zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jan Zeman: Metodologické problémy skleníkového efektu a klimatických změn

27.11.2021
Obecné
Předně, skleníkový efekt (green house effect) je přírodní jev, který objevil a popsal na základě starších teoretických předpovědí Svante Arrhenius roku 1896. Je daný zákony fyziky. V ovzduší Země existují tzv. skleníkové plyny (green house gases = GHG), tj. vodní pára, oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), ozón (O3), freóny a některé další. Když na povrch Země dopadají sluneční paprsky, jejich asi 70 % pohlcuje povrch Země a asi 30 % se odráží zpět do vesmíru. Část odražených slunečních paprsků naráží do molekul GHG a od nich se odráží zpět na povrch Země, čímž oteplují její povrch. Povrch Země je skleníkovým efektem oteplován asi o 33oCelsia. Kdyby nebyl skleníkový efekt na Zemi, povrch planety Země by se vší pravděpodobností zamrzl a život na ní by zaniknul, popř. živořil v blízkém okolí moří oteplených aktivními sopkami a výrony horkých vod či plynů z nitra Země.
Zdroj: Ekolist.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?
Další zprávy z internetu




Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí