Německo oznámilo plán na ukončení výroby energie z uhlí

Německá vláda minulý týden oznámila, že přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Konec jaderné a uhelné energetikyNěmecko již před několika roky oznámilo ukončení výroby elektřiny z jaderných elektráren do roku 2022. Nový plán německé vlády počítá také s tím, že naši západní sousedé utlumí i výrobu energie z uhlí. Německo by mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035.Regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) strukturální pomoci. V Německu provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.Odklon od uhlí, z něhož nyní Německo čerpá asi třetinu energie, má být postupný. Do roku 2022 se uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu.Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže by v tu dobu spolková republika z uhlí získávala už jen 17 gigawattů ročně - devět z hnědouhelných elektráren a osm z černouhelných - zatímco dnes je to 45 gigawattů. Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane využívat zcela. V roce 2032 se přezkoumá, jestli nebude možné celý proces o tři roky uspíšit. Příklad pro Českou republikuČeská republika trpí stejně jako Německo problémem se závislostí na hnědém uhlí. To  je v obou zemích hlavním zdrojem znečištění ovzduší i emisí skleníkových plynů. Sice zatím vůbec nevyužíváme možnosti růstu obnovitelných zdrojů tak jako naši sousedé, ale uhelné elektrárny můžeme začít zavírat díky velkému přebytku výroby elektřiny. Podle výpočtů expertní energetické firmy Energynautics může ČR realisticky odstavit i zbylé uhelné elektrárny do roku 2030, pokud využije slibné možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů. Vláda a ministerstva však zatím neplní ani výslovné úkoly dané Státní energetickou koncepcí ČR, jako je penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí, zvýšení energetické daně z uhlí či posílení vlivu státu při prosazování své strategie v energetických firmách, které vlastní či spoluvlastní (jako je ČEZ či ČEPS). Vedle toho nechává stagnovat sektor obnovitelných zdrojů energie a nezvládá snižovat plýtvání.V tomto roce však ministra Richarda Brabce čeká zkouška v tom, zda odolá tlaku majitelů uhelných elektráren na udělování výjimek z nových limitů pro znečištění ovzduší - o první výjimku (vypouštět více oxidů dusíku a rtuti, než určuje limit) aktuálně žádá uhelná elektrárna Chvaletice. Vláda by také měla prosadit růst těžebních poplatků a energetické daně z uhlí, v novele zákona o podporovaných zdrojích a klimaticko-energetickém plánu nastavit funkční podporu domácích obnovitelných zdrojů či postavit se proti opakovanému pokusu o prodej další staré elektrárny ČEZ určené k odstavení Počerad Pavlu Tykačovi. Německo prošlapává cestu v nezbytné modernizaci energetiky. Můžeme se poučit, co dělat jinak a třebas i lépe. Ale  i my potřebujeme rychlou a hlubokou proměnu naší energetiky, pokud opravdu chceme nejen snížit znečištění ovzduší, ale i osvobodit se od dovozní závislosti, řekl Edvard Sequens, energetický konzultant Calla.