Třetí den v Paříži: Česko chce zastavit fosilní dotace, praxe je ale jiná

Česká republika se přihlásila k Deklaraci k reformě dotací pro fosilní paliva.[1] Dotace na fosilní paliva stojí za třetinou emisí skleníkových plynů a proto je potřeba celý systém revidovat, vypočítává deklarace. Připojilo se k ní čtyřicet zemí světa od USA přes Německo až k těm nejvíce ohroženým změnou klimatu jako Samoa, stejně jako desítky firem včetně Tesca nebo Unileveru.

Ekonomiku fosilních paliv dnes na konferenci v Paříži nevybíravě zkritizoval James Hansen, přední světový klimatolog a bývalý ředitel Institutu vesmírných studií NASA. Ten upozornil, že jednotlivé závazky států a systém trhu s uhlíkem (cap and trade) nepřinesou potřebné výsledky.

,,Ideálním výsledkem konference by bylo, pokud Obama a čínský prezident řeknou, že potřebujeme zpoplatnit využití uhlíku. Dokud vše nechávají na jednotlivých státech a jejich pravidlech, jsme v průšvihu." řekl Hansen.[2]

Podle Hansena je potřeba, aby silné státy jako USA a Čína a EU zavedly poplatky za těžbu a dovoz fosilních paliv. Cenu fosilních paliv sráží také dotace. Vlády celého světa ročně utratí kolem 500 miliard dolarů za podporu ropy, zemního plynu a uhlí.

,,Dotace na fosilní paliva mohou za zhruba jednu třetinu světových emisí skleníkových plynů vypuštěných mezi lety 1980 až 2010," prohlásil premiér Nového Zélandu John Key, jeden z iniciátorů Deklarace k reformě dotací pro fosilní paliva. Celková suma kolem 500 miliard dolarů je pětkrát vyšší než kolik slíbily průmyslové země investovat v rozvojových zemích do adaptace na změny klimatu a snižování emisí skleníkových plynů.

,,Česká vláda se sice k reformě dotací přihlásila, pokud chce ale přeměnit slova v činy, musí začít u sebe: zrušit dotace na pálení uhlí v kotlích, emisní povolenky zdarma nebo podporou vývozu uhelných elektráren," říká Hugo Charvát z Centra pro dopravu a energetiku.

,,Evropská unie systematicky využívá veřejné finance, aby si zajistila příliv fosilních paliv ze svého okolí. Oproti podpoře úspor a obnovitelných zdrojů je podpora pro fosilní paliva v evropském sousedství čtyřnásobná." říká Ondřej Pašek z mezinárodní organizace CEE Bankwatch Network, která se dotacemi z evropských veřejných peněz zabývá.[3]

Například Skupina ČEZ získala bezplatné emisními povolenky v řádu desítek miliard korun. Navíc ji podle soudního rozhodnutí z října 2015 bude stát muset vrátit část darovací daně za povolenky ve výši 3.8 miliardy korun. Dvacet milionů korun získaly firmy, které budují v zahraniční nové uhelné elektrárny nebo otevírají uhelné doly. Podpora Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) směřuje na investice do těžby uhlí v Polsku nebo na výstavbu uhelných elektráren v Turecku nebo Číně. Evropské fondy ve výši 9 miliard Kč zase podpoří kromě biomasy i kotle na uhlí a zemní plyn.