Recyklace lithiových průmyslových baterií v ČR: Čeká nás obrovská vlna. Jsme připraveni?
Asociace AKU-BAT, ECOBAT a RECYKLAČNÍ KLASTR společně vyzývají k aktivitě v
oblasti recyklace průmyslových lithiových baterií. S ohledem na rostoucí objem
průmyslových baterií, uváděných na trh v souvislosti s boomem fotovoltaiky,
elektromobility a akumulačních systémů je nezbytné řešit jejich sběr, druhotné
využití a recyklaci systematicky a včas. Právě na toto téma se zaměřila
nejnovější epizoda odborného podcastu AKUCAST Asociace AKU-BAT, která proběhla
ve spolupráci s partnery ECOBAT a RECYKLAČNÍM KLASTREM.
Asociace AKU-BAT, ECOBAT a RECYKLAČNÍ KLASTR společně vyzývají k aktivitě v oblasti recyklace průmyslových lithiových baterií. S ohledem na rostoucí objem průmyslových baterií, uváděných na trh v souvislosti s boomem fotovoltaiky, elektromobility a akumulačních systémů je nezbytné řešit jejich sběr, druhotné využití a recyklaci systematicky a včas. Právě na toto téma se zaměřila nejnovější epizoda odborného podcastu AKUCAST Asociace AKU-BAT, která proběhla ve spolupráci s partnery ECOBAT a RECYKLAČNÍM KLASTREM.
Recyklace jako příležitost, ne problém
Hosté se shodli na tom, že správně nastavený systém sběru, třídění a zpracování je základem budoucí soběstačnosti. ECOBAT ročně sebere přes 250 tun lithiových - ale jen malá část z nich míří na takzvané second-life využití, zbytek je určen k recyklaci. Hlavními zdroji vyřazených baterií jsou zařízení z průmyslu (okolo 70 tun), elektromobily i domácnosti. Tento objem se má dle odhadů od roku 2030 až ztrojnásobit.
Překážkou recyklace nejsou pouze recyklační technologie, ale i legislativa, dostatek odborníků a funkční finanční modely. ,,Je nezbytné, aby dovozci a výrobci nesli odpovědnost a financovali budoucí recyklaci již při uvedení produktu na trh," zaznělo v podcastu. Právě chystaná novela zákona o výrobcích s ukončenou životností má posílit systém kolektivní odpovědnosti.
Chybí domácí recyklační linky i legislativní stabilita
V Česku zatím neexistuje velkokapacitní recyklační zařízení. Aktuálně jsou proto vyřazené baterie převážně exportovány do zahraničí, nejčastěji do recyklačních center v Polsku, Německu nebo Belgii. Tento stav však představuje nejen ekonomickou a ekologickou zátěž, ale také ztrátu strategických surovin, které by mohly být znovu využity v českém průmyslu.
Zároveň chybí dlouhodobě stabilní a prediktivní legislativní rámec, který by výrobcům, dovozcům i recyklačním firmám poskytl jistotu při plánování investic. Nové evropské nařízení EU 2023/1542 sice přináší jasné cíle v oblasti sběru, využití recyklátů a odpovědnosti výrobců, avšak Česko zatím s implementací potřebných změn do národní legislativy zaostává. Nutná novela zákona č. 542/2020 Sb., která by přinesla konkrétní nástroje a požadavky na recyklaci baterií, se teprve připravuje. Firmy tak často fungují v prostředí nejistoty a chybějících pravidel, to vše brzdí investice do VaV a technologií potřebných pro recyklaci.
Společný cíl: udržet cenné suroviny v Evropě
Nové nařízení EU 2023/1542 klade důraz na celý životní cyklus baterií - od návrhu přes výrobu až po recyklaci. Zavádí také požadavek na využívání recyklovaných materiálů. Česká republika má jedinečnou příležitost stát se součástí strategického řetězce recyklace, pokud začne aktivně investovat do infrastruktury a lidského kapitálu.
,,Tato oblast má obrovský potenciál. Nyní je čas jednat - technologicky, systémově i lidsky," uvedl v závěru epizody Jan Fousek. Asociace AKU-BAT, ECOBAT i RECYKLAČNÍ KLASTR společně vyzývají k posílení mezioborové spolupráce, investic a vzdělávání nové generace odborníků. ,,Nestačí, aby udávalo směr pár zodpovědných firem. Potřebujeme širší závazek a větší důraz na vzdělávání nové generace expertů s kompetečním přesahem v oblastech recyklace, chemie a energetiky," dodal Cingroš.
Sdílet článek na sociálních sítích
