Vladimír F. Mana: Aarhuská úmluva a povolování chemie na polích

Byla doba, kdy Češi jásali, že se "vláda věcí lidu" k lidu navrátila, leč byla také doba, kdy sousloví věci veřejné bylo silně spojeno s podivným podnikatelským projektem Víta Bárty a s jeho neslavným působením nejen v Poslanecké sněmovně, ale také ve vládě České republiky. Přesto jsme již před více jak dvaceti lety, tedy dávno před našim vstupem do Evropské unie, udělali významný krok k lepšímu informování občanů a k jejich zapojení do rozhodování o otázkách ochrany životního prostředí a lidského zdraví. Jako stát jsme dobrovolně přistoupili k ,,Úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí", která bývá zkráceně označována jako ,,Aarhuská úmluva". Z právního hlediska se Česká republika rozhodla stát stranou (členem) mnohostranné mezinárodní smlouvy, přičemž je důležité zmínit, že podle české Ústavy mají ratifikované mezinárodní smlouvy v případě konfliktu s českým zákonem přednost.