zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak v Praze vzniká kompost a co se děje s bioodpadem

06.05.2010
Bioodpady
Jak v Praze vzniká kompost a co se děje s bioodpadem

Máte v Praze zahradu a nevíte co s biologickým odpadem? Existují dvě možnosti - buď máte vlastní kompost, nebo uložíte odpad do speciální nádoby, která je pravidelně vyvážena. Z obsahu se pak vyrobí kvalitní kompost, který se zase vrátí do zahrad.

"Bioodpad je biologicky rozložitelný odpad ze zahrady, například listí, větve, tráva, hlína, ale i zelenina, ovoce, slupky. Nepatří sem uhynulá zvířata, kosti a maso, a tepelně upravované produkty. Gastroodpad z restaurací je tedy mimo pravidla biologického odpadu," vysvětlil Jan Marisko, ředitel obchodu společnosti Pražské služby.

Nádoby na biodpad, tak zvané kompostejnery, využívají především zahrádkáři, domkaři a obyvatelé vilových čtvrtí, kteří si nekompostují sami. Svoz probíhá každých 14 dní ve vegetačním období od 1. dubna do 30. listopadu. Odpad putuje například do kompostáren v Úholičkách, Malešicích či Modleticích u Prahy, které provozuje největší zpracovatel pražského bioodpadu firma Jena. Míří sem i část bioodpadu ze sběrných dvorů. "V minulém roce bylo Pražskými službami z Prahy svezeno 1 600 tun bioodpadu, rok předtím to bylo 700 tun," uvedl Jan Mikeska, ředitel obchodu Pražských služeb. Jeho firma má na starost zhruba polovinu z celkového pražského bioodpadu.

Výroba "profi" kompostu

Bioodpad se zpracovává v kompostárně Úholičkách - vyrábí se z něj kvalitní kompost a substráty pro zahradnictví. "Zpracování není průběžné, ale probíhá dávkově. Přivezený odpad se nadrtí v drtičce a pak se uloží na velkou hromadu, tzv. zakládku. Po dobu tří měsíců se neustále překopává speciálním strojem, který ze zakládky uvolňuje vzduch," vysvětlil Jan Švejkovský ze zpracovatelské firmy Jena. Odvzdušňování je prý důležité pro to, aby se kompost nevznítil, neboť uvnitř zakládky je teplota kolem 70 °C. Po třech měsících je kompost hotový a míchají se z něj substráty všeho druhu. Využívají se v sadovnictvích, zahradnictvích a okrasných školkách. Jena prodává například i kůru a drenáže, které pocházejí z bioodpadu. "Namíchat si kompost svépomocí není zas úplně lehké," podotkl Švejkovský, "například jednorázově velké množství trávy může jinak dobrý kompost přesytit. Právě proto ho tady mícháme a zaručíme tím rovnováhu složení."

"Nadsýtná část", tedy kompost s převážně dřevitými zbytky, se dá využít i energeticky. Zhruba 10 % kompostu se proto vozí do tepláren. Heslem Jeny je ale prý hlavně "vracet kompost tam, odkud přišel", tedy zpět do zahrad. Kompostárna v Úholičkách vyrábí certifikovaný kompost, který je schválen Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Nevyužívají tedy všechen odpad, který se sem dostane, ale jen to, co se dá správně využít. "Metodiku jsme se učili hlavně od Rakušanů, Němců a Holanďanů. Nizozemci jsou v tomto nejlepší a zpracovávají veškerý odpad," uvedl Švejkovský. A nestěžují si okolní obce na zápach? "Pokud zakládku dobře založíte a ona nekvasí, pak nezapáchá. Stížnosti nemáme žádné," řekl Švejkovský.

Kompostejner nezapáchá

Svoz bioodpadu v Praze se objevil poprvé v roce 2004, kdy Magistrátu hl. m. Prahy jakožto svůj pilotní projekt rozmístil po městě 800 kompostejnerů. Ze statistik totiž vyplynulo, že 40 % ze směsného odpadu je právě bioodpad. V roce 2006 převzal svoz podnik Pražské služby.

Nádoby na biodpad, tedy kompostejnery, mají na víku i po stranách odvětrávací díru, aby se odpad nezapařoval, a tedy nezapáchal. "Odpaří se díky tomu také zhruba 80 % vody během 14ti denních intervalů odvozu. Existují dvě velikosti nádob na bioodpad, velikost 120 litrů, jejíž pronájem i s odvozem stojí ročně 600 korun, 240 litrová nádoba stojí 960 korun," dodal Mikeska.
Hurá na sídliště

Ohledně sběru bioodpadu na sídlištích chystají Pražské služby osvětovou kampaň. "Proběhne patrně druhý květnový týden na Praze 4 a Praze 15, které jako jediné zatím projevily zájem. Vybrali jsme jen některá sídliště, která se jeví jako vhodná, neboť sběrné vozy na bioodpad jsou o něco větší než běžné kuka vozy a všemi ulicemi by neprojely. Jde o první pilotní projekt ohledně sídlišť. Když se ukáže zájem, samozřejmě nebude problém u dalších aut velikost upravit," oznámila Irena Lapešová, obchodní zástupce Pražských služeb. Svozová auta jsou speciálně vodotěsně upravena. Mají v sobě zabudovanou vanu, aby odpad, který často obsahuje hodně vody, nevytékal na komunikaci během lisování v autě.

"Budeme vyhodnocovat, kolik se do bioodpadu dostane příměsí, které do něj nepatří. Záleží především na informovanosti lidí, kterou nezanedbáme. Doufáme, že se to bude s bioodpadem vyvíjet stejně jako s tříděním klasického smíšeného odpadu. Rok od roku třídí prokazatelně více lidí. Zatímco na začátku jsme měli klientů ohledně biodpadu 800, dnes jich je 5 tisíc," dodal Marisko.

www.bioklub.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha
Institut Cirkulární Ekonomiky
30
11. 2017
30.11-1.12.2017 - Konference
Zámek Křtiny
9
12. 2017
9-10.12.2017 - Seminář, školení
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí