Energetika Slovinska

Aktuální statistické údaje ukazují, že roční výroba energie Slovinska pokrývá přibližně polovinu poptávky po energii, která se pohybuje těsně pod 305 tisíc TJ (85 miliard kW energie). Energetická závislost Slovinska se dlouhodobě pohybuje kolem 50%, v roce 2010 byla přesně 50%, v roce 2011 pak klesla na 48 % a trend poklesu podle odhadů pokračoval i v roce 2012. Z energetických zdrojů nejvíce využívá naftové výrobky (34 %), jadernou energii (22,2 %), tvrdá paliva (19,2 %), zemní plyn (13,7 %), obnovitelné zdroje energie (7,2%), vodní energii (4,4 %) a neobnovitelný průmyslový odpad (0,3 %).

Z domácích zdrojů Slovinsko nejvíce využívá jadernou energii (ze 49,9 %) a tvrdá paliva (30 %). Téměř ze 100 % Slovinsko dováží naftové výrobky a zemní plyn. Z energetických surovin je pro Slovinsko významná těžba lignitu u města Velenje, který využívá tepelná elektrárna Šostanj.

Přibližně 39 % elektrické energie zajišťuje jaderná elektrárna Krško,ca 37,5 % elektřiny.získává SI z tepelných elektráren (Šostanj, Trbovlje, Ljubljana Moste, plynová elektrárna Brestanica). Uskupení hydroelektráren na řekách Dráva, Sáva a Soča zajišťuje zbylých cca 23,5 %.

* za rok 2013 prozatím nejsou výsledky publikovány

Tabulka: Využití energií, podíl domácí výroby a dovozní energetická závislost 2009-2012 (TJ)*

Zdroj: Statistický úřad Slovinska, Ministerstvo hospodářství Slovinska

Pozn.: TJ = 1012 joulů; přepočet joule na kW (kilowatt): 1kW = 3,6 MJ (megajoule)

Hrubé domácí využití představuje strukturu energie získané ve Slovinsku společně s čistým dovozem

* za rok 2013 prozatím nejsou publikovány výsledky

Infrastruktura, vlastnická struktura

Zemní plyn

Zemní plyn je zdrojem energie, který Slovinsko téměř ze 100 % dováží. Domácí výroba zemního plynu kryje 0,3 % všech potřeb země. Dovoz je realizován z Ruska (57 %), Alžírska (30 %), Rakouska (10 %) a Itálie (3 %).

Zásobování slovinského trhu s cca 125 tisíci odběrateli a roční spotřebou cca 1,1 miliardy m³ je zajištěno prostřednictvím společnosti Geoplin vlastněné z 39,6 % státem (www.geoplin.si).

S evropskou plynovodní sítí je slovinská síť propojena třemi styčnými body: ruský zemní plyn přichází do Slovinska po plynovodech přes území Slovenska a Rakouska, alžírský zemní plyn přichází z Tunisu přes italský plynovodní systém, slovinský plynovod je také propojen s chorvatským. Největší část zemního plynu využívá Slovinsko v průmyslu (54%), k neenergetickému použití se využívá 10% z disponibilního množství plynu.

Naftové výrobky

Naftové výrobky (nafta, suroviny a ropné deriváty) se kromě některých surovin výhradně dovážejí, kryjí cca třetinu celé poptávky po energii ve Slovinsku. Jediná slovinská rafinerie Nafta Lendava (100% vlastnictví státu) už ropu nezpracovává a zabývá se jinými petrochemickými činnostmi. Zásobníky ropy jsou pod správou Agentury Slovinské republiky pro povinné zásoby ropy.

Přibližně 90 % dovozů ropných derivátů (zejména z oblasti Černého moře a Sicílie) se realizuje přes přístav Koper. V blízkosti přístavu Koper je etablovaná společnost Instalacija (člen Istrabenz Group) na skladování a překládku petrochemických produktů. Odtud se výrobky dále distribuují v automobilových a železničních cisternách.

Slovinský trh s petrochemickými výrobky pokrývá ze 70 % společnost Petrol (100% vlastněná státem, www.petrol.si), OMV 25%, o zbylých 5% se dělí například společnosti MOL, AGIP, INA. Ve struktuře dovážených naftových výrobků převládají dieselové palivo (45 %), motorový bezolovnatý benzín (26 %) a topný olej (23 %).

Elektrická energie

Slovinsko je ve výrobě elektrické energie pro cca 900 tisíc odběratelů soběstačné. Roční výroba elektřiny představuje cca 16 tisíc GWh. Slovinsko vlastní všechny typy elektráren.

Hydroelektrárny zásobují síť z 23 %, tepelné elektrárny z 38 % a jaderná elektrárna v Kršku z 39 %. Redistribuci vyrobené energie obstarává energetická společnost ELES se 100% státním vlastnictvím (www.eles.si). Mezi nejdůležitější spotřebitele vyrobené elektrické energie patří: z 53 % ostatní spotřebitelé (domácnosti, státní správa, služby, zemědělství atd.), z cca 45 % průmyslová výroba (zejména výroba kovů, kovových výrobků, výroba chemikálií, chemických výrobků a umělých vláken), a z 2 % doprava (zejména Slovinské železnice).

