Řada patogenních hub dokáže stromy potrápit obdobně jako jiní biotičtí škůdci, například podkorní hmyz, chrousti, drobní hlodavci nebo zvěř.
Houbové patogeny jsou pro stromy stejně nebezpečné jako ostatní škůdci
Napadají jehličnaté i listnaté stromy a způsobují poškození porostů napříč Českou republikou.
Jako nejvýznamnější se v současné době jeví napadání dřevin kloubnatkou smrkovou (Gemmamycespiceae) v Krušných horách, václavkami (Armillariaspp.) na severní Moravě a ve Slezsku, sypavkou borovou (Lophodermiumpinastri, L. seditiosum) nebo prosychání modřínů či odumírání olší a jasanů.
Lesní ochranná služba (LOS) při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. výskyt houbových patogenů nejen monitoruje a pečlivě dokumentuje v rámci různých programů a projektů, ale rovněž navrhuje vlastníkům lesa potřebná řešení, jak případnému poškození až odumírání porostů předcházet.
V roce 2013 a především pak 2014 zaznamenali výzkumníci z LOS výrazné poškození modřínů v Krušných horách. Docházelo k zasychání čerstvě, ne vždy však úplně vyrašeného jehličí a následně i celých větévek. Významný podíl biotických škůdců v roce 2013 zjištěn nebyl, pouze jednotlivě byly registrovány nálezy hub Lachnellulawillkommii(brvenka modřínová) a Mycosphaerellalaricina.
Prosychající porosty modřínu v Krušných horách |
Nejzávažnější chorobou v lesních školkách zůstává sypavka borová (Lophodermiumpinastri, L. seditiosum), i když díky všeobecné znalosti způsobů ochrany před sypavkou borovou jsou ve většině školek v současné době ztráty poměrně mírné. Na odumírání jehličí smrků se podílejí i další houby např. z rodu Rhizosphaera. Na řadě douglasek byl v posledních letech pozorován zvýšený výskyt houby rodu Rhizosphaera, potenciálního původce sypavky jehličí douglasek. Z mnoha oblastí republiky byl rovněž hlášen výskyt houby Phaeocryptopusgaeumannii (původce tzv. švýcarské sypavky douglasky) a Rhabdoclinepseudotsugae (původce tzv. skotské sypavky douglasky). Nárůst případů napadených douglasek švýcarskou sypavkou byl v meziročním porovnání mimořádný, kdy houba parazitovala na douglaskách všech věkových tříd.
Údaje o výskytu houby Gemmamycespiceae (kloubnatka smrková) na pupenech smrku pichlavého z různých typů výsadeb se v poslední době velmi rychle množí z různých oblastí Česka (nové nálezy např. ve středních, východních a jižních Čechách). ,,V odborné literatuře jsme doposud nenarazili napřípad epidemického rozšíření takového rozsahu, jaký lze registrovat v současnosti v náhradních porostech smrku pichlavého v severozápadní části Krušných hor," upozorňují experti z LOS. Odpočátku nového tisíciletí je smrk pichlavý masově napadán houbou Gemmamycespiceae, která začala být limitujícím faktorem jeho dalšího přežití.
,,V rámci výzkumu jsme zaměřili pozornost navyhledávání smrků ztepilých napadených kloubnatkou smrkovou. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu stromů, u kterých byl zjištěn vyšší podíl napadených pupenů, především naLesní správě Litvínov, kdy byl patogen zjištěn v sedmi porostech. S výjimkou jednoho porostu, kde bylo nalezeno více napadených jedinců, se zatím stále jednalo o jednotlivé pupeny a nedocházelo k prosychání korun stromů. V roce 2015 významně přibylo napadení stromů a na řadě míst byly evidentně i silně napadeny celé skupiny smrku ztepilého nejrůznějšího věku (,,starší" však stále převažují). V současné době probíhá intenzivní monitoring této houby na smrku ztepilém na lesní správě Litvínov a Klášterec nad Ohří. Četnější nálezy kloubnatky smrkové nasmrku mohou vzbuzovat obavu o další vývoj, neboť infekční tlak houby je v postižených porostech stále vysoký," shrnuje za výzkumný tým Vítězslava Pešková.
Václavka dokáže stromy dost potrápit |
Významným fytopatologickým problémem posledních let je odumírání olší, kde je zarozhodujícího původce považována plíseň olšová (Phytophthoraalni), způsobující letální hnilobu kořenů akrčku olší (zejména Alnusglutinosa aA. incana). Patogen představuje významné riziko pro nejrůznější typy výsadeb, včetně lesních. Nejvíce ohroženými společenstvy jsou pravděpodobně údolní jasanovo-olšové luhy amokřadní olšiny adále všechna společenstva avýsadby, vekterých se olše vevětší míře vyskytují. Význam choroby může narůstat v souvislosti s probíhající klimatickou změnou.
Problémem posledních desetiletí se stává odumírání jasanů. Hub, které se na tom podílejí, jsou zástupci rodů Armillaria, Fusarium, Verticillium, Phomopsis, Cytospora a především Chalarafraxinea (s teleomorfním stadiem Hymenoscyphusfraxineus), která je v posledních letech považována za nejdůležitějšího původce chřadnutí až odumírání jasanů v širším regionu střední Evropy.
Problematika lesnické fytopatologie je pro mnohé možná hůře uchopitelná apochopitelná než například oblast lesnické entomologie. Také spektrum obranných aochranných metod ajejich uplatnění je nižší ahůře prokazatelné. Přesto je tento obor neméně důležitý než ostatní lesnické disciplíny. V souvislosti s nabývajícími teplotními extrémy a prudkými zvraty (především v zimě a na jaře) dochází k oslabování dřevin, a tím je usnadněn nástup a následné namnožení biotických škůdců.
K příležitosti letošního 20. výročí fungování Lesní ochranné shrnuli odborníci zabývající se houbovými patogeny lesních dřevin největší fytopatologické problémy posledních 20 let. Podrobný článek je ke stažení zde:http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/Zpravodaj_LOS_sv._18_2015.pdf
Adresy expertů LOS, autorů hodnocení:
Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D., Dr. František Soukup, CSc.
VÚLHM, v. v. i. Strnady 136, 156 00 Praha 5 - Zbraslav e-mail: peskova@vulhm.cz
Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D.:
VÚLHM, v. v. i.; Na Půstkách 39, 738 01 Frýdek-Místek e-mail: lubojacky.j@seznam.cz
Související odkazy:
http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/Zpravodaj_LOS_sv._18_2015.pdf
http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/ZOL_Suppl._2015i.pdf