Zvěřenu vesnici neodpářete aneb rozjímání o opravdovosti venkova

Čas od času si mě pozve některá z knihoven, abych pobesedovala s dětmi o zvěřeně domácí a venkovském žití. Povídání zpravidla zahajuji dotazem směrovaným k publiku na téma, co se vám vybaví, řekne-li se venkov. A dětští posluchači mi v odpověď vracejí slova: ,,příroda", ,,pole", ,,les", ,,zvířata", ,,hnůj", ,,obilí", ,,louky", ,,tráva", nebo ,,čistý vzduch". A tak omladina v podstatě vystihuje to, čím venkov má býti. Jeho pravost a opravdovost. Ještě mi nikdo neodpověděl ,,novostavba", ,,bazén" nebo ,,sekací traktůrek". Fakt, nekecám. I tyto komodity však na současný venkov patří.