Solární silnice- nadějný, nebo nepovedený experiment?

Již několik let se snaží výzkumníci v USA, Evropě a Asii najít recept na využití solárních panelů v podobě silnic, či cyklostezek. Nápad použít na silnice místo asfaltu solární panely vypadal nejprve slibně, ale praktické testy však odhalily celou řadu nevýhod tohoto experimentu.Praktické výsledky nepotěšilyV Nizozemí zkoušeli solární silnici, kterou využili jako cyklostezku postavenou už v roce 2014. Další obdobnou instalací byla také silnice u Tourouvre-au-Perche v Normadii (Francie).Francouzská solární silnice využívá speciální technologií panelů společnosti Colas. Investiční náklady projektu dosáhly 5 milionů euro (135 milionů korun). Celkem je využito 2 800 čtverečních metrů panelů.Francouzská solární silnce má maximální výkon 420 kW. Z pohledu nákladů se jednalo o cenu cca 12 000eur na instalovanou 1 kW. Předpokladem bylo, že silnice bude každý den posílat do sítě 800 kWh ze své plochy kolem 2800 m2 . Realita je mnohem odlišná- silnice se solárními panel od společnosti Colas vloni dodávala průměrných 409 kWh za den. Pokud si vezmeme, že průměrná západní domácnost potřebuje kolem 10 kWh energie na den, pak nám tato silnice dokáže uspokojit nárok asi 41 takových domácností.Řada nevýhodSolární panely umístěné ve vozovce mají celou řadu nevýhod. V první řadě je problém v tom, že nejsou pod optimálním úhlem vůči slunci, takže produkují méně energie, než kolik by dokázaly generovat tradiční v solární elektrárně umístěné na střeše nebo stěně budovy.Velkým problémem  je zastínění. Panely na sinici jsou také náchylnější k zakrytí (nečistoty, stín z projíždějících vozidel či okolních objektů). Přitom stín přes pouhých pět procent povrchu panelu může snížit výrobu energie až o polovinu.Další nevýhodou představuje zahřívání. Zatímco v solárních elektrárnách chladí panely cirkulující vzduch, v případě umístění do vozovky dochází nevyhnutelně k jejich ohřívání. Platí přitom, že každý jeden stupeň Celsia nad optimální teplotu znamená ztrátu 0,5 % energetické účinnosti.V neposlední řadě solární panely umístěné na silnici jsou z ekonomického pohledu mnohem dražší než tradiční panely na střechách. Například panely společnosti Colas jsou  opatřené speciální krycí vrstvou z pryskyřice s obsahem jemných listů křemíku. Tato technologie musí být dostatečně odolná,  aby vydržela veškerý provoz, včetně těžkých nákladních vozidel.Lepší alternativa?Solární panely se zatím na silnicích v praxi moc neosvědčily. Potvrzuje to i projekt solární cyklostezky uvedený do provozu v roce 2014 v Krommenie v Nizozemsku. Přes počáteční problémy vyrobily panely za první rok svého provozu 9 800 kWh elektřiny. Za investiční náklady cyklostezky by bylo ovšem možné získat okolo 520 000 kWh elektřiny.Smysluplnější alternativou, která se také testuje v Nizozemsku a ve Švýcarsku, je umístit raději solární panely do protihlukových stěn kolem dálnic nebo železničních koridorů. V takovém případě lze solární panely instalovat mnohem levněji. Také jejich účinnost je mnohem vyšší z pohledu menšího vlivu zastínění či opotřebení. Navíc se může smysluplně využít již stávajících konstrukcí, které jsou k dispozici.Navíc, do protihlukových bariér lze použít tzv. bifaciální panely, který vyrábějí solární energie z obou stran panelů. Díky této technologii dokáží bifaciální solární panely vyrobit až o 30 % více elektřiny, než tradiční křemíkové technologie.Je povzbudivé, že Holandsko se rozhodlo využít solární panely v praxi na protihlukových bariérách kolem dálnic s podporou aukcí. První testovací projekt solární protihlukové bariéry o délce 400 m má vyrůst na dálnici  A58 nedaleko města Etten-Leur na jihu Holandska.V případě, že se výroba solární energie na protihlukových silničních bariérách osvědčí praxi, hodlá státní organizace Rijksvastgoedbedrijf - správce holandských silnic a dálnic- tento projekt rozšířit na další komunikace v zemi.