Občanská věda v oblasti mapování invazních druhů v Evropě

Invazní nepůvodní druhy rostlin a živočichů mohou představovat vážnou hrozbu pro přírodní lokality kdekoliv na světě - o tomto zřejmě nikdo z nás nepochybuje. Nejčastějším způsobem boje s nimi stále zůstává jejich přímá likvidace, nicméně nákladově nejefektivnější se jeví včasné odhalení výskytu invazního druhu a následné rychlé zakročení. Taková aktivita je závislá na dostatku informací nejen o biologii druhu, ale i o jeho aktuální rychlosti a způsobu šíření. Není v moci pouze ochranářských či akademických institucí zajistit dostatek nálezových dat, a tak se nabízí možnost využití mnohem větší komunity - zainteresované veřejnosti. Toto tzv. citizen science, čili zapojení veřejnosti do odborného výzkumu, se stává čím dál častějším fenoménem v řadě oblastí. Na poli mapování invazních druhů se setkáváme s řadou databázových systémů, do kterých mohou uživatelé přidávat svá pozorování buď přímo, nebo prostřednictvím mobilních aplikací, vytvořených k takovému účelu. V České republice tak funguje projekt BioLib (www.biolib.cz) a s ním kooperující Nálezová databáze ochrany přírody (https://portal.nature.cz/nd/, blíže viz např. Chobot et al. 2018,) a mobilní aplikace BioLog (viz Zárybnický et al. 2015). Takto se dá monitorovat jakýkoliv druh u nás, nicméně v rámci následného prohlížení si lze vyfiltrovat pouze druhy invazní. Pojďme se nyní podívat i na další státy Evropské unie, jak se vypořádávají s touto problematikou. Výčet zemí zde není kompletní, i některé z dalších států disponují databázovými systémy s možností vkládání dat od veřejnosti (např. slovenský Komplexný informačný a monitorovací systém, švédský Artportalen či estonský eBiodiversity). Vybírány byly ty nejvíce používané a zejména ty, na které je napojena i příslušná mobilní aplikace.