Poslanci podpořili zpřesnění zákona o ukládání oxidu uhličitého

Sněmovna dnes podpořila technickou změnu v zákoně o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. Novela pouze upřesňuje některá ustanovení zákona tak, aby byla v souladu s evropskou směrnicí. Nemění ustanovení zákona, které říká, že ukládání nelze v tuzemsku povolit do 1. ledna 2020.

Podle vlády budou proto dopady této novely přinejmenším pro nejbližší dobu nulové. Ani po roce 2020 nelze vzhledem ke geologickým podmínkám předpokládat výrazné využití této technologie.

Novela doplňuje do zákona definice pojmů jako třeba vodní sloupec, geologická formace nebo oblak oxidu uhličitého. Změkčuje ale i podmínky pro povolování provozu úložiště. Báňský úřad bude moci povolit výjimku u jednoho nebo více kritérií požadovaných zákonem o geologických pracích. Žadatel bude muset dokazovat, že pokud kritérium vynechá, tak to nepříznivě neovlivní rozhodování úřadu o tom, zda úložiště povolí.

Vláda chtěla, aby Sněmovna schválila novelu již v prvním čtení, to ale vetovaly opoziční kluby ODS a TOP 09. Jan Zahradník (ODS) to zdůvodnil legislativně technickými nejasnostmi v návrhu.

Čeští geologové již několik let zkoumají, kde by se na území ČR technologie zachytávání a ukládání CO2 pod zem mohla uplatnit. Geologické ukládání oxidu uhličitého CO2 pod zem je součástí metody, kterou odborníci považují za jeden z perspektivních způsobů zmírňování klimatických změn. Ministerstvo chce proto do pěti let určit rizika vlivů CO2 na podzemní vody, působení na horninové prostředí i bezpečnost.

Česká geologická služba už vytipovala lokality v českém permokarbonu. Jde o pás hluboko uložených prvohorních usazenin táhnoucí se od Žatce až do Podkrkonoší a v pásu karpatské předhlubně na východní Moravě. Předběžný odhad úložné kapacity je zhruba 850 milionů tun CO2.