Pondělí, 22. července 2024

Vědci zkoumají dopad čisticích prostředků a léků na životní prostředí

Odborná skupina, která se zabývá novými typy látek v životním prostředí, vznikla v Centru pro výzkum toxických látek (RECETOX) na Masarykově univerzitě. Jejím úkolem je mimo jiné monitorovat koncentraci látek, které se do životního prostředí dostávají z čisticích nebo kosmetických prostředků a léčiv. Komplexní data k této problematice totiž v Česku momentálně neexistují.

Vědci zkoumají dopad čisticích prostředků a léků na životní prostředí

Zbytky zmíněných chemikálií do přírody většinou pronikají odpadními vodami. Ačkoliv stávající vybavení dovede vyčistit vodu tak, že je vhodná k pití, zbytky znečištění v ní přece jen zůstávají. "Koncentrace, ve kterých se látky vyskytují, se mohou samy o sobě zdát zanedbatelné, jednotlivě jsou chemikálie pod bezpečnými hladinami, ve skutečnosti ale tvoří v přírodě vysoce složité a dlouhodobě působící směsi, které se projevují velmi nebezpečnými účinky," uvedl řešitel projektu Luděk Bláha. Podle dosavadních výzkumů zmíněné látky způsobují například poškození imunitního systému nebo poruchy učení a chování.

Z dosažených výsledků plyne, že se v České republice vyskytují potíže především s antibiotiky a antibakteriálními látkami. "V tuzemských vodách nacházíme opakovaně vysoké koncentrace sulfonamidů, antibiotik, které se často a ve velkém používají v chovech hospodářských zvířat, nebo triclosanu, antibakteriální přísady používané v prostředcích domácí chemie," popsal Bláha.

Podle odborníků je jasné, že množství takového materiálu v prostředí bude narůstat, lidé si totiž dnes už svůj život bez velmi účinných mycích prostředků nebo kosmetických výrobků s parfemací neumí představit. Vědci ovšem varují, že chemikálie způsobují tzv. antimikrobiální rezistenci. "Běžně máme v prostředí bakterie, které nám pomáhají vodu čistit. Tím, že je neustále vystavujeme tlaku různých antibakteriálních přípravků, způsobujeme ovšem jejich evoluci a vznik nových vlastností organismů, které se pak obrací proti nám," sdělil Bláha.

Na výzkumu pracuje nová vědecká skupina, kterou na Masarykově univerzitě koordinuje Branislav Vrana, jenž dříve působil v Anglii nebo Francii. Vznik nového týmu umožnil tříletý projekt Podpora odborníků a mezinárodního networkingu v oblastech environmentálního výzkumu v ČR, který získal více než 26 milionů korun z evropského Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Výzkumníci mají díky finanční podpoře mimo jiné možnost vycestovat na zahraniční pracoviště, která se problematikou také zabývají, a přivést tak do České republiky nové poznatky.

Kontakt:

Mgr. Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity, fojtova@muni.cz , tel.: 549 49 4949, 724 517 335

doc. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D., vědecký koordinátor Centra pro výzkum toxických látek v prostředí, blaha@recetox.muni.cz , tel.: 549 49 3194, 605 510 953

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů