V deseti krajích se podél silnic převážně kácelo. Sazenice nestačí nahrazovat padlé stromy
Tři vykácené stromy loni nahradily jen dvě sazenice. Na území celé republiky stromů podél cest dlouhodobě ubývá a mizí tak levná a účinná ochrana před extrémními teplotami, suchem a prachem i naše historické dědictví. Boj proti klimatické změně systematickou výsadbou a údržbou stromů kolem silnic zůstává pouhým slibem vlády bez reálných výsledků.
"Stromy z české krajiny mizí a není proto divu, že lidem kácení stále více vadí. Stromy nám pomáhají chladit vzduch a zadržovat vodu, což v době s extrémními výkyvy počasí potřebujeme jako sůl," říká Marcela Klemensová z Arniky, expertka na ochranu stromů a alejí.
Krajské správy silnic napříč republikou v roce 2019 pokácely podél silnic 19 214 a vysadily 12 085 sazenic, ne vždy na stejném místě. Pouhých 37 % z celkového počtu sazenic silničáři vysázeli na místě kácení. Loni na tom byl nejlépe Liberecký kraj (vysazeno 2562 stromů, pokáceno 550) a nejhůře Zlínský (136 nových stromků nahradilo 967 vykácených).
Trend se od roku 2003 navzdory různým slibům politiků a příslušných ministerstev, dotačním programům na ochranu krajiny a krátkodobým pozitivním výkyvům nemění.
Statistiky výsadby a kácení alejí podél cest v České republice za rok 2019
Kraj |
Vykáceno |
Vysazeno |
Poměr |
|
Liberecký |
550 |
2 562 |
1 : 4,7 |
sázení výrazně převažuje |
Středočeský |
491 |
1 250 |
1 : 2,6 |
|
Ústecký |
446 |
560 |
1 : 1,3 |
|
Moravskoslezský |
791 |
578 |
1,4 : 1 |
kácení převažuje |
Olomoucký |
1 401 |
1 021 |
1,4 : 1 |
|
Plzeňský |
1 714 |
1 148 |
1,5 : 1 |
|
Jihomoravský |
898 |
557 |
1,6 : 1 |
|
Vysočina |
3 245 |
1 833 |
1,8 : 1 |
|
Královéhradecký |
1 888 |
640 |
3 : 1 |
kácení výrazně převažuje |
Jihočeský |
4 043 |
1 179 |
3,4 : 1 |
|
Pardubický |
2 131 |
483 |
4,4 : 1 |
|
Karlovarský |
649 |
138 |
4,7 : 1 |
|
Zlínský |
967 |
136 |
7,1 : 1 |
|
Celkem |
19 214 |
12 085 |
1,6 : 1 |
kácení převažuje |
Podrobné statistiky najdete na http://aleje.org/pro-uredniky-a-spravce/statistika-kaceni
Vzrostlé a pravidelně udržované stromy podél silnic v krajině přitom potřebujeme. Vozovky i krajinu jednoznačně chrání před horkem, silnými poryvy větru, sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů zadržují vodu a zpevňují zem. Správně vysazované a udržované stromy podél silnic tak jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. V našich sídlech také významně zvyšují kvalitu bydlení.
Vládní dokument Národní akční plán adaptace na změnu klimatu od roku 2017 dává Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu dopravy za úkol zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu. Plnění povinnosti je natolik pomalé, že k zásadní změně v dohledné době jen tak nedojde. Nadějí pro stromy v krajině jsou proto samosprávy obcí a aktivní občané, kteří stále častěji berou výsadbu a ochranu stromů nejen u silnic do vlastních rukou.
Stromy jsou součástí krajiny a měst, ve