Více než 1/3 elektrické energie vyrobené v SI pochází z jaderné elektrárny Krško (JEK). JEK je na základě Dohody mezi Slovinskem a Chorvatskem provozována jako obchodní společnost. Základní kapitál JEK je rozdělen na dva rovné díly Eles Gen Ljubljana d.d. a Elektropriveda Zagreb d.d.

Obnovitelné zdroje energie (OZE)

Z domácích obnovitelných zdrojů energie (bez vodní energie) je v současnosti využíváno cca 22 tisíc TJ, což představuje cca 7% poptávané roční energie. Zdroji OZE jsou v Slovinsku zejména biomasa (75,8 %), biodiesel (9,6 %), z něhož 4,7 % připadá na bioetanol.

V červenci 2010 schválila slovinská vláda národní akční plán pro OZE na léta 2010-2020, podle kterého se má podíl OZE (včetně vodní energie) na ,,energetickém mixu" zvýšit do roku 2020 na 25 %. K dosažení tohoto cíle musí Slovinsko zvýšit podíl elektrické energie vyráběné z OZE ze stávajících 28 % na 42 %. Podíl OZE na vytápění se musí zvýšit z 20 % na 32 % a OZE v dopravě ze 1,2 % na 10 %.

Vybrané energetické plány ve Slovinsku

Plyn

Slovinsko je zapojeno do projektu ,,South Stream", Slovinsko a Rusko podepsaly v listopadu 2009 mezivládní dohodu o spolupráci při výstavbě uvedeného plynovodu na území SI, na níž v březnu 2011 navázal podpis dohody mezi slovinským Geoplinem a ruským Gazpromem o založení společného slovinsko-ruského podniku na výstavbu plynovodu South Stream přes území Slovinska. Zahájení výstavby plynovodu na území Slovinska definitivně zpečetil předseda představenstva Gazpromu, když ke konci února 2012 přijel do Slovinska podepsat dodatek ke smlouvě, který zajišťuje zahájení výstavby ve Slovinsku již na konci letošního roku 2012. Výkonnost slovinské části ,,South Stream" by měla podle dohody činit 15 miliard m³ zemního plynu ročně a celková investice by měla dosáhnout 1 miliardy EUR.

V souvislosti s dalšími plánovanými aktivitami jsou dále zmiňovány plynovod Nabucco a projekt zkapalněného zemního plynu (LNG). V případě LNG se jedná o plány na výstavbu zásobníků LNG v Jaderském moři (oblasti Terstu, Koperu a ostrova Krk).

Slovinsko v rámci diverzifikace stojí o zapojení do Severojižního koridoru, o kterém již začalo jednat. Slovinsko se již dříve dohodlo s Itálií, na západě země tedy napojeno na plynovod je, ale chybí napojení ve východní části země.

Ropa

V posledních letech je velmi aktuální otázka vedení ropovodu PEOP (Pan-European Oil Pipeline) přes území SI (z Rumunska do Itálie). PEOP je plánován jako alternativa vzrůstající přepravy ropy z kaspické do středoasijské oblasti. SI působí jako pozorovatel v rámci mezistátního výboru k PEOP.

Elektřina

Jaderná elektrárna Krško

Ve Slovinsku je diskutována modernizace jaderné elektrárny Krško (JEK), respektive výstavba druhého bloku této elektrárny. JEK2 je celonárodním projektem, jeho hodnota se odhaduje na 3,5 až 5 miliard EUR. Projektovaný výkon JEK2 se pohybuje od 1.000 do 1.600 MWh.

Ve Slovinsku nyní na vládní úrovni existuje 5 scénářů, kam směřovat dál v oblasti energetiky. Všechny scénáře počítají s prodloužením životnosti jaderné elektrárny Krško do roku 2043 (současný provoz je do roku 2023). Jeden scénář počítá s výstavbou druhého bloku; otázkou je, zda k tomu dojde. Slovinsko má problém s velkostí země a s její infrastrukturou; pokud by Slovinsko chtělo mít výkonnější reaktor, musela by se výrazně změnit infrastruktura a země by muselo najít odbyt pro vyrobenou elektrickou energii. Těžké je v tomto směru překonat odpor ekologů, země nepotřebuje tolik jadrné energie pro svojí vlastní potřebu. Expanze jaderné energetiky by automaticky znamenala posun Slovinska mezi země vyvážející elektřinu, na čemž není politická shoda.

Tepelná elektrárna Šostanj

Otázkou výstavby šestého bloku tepelné elektrárny Šostanj (TEŠ) se vláda vážně zabývá od roku 2003 a v letošním roce poskytla na jeho realizaci potřebné finanční garance. Cílem výstavby nového energetického objektu je ekologická sanace celé TEŠ, která je v provozu přes 25 let. Nový blok (TEŠ6) by měl vyrábět přibližně stejné množství elektrické energie, jako zbývajících pět bloků. Spuštěním šestého bloku by mělo dojít ke snížení emisí CO₂ o jednu třetinu a ke snížení emisí oxidů sýry a dusíku o jednu polovinu (v porovnání s rokem 2009).

Další informace:

www.mg.gov.si ministerstvo hospodářství (v sekci ,,Zakonodaja in dokumenti")

www.stat.si slovinská statistika (v sekci ,,Environment and natural resources")

ZDROJ: businessinfo.cz, kráceno