Česká společnost pro krajinnou ekologii: Stanovisko k požáru v Národním parku České Švýcarsko a následnému managementu území

Primární cíl národních parků spočívá v ochraně přirozených procesů a biodiverzity, druhotně pak v poznávání těchto procesů lidmi, tedy k vědeckým, vzdělávacím a rekreačním účelům. Naše národní parky jsou velmi hojně navštěvovány, České Švýcarsko nevyjímaje. To leží na pískovcovém podloží v nižších a středních nadmořských výškách a je zbrázděno mnoha doly a roklemi. Velká část území je navíc pokryta nepůvodní stejnověkou smrkovou monokulturou. Spolu s postupující klimatickou změnou s vyššími teplotami a větším suchem jsou přírodní podmínky Českého Švýcarska ideální pro vznik a šíření požárů, jejichž pravděpodobnost se ještě zvyšuje s intenzivnější přítomností člověka v oblasti. Oheň je podobně jako vítr nebo kůrovec přirozenou disturbancí, tedy narušením ve vývoji lesa. Kombinací klimatických změn, nevhodné skladby lesa, nahromadění mrtvé biomasy a vyšší přítomností lidí je však pravděpodobnost požáru ještě vyšší, než tomu bývalo dříve.