Auta lakují roboti, výpary ničí spalovna
Něco za něco. Nošovický Hyundai loni výrazně přidal a dosáhl svého výrobního stropu - tří set tisíc aut ročně. Jenže v tu chvíli začal mít potíž s ekologickými limity. Od prosince škodliviny likviduje moderní spalovna.
Při troše představivosti může lakovna v Nošovicích působit jako výjev z filmu režiséra George Lucase. Za matným sklem se čile hýbou robotická ramena a dávají budoucím autům barvu. Zvenku nastříkané karoserie pak na pásu přijíždějí k lidem v nepropustných skafandrech, kteří lakují interiéry.
Jenže právě moderní lakovna začala pro továrnu Hyundai, ležící čtvrt hodiny jízdy od polských hranic, znamenat problém. Do ovzduší vypouštěla těkavé látky z povrchových laků - směsi podobné acetonu - a kvůli značnému navýšení výroby o sto tisíc aut se zplodiny z lakovny dotkly nastaveného ekologického stropu.
V létě loňského roku tak mezi dvěma výrobními bloky začalo vyrůstat řešení. Něco, co samo připomíná malou továrnu. V jazyce odborníků se soubor kovových komor a zatočených rour nazývá zařízení pro regenerativní termickou oxidaci (RTO).
Příliš mnoho laku
Vzduch natažený z lakovny prochází ve spalovně několika různými filtry. "V rámci tohoto procesu dochází v podstatě ke spálení oněch organických těkavých látek. Dříve jsme jich ročně vypouštěli 253 tun, po zavedení nového zařízení je to pouze jedenáct," popisuje manažer Jan Kubatý, který má chod lakovny na starosti.
Do ovzduší pod oblými beskydskými vrcholky tak od loňského prosince posílá Hyundai hlavně vyčištěný vzduch a ochlazenou vodní páru.
Výrobní expanze nošovického podniku si tak vyžádala nemalou ekologickou investici, s níž původně Hyundai nepočítal. Moderní spalovna vyšla na více než tři a půl milionu eur. A každý rok stojí provoz půl milionu eur. "V původních kalkulacích jsme počítali s výrobou menších modelů, na které je potřeba menší množství laku. S nimi bychom ekologický limit splnili. Jenže v současnosti tvoří 45 procent naší produkce masivní Hyundai ix35," vysvětluje nezbytnost investice mluvčí nošovické továrny Petr Vaněk.
Znečištěný vzduch je v lakovně vtlačován do jakési plošné podlahové digestoře, která ho odvádí do spalovacího zařízení RTO. Tam v jednotlivých prostorách nejprve přichází očista od prachu a následně i spálení škodlivin při teplotě dotýkající se bezmála tisíce stupňů Celsia.
Škodliviny mizí v podlaze
Lidem, kteří pracují uvnitř hermeticky uzavřené lakovny, se dýchání nezlepšilo. Vždycky totiž - i před postavením spalovny - dýchali naprosto čistý vzduch. Stříkají barvu uvnitř vozů, vnějšky před nimi barví robotická ramena.
"Jsou to takoví naši kosmonauti. Mají svůj vlastní přívod vzduchu, který jim vede trubičkou do masky," popisuje šéf lakovny Jan Kubatý a prstem ukazuje na člověka ukrytého ve skafandru. Musí být perfektně chráněný před laky - návštěvník ho může pozorovat jen zpoza silného skla. Škodliviny z jeho okolí pak mizí v podlaze a míří do spalovny.
Pořídit tohoto zařízení bylo pro automobilku nevyhnutelné. Nicméně nošovický Hyundai o pověst zelené firmy i tak velmi stojí a snaží se ji co nejvíce vylepšovat.
Loni v říjnu například dostal od ministra životního prostředí certifikát EMAS. Ten znamená nejen to, že se společnost chová ekologicky - to se považuje za samozřejmost -, ale je otevřená a dokáže o těchto tématech dobře komunikovat.
"Do programu jsme se sami přihlásili a museli sepsat sebehodnotící zprávu. Pak přijeli auditoři z agentury vybrané ministerstvem a vedli řadu rozhovorů s našimi klíčovými pracovníky. Na podzim pak přijel ministr a ocenění nám předal," líčí mluvčí automobilky Petr Vaněk. A dodává, že auditoři pravidelně jezdí kontrolovat, zda se něco nezměnilo k horšímu.
S králíky a srnkami
Při projíždění dvousethektarového areálu narazí návštěvník i na stopy toho, že se nachází na místě bývalých polí. Nedaleko zkušební dráhy pro čerstvě vyrobená auta posedává pořádné hejno vran.
"Zvířata se do našeho areálu začala vracet. Terén není ideální rovina, takže ploty se zcela nedotýkají země a dovnitř se dostávají třeba srnci nebo divocí králíci," vyjmenovává zvířecí hosty Petr Vaněk.
Musí se na ně dávat pozor, protože z výrobních linek vyjede až tisíc aut denně a každé je třeba vyzkoušet. O něco bezpečněji může být srncům i díky tomu, že mezi halami jsou všude natažené kryté mosty, které zajišťují například dopravu z výrobny převodovek či sedaček.
"Díky tomuto spojení nemusí každý den vyjet dvě stě kamionů," dodává mluvčí Vaněk.
AUTOR: Michal Pavec
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
FOTO NA obrazem.ihned.cz