Krejcar (ERÚ): Rozvoji akumulace nebráníme. Pro vydávání licencí je nutné změnit zákon

Jak se změní možnosti rekonstrukce a modernizace FVE po schválení nové legislativy? Lze doplnit akumulátor k FVE, aniž by došlo ke ztrátě podpory? Co všechno přinese legislativní smršť na podzim 2018 pro provozovatele FVE? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro náš portál Ing. Rostislav Krejcar,  PhD., člen Rady ERÚ.Problematiku rozvoje fotovoltaiky můžete diskutovat s Ing. Rostislavem Krejcarem,  Ph.D., během jeho přednášky na konferenci Smart Energy Forum v Praze dne 7. listopadu 2018.SN: Českou fotovoltaiku na podzim 2018 čeká legislativní smršť. Začne se schvalovat malá novela energetického zákona a také novela zákona o podporovaných zdrojích energie (ZPOZE). Jaké novinky podle Vás tyto novely mohou přinést pro provozovatele FVE?Připravovaná novela ZPOZE se týká především nového schématu podpory po roce 2021, kdy se po vzoru Zimního energetického balíčku (ZEB) bude klást větší důraz na protržní mechanismy podpory. Bude se jednat o implementaci zcela nového nástroje podpory v ČR, a sice o soutěžní nabídková řízení (tendry, aukce). Zároveň se ovšem počítá také se zachováním stávajícího systému podpory, ale pouze v režimu hodinových zelených bonusů, a to pro menší instalace pod 1 MW, kdy by systém aukcí nedával ekonomický smysl.  Zdůrazňuji, že právě toto je správný směr z pohledu nastavení protržních mechanismů podpory.Dále se připravuje, opět po vzoru ZEB, nastavení provázanosti podpory s tzv. Národním integrovaným klimaticko-energetickým plánem, což má být obdoba současného národního akčního plánu pro OZE. A  v neposlední řadě bude koncepce podpory po roce 2021 nastavena tak, že bude existovat nařízení vlády. Poté si vláda z různých nástrojů protržních mechanismů podpory vybere ten správný tak, aby například byla dodržena státní energetická koncepce a ostatní strategické dokumenty, které jsou s tím provázané.SN:  V současnosti se v Bruselu jedná intenzivně o podobě ZEB. V rámci ZEB se počítá s tím, že prosumeři (samospotřebitelé energie z OZE) nebudou nijak sankcionováni za svoji činnost, včetně přetoků vyrobené energie do sítě. Nechystá již letos ERÚ změnu v oblasti sankcí za přetoky z mikrozdrojů s platností již příští rok?Otázce rozumím, nicméně podle mých informací, žádný z těchto zdrojů dosud nebyl nijak sankcionován. To je potřeba podtrhnout. V okamžiku, kdy se bavíme o snižování byrokratické náročnosti, podporovaném i ze strany Evropské komise ve vztahu k ZEB, kdy sama Komise zavádí samospotřebitele, tak samozřejmě ERÚ není v tomto ohledu slepý. Já bych úplně nesouhlasil s tvrzením, že by malí výrobci, kteří legálně provozují malou fotovoltaiku bez licence, měli být ze strany ERÚ sankcionování za předpokladu, že budou mít obchodně vyřešenou odpovědnost za odchylku.SN:  Horkým tématem posledních dnů pro řadu provozovatelů FVE postavených do roku 2013 je otázka akumulace energie. Výrobci si chtějí své výrobny doplnit o akumulaci ve formě malé Li-Ion baterie, aby byli více energeticky soběstační, nebo se jistili proti možnému výpadku energie ze sítě. Co nyní hrozí majiteli malé 5 kWp FVE postavené z licencí do roku 2013 v rámci tradiční provozní podpory, když si ke stávajícímu síťovému střídači jako doplněk pořídí bateriový střídač a samotnou baterii. To znamená, že původní technologie zůstává zcela beze změn, ale dochází k tzv. retrofitu, neboli modernizaci původní FVE. Jaké to může mít důsledky?V tom nejhorším scénáři by se mohlo jednat o rekonstrukci-modernizaci výrobny. Tím pádem i o nové datum uvedení do provozu. V souvislosti s tím, že nyní nejsou již tyto zdroje podporovány, by výrobce mohl přijít i o podporu. Tento stav bych považoval zatím za dočasný a nežádoucí. Nicméně, i v souvislosti s připravovanou změnou novelou ZPOZE by se pojmy rekonstrukce či modernizace a jejich vliv na podporu měly vyřešit. A to nejenom pro zdroj, který zmiňujete, tj. FVE vybavenou akumulací, ale i například i pro přirozenou modernizaci bioplynových stanic, kde dojde k náhradě kogenerační jednotky. Nebo v případě modernizace větrné elektrárny, která má své opodstatnění. Zdůrazňuji, že ERÚ nechce bránit rekonstrukci či modernizaci těchto zdrojů, protože je třeba si uvědomit, že tím cílem modernizace je navýšení výroby či uplatnění elektřiny v čase, což je právě případ té malé FVE vybavené akumulací. Přes výše uvedené je ovšem brát v potaz potencionální navýšení nákladů na podporu POZE. SN:  Častým dotazem čtenářů www.solarninovinky.cz je otázky potřeby licence pro provozovatele, kteří si chtějí pořídit akumulaci v podobě baterie. Můžete nám objasnit stávající stav a pohled ERÚ na problematiku licencí pro provozovatele FVE s bateriemi, nebo jen v případě baterii bez FVE, když si chtějí pořídit domů baterií jako ochranu proti blackoutu?Ta problematika je poněkud komplexnější. Vy zmiňujete pouze jeden druh akumulace, tj. baterie. V ZEB se do pojmu akumulace energie řadí i další formy, jako je například uskladnění energie ve formě Power-to-Gas.Z mého pohledu nechceme bránit rozvoji akumulace, ale je potřeba se na akumulaci podívat komplexně. Což znamená, že v případě střednědobého či dlouhodobého typu akumulace je třeba použít technologii například Power-to-Gas na sezónní uskladnění energie. Zatímco samotné lithiové akumulátory, což je otázky akumulace v řádu sekund či minut, využít například i jako pomoc elektrizační soustavě formou podpůrných služeb.Na druhou stranu, česká legislativa v současnosti není zcela připravena na to, aby ERÚ mohl vydávat licence na akumulaci. Energetický zákon s tím nepočítá, ale připravované změny v novele tohoto zákona by měly být v souladu se ZEB, který v principu s akumulací počítá. Problematiku rozvoje fotovoltaiky můžete diskutovat s Ing. Rostislavem Krejcarem,  Ph.D., během jeho přednášky na konferenci Smart Energy Forum v Praze dne 7. listopadu 2018.Stručné představení- Ing. Rostislav Krejcar,  PhD., (člen Rady ERÚ)Absolvoval České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, se zaměřením na ekonomiku a řízení energetiky, kde získal i vědeckou hodnost. V letech 2002 až 2012 pracoval na Energetickém regulačním úřadě v odboru elektroenergetiky, kde od roku 2006 zastával vedoucí funkci. V minulosti byl Rostislav Krejcar členem řady odborných skupin při CEER a ERGEG v Bruselu a ve Vídni se zaměřením na obnovitelné zdroje a mezinárodní obchod s přenosovými kapacitami. Po odchodu z ERÚ nastoupil na krátký čas na rodičovskou dovolenou. Od roku 2012 Rostislav Krejcar pracuje na částečný úvazek na ČVUT, Fakultě elektrotechnické, na které vede předmět Rozvoj energetických systémů. Krom výuky se v letech 2013 - 2017 věnoval konzultační činnosti v energetice jako OSVČ.Členem Rady ERÚ je od roku 2017, kdy se Rada ERÚ ujala vedení regulátora.