Evropa řeší, jak co nejlépe zvládnout ekologickou udržitelnost plastů

Přechod EU na oběhové hospodářství doprovází obava, jak nejlépe cirkulárně využít plasty, jejichž objem se během dalších dvaceti let zdvojnásobí. Prioritou je nastavit oběhového hospodářství tak, aby byly co nejméně využívány primární suroviny včetně těch na biologické bázi, a naopak byly maximálně dlouho využívány plastové materiály pomocí opětovné mechanické či chemické recyklace.  V roce 2020 bylo ve státech EU v průměru recyklováno 14 % plastového odpadu. Zbývající objem byl buď energeticky využit nebo uložen na skládku. Nová strategie EU, která se promítá do legislativy, proto cílí na celkovou ekologickou udržitelnost plastů.  Jako vhodné řešení náhrady konvenčních plastů se dříve jevilo používání bioplastů, které jsou lépe rozložitelné a kompostovatelné než typické fosilní plasty. Reálné vlastnosti bioplastů byly ale po několika letech analyzovány jako mylné, a ne tak lehce biodegradabilní, jak výrobci deklarovali svými ,,zelenými" prohlášeními. Bioplasty se nyní používají pro obaly, při výrobě spotřebního zboží, textilií, v zemědělství, dopravě nebo ve stavebnictví. Celosvětově tvoří okolo 1 % z celkového objemu výroby plastů, tj. více než 2 miliony tun ročně. Z tohoto globálního objemu produkuje čtvrtinu plastů Evropa a více než polovinu Asie.   Strategie a legislativa EU se průběžně zabývá bioplasty, jejich biodegradabilitou a kompostovatelností. Je ale nutné uchopit je více systematicky tak, aby byly plně v souladu […] Článek Evropa řeší, jak co nejlépe zvládnout ekologickou udržitelnost plastů se nejdříve objevil na Obaly 21.