovaných brambor v zemích Evropské unie povolila Evropská komise letos v březnu. Povolena byla odrůda Amflora německého koncernu BASF. V ČR, právě na Žďársku, tuto odrůdu pěstovaly pouze tři zemědělské podniky, které jsou zároveň vlastníky škrobárny v Hodíškově.

Pěstování geneticky modifikovaných plodin přijel do Radešínské Svratky podpořit ministr zemědělství Ivan Fuksa. "Česká republika chce hájit tu pozici, aby se urychlilo povolování," řekl. Připomněl, že zatímco v EU se pěstování těchto plodin brzdí, jinde, například v Americe se rychle rozvíjí a přináší ekonomický efekt. Evropské dotace do zemědělství budou podle něj v budoucnu klesat. "Musíme se připravit na to, aby nás svět nepřeválcoval," konstatoval.

V Hodíškově funguje nejmenší ze tří českých bramborových škrobáren s roční kapacitou výroby 3000 tun škrobu. Zemědělské firmy ji před pěti lety rekonstruovaly už se záměrem zpracovávat GM produkci. "Stáli jsme na rozcestí, protože technologie byla zastaralá a po vstupu do unie došlo k pokesu cen klasického škrobu na polovinu," přiblížil Michal. Stroje se nyní od klasických škrobáren neliší, výroba je ale o něco pomalejší.

Vyrobený škrob odebere firma BASF, a to prostřednictvím škrobárenské společnosti Lyckeby Amylex v Horažďovicích. Generální ředitel této společnosti Ivica Punčikar řekl, BASF má první geneticky modifikovanou odrůdu brambor a firma Lyckeby má jako jediná licenci ji zpracovávat. "Nejsem si vědom toho, že by ještě někde něco takového existovalo," potvrdil Punčikar prvenství hodíškovské škrobárny. Škrob z GM brambor má podstatně výhodnější složení pro průmyslové zpracování. Ve výrobě se ale vzhledem ke krátké době od povolení odrůdy Amflora ještě nepoužívá. Vlastnosti tohoto škrobu se zatím ověřují zkušebně.

Evropská komise letos poskytla nové povolení k pěstování geneticky modifikovaných plodin poprvé za 12 let. Až dosud byla v unii povolena jen GM kukuřice. Mimo EU již plochy GM plodin převýšily 130 milionů hektarů.