Podmínkou členství v myslivecké stráži zůstane bezúhonnost

Zákon o myslivosti se měnit nebude, Ústavní soud dnes zamítl návrh na zrušení pasáže vymezující rozsah bezúhonnosti vyžadované pro členství v myslivecké stráži. Návrh podal Nejvyšší správní soud, podle kterého je podmínka vymezená příliš přísně.

Překážkou pro výkon funkce myslivecké stráže je odsouzení za jakýkoliv úmyslný trestný čin, a to kdykoli v minulosti. K zahlazení trestu se nepřihlíží. Ústavní soud uznal, že podmínka je přísná, ale nikoliv protiústavní. Případné zmírnění je v kompetenci zákonodárců.

Stráž dohlíží v každé honitbě na dodržování zákonů a myslivecké etiky. Může si od lovce vyžádat zbrojní průkaz, lovecký lístek a povolenku, zastavovat auta a kontrolovat, zda nepřevážejí upytlačenou zvěř, případně zadržet člověka přistiženého při neoprávněném lovu. K pravomocem myslivecké stráže patří také usmrcení toulavého psa nebo zdivočelého hospodářského zvířete.

Podle zákona podmínku bezúhonnosti nesplňuje člověk pravomocně odsouzený pro jakýkoliv úmyslný trestný čin ani pachatel mysliveckého přestupku.

Nejvyšší správní soud má na stole konkrétní případ člověka, který nesmí do stráže kvůli "škraloupu" z roku 1976. Tehdy si vyslechl trest za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Právě na základě konkrétní kauzy se správní soud obrátil na ústavní soudce s návrhem na zrušení části zákona.

Podle Ústavního soudu je podmínka bezúhonnosti pro výkon určité funkce či veřejné služby standardním nástrojem, sleduje legitimní cíl. I když je vymezení bezúhonnosti u myslivecké stráže přísné, dokonce přísnější než u jiných typů stráží, nejde o zjevně nepřiměřenou či protiústavní úpravu.

Ústavní soudci poukázali na šíři oprávnění myslivecké stráže, na to, že nosí zbraň a že své pravomoci vykonává samostatně, bez přímých kontrolních mechanismů.

"Mají oprávnění, která mohou zasáhnout do osobní sféry každého, kdo by se třeba v té honitbě pohyboval, mohou prohlížet vozidla, žádat prokázání totožnosti, usmrcovat zbraní zvířata. Jsou to vážná oprávnění a já se domnívám, že zákonodárce právě z tohoto důvodu použil ono přísné hledisko," řekla novinářům soudkyně zpravodajka Milada Tomková.

Tři soudci měli jiný názor. Ludvík David a Jiří Zemánek ve společném stanovisku uvedli, že soud měl sporné odstavce zákona zrušit. "Zařadil-li se dobrovolný a neplacený člen myslivecké stráže mezi potenciálně mimořádně bezúhonné veřejné funkcionáře, pak zde byl neproporčně použit, obrazně vyjádřeno, onen pověstný 'kanón na vrabce'," stojí v jejich odlišném stanovisku. S většinou pléna nesouhlasil ani Jan Filip.

Jan Tomandl