zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Klatovy vybudují kompostovací zařízení za desítky milionů korun

06.01.2015
Bioodpady
Klatovy vybudují kompostovací zařízení za desítky milionů korun

Klatovy chtějí příští rok investovat desítky milionů korun do výstavby kompostovacích zařízení na zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Dvaadvacetitisícové město díky státním dotacím plánuje, že postaví pro občany kompostovací zařízení ve sběrném dvoře a kompostárnu pro technické služby, které obhospodařují přes 90 hektarů parků, trávníků a zeleně. Už letos radnice díky dotaci z ministerstva životního prostředí rozdala domácnostem 1400 kompostérů pro domácí zpracování bioodpadů, řekl ČTK místostarosta Václav Chroust (ODS).

Město by tak mělo příští rok mít zavedený systém, jenž umožní likvidaci bioodpadu, který by podle nových požadavků neměl končit na skládkách. Nová vyhláška obcím od příštího roku nařizuje, aby zajistili pro své obyvatele třídění bioodpadu a kovů. Bioodpad, tedy posekaná tráva, zbytky ovoce a zeleniny, pečiva, skořápky vajec a ořechů, ale také lepenka či papír, tvoří kolem 40 procent z komunálního odpadu, který končí v popelnicích a na skládkách. Přírodním procesem za působení mikroorganismů, vody a kyslíku ale lze bioodpad změnit na kompost využitelný na zahradách.

"Kompostárna pro potřeby Technických služeb města Klatov, bude mít rozpočet přes 26 milionů korun, dotace bude 85 procent. Měli bychom tak dokázat zpracovat veškerý zelený odpad, který obhospodařují technické služby," řekl Chroust. Další dotace, která by měla rovněž pokrýt 85 procent z třímilionových nákladů, má město přislíbenou na kompostovací rukáv do areálu sběrného dvora. Tam budou moci vozit trávu, listí a další bioodpad obyvatelé, kteří nemají vlastní kompostéry.

Lidem, kteří se na výzvu radnice včas přihlásili, rozdaly Klatovy na podzim 1400 kompostérů na zahrady. I na kompostéry dostalo město pětaosmdesátiprocentní dotaci, která činila přes 3,3 milionu korun, řekl Chroust. "Velmi mile nás překvapila reakce lidí. Kompostéry budou muset být v domácnostech pět let, taková je udržitelnost projektu," dodal.

Do kompostéru patří zbytky rostlin, plevele, květy, bramborové slupky, listí, posekaná tráva, rozdrcené dřevo, piliny, hobliny, sláma a jiné sklizené zbytky, popel z dřeva, novinový papír, karton, kůra stromů či kuchyňský odpad - káva, skořápky, slupky.

Lada Pešková

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí