EP odhlasoval mírnější z návrhů na snížení hluku z motorů aut

Od chvíle, kdy se Evropská komise v roce 2011 rozhodla hluk motorů snížit, se počítalo s tím, že legislativní postup bude vyvolávat vášnivé reakce ekologů i evropských automobilek. Návrh Evropské komise se v Evropském parlamentu nesetkal se souhlasem. Zprávu s pozměňovacími návrhy, která dnes v plénu uspěla, vypracoval český europoslanec Miroslav Ouzký (ODS) z frakce konzervativců. Ouzkého návrh s limity mírnějšími než navrhovala komise ale před hlasováním nepodpořil parlamentní výbor pro životní prostředí, který trval na ještě méně decibelech, což prosazovala především levice a zelení.

Pro Ouzkého zprávu nakonec hlasovalo 401 poslanců, proti jich bylo 228 a 20 se zdrželo hlasování.

Ouzký o svém návrhu tvrdí, že je kompromisní pro ekology i pro automobilky, které budou muset tak jako tak investovat do inovací a za poslední léta musely vyhovět už řadě omezení. "Nehlasujeme jen o negativních dopadech na lidské zdraví, budeme hlasovat o skoro 15 milionech pracovních míst v celé Evropě," řekl před dnešním jednáním parlamentu ČTK a Českému rozhlasu Ouzký, který je přesvědčen, že "zelené limity" hlučnosti by měly na automobilky likvidační účinky, a tím pádem by se rušila pracovní místa.

Ti poslanci, kteří prosazovali větší snížení hluku motorů, tvrdí, že naopak inovační procesy v automobilkách mohou pracovní místa vytvořit. Problém hlučnosti by řešili radikálněji a rovnou u zdroje, tedy u motorů. Nesouhlasí s výstavbou protihlukových stěn za peníze daňových poplatníků. V úterní rozpravě upozorňovali i na to, že hluk ohrožuje zejména nejchudší obyvatele unie, kteří bydlí v blízkosti dálnic a nemohou si dovolit odhlučněné bydlení; ředitelé automobilek prý naopak bydlí daleko od autostrád.

Ouzký při práci na návrzích limitů čelil obviněním od ochránců životního prostředí, podle kterých si nechal nadiktovat limity od automobilky Porsche. Takovou interpretaci europoslanec odmítl. Ve svém návrhu vyčlenil zvláštní kategorii pro hlučnost motorů sportovních automobilů s nízkým podvozkem s limitem 74 decibely, přičemž argumentoval tím, že se jich vyrábí velice málo.

O návrhu schváleném Evropským parlamentem bude dále rozhodovat Rada, tedy členské státy EU.

Pokud by snížené normy hluku vstoupily v platnost, automobilky se jim budou muset plně podřídit do osmi let. V první šestileté fázi by automobiloví výrobci museli vyvíjet design automobilů v souladu s novou normou a do osmi let pak vyrábět pouze motory se sníženou hlučností. Nové normy decibelů by platily i pro export vozů z neevropských států, automobilky v EU by naopak na export mimo unii mohly vyrábět auta hlučnější.

"Řešíme tím problém příští generace," poznamenal Ouzký s ohledem na rychlost obměňování automobilového parku vlastníků v ČR. "Za osm let budou v Čechách existovat tišší auta, ale ta stará opustí silnice teprve za dvacet let," tvrdí.

Automobilky mohou podle odborníků hlučnost technicky řešit izolačními materiály na karoserii, to ovšem zvýší váhu vozu, což si vyžádá silnější motor, který ovšem produkuje více oxidu uhličitého. Tím se nové nehlučné modely aut mohou dostat do rozporu s jinou evropskou normou na oxid uhličitý.

Norma řeší i elektromobily, ty by měly být naopak hlučnější, aby je chodci slyšeli. Motorům nejsilnějších nákladních vozů nad 12 tun poslanci nechali stávající hlukový limit 81 decibelů.

Limity hluku z motorových vozidel se naposledy upravovaly v roce 1996.