Vzpomínka na Bohuslava Nauše

Není tomu tak dávno, kdy jsme psali o zakladateli ekopedagogiky Aleši Záveském, který již není více než 20 let mezi námi. Vzpomínka na ,,pana učitele" vznikla v souvislosti s 50. výročím vybudování naučné stezky, tehdy druhé v Československu a známé pod názvem Medvědí stezka (Šumava, nyní v NP blízkosti Nové Pece). Zmiňovali jsme přitom jeho pravou ruku - Bohuslava Nauše. Ten jej v uplynulém měsíci následoval na věčný odpočinek, ale jak jsem jej znal, pro něj nikde nebude existovat. Oba byli velcí kamarádi a tvořili v ochraně přírody nerozlučnou dvojici. Málo se ví, že Bohuslav Nauš byl vůbec prvním inspektorem státní ochrany přírody v republice: na tehdejším ONV v Prachaticích působil od roku 1971. Svoji funkci vykonával bez nadsázky do roztrhání těla. Práce pro přírodu mu ale byla vskutku celoživotním posláním, takže v ní pokračoval i po odchodu do důchodu v roce 1990. Nejen pro mne se spolu s panem učitelem stal vzorem, a to nejen díky skromnosti, píli a zápalu o věc, ale i široké, dne již málokdy vídané erudici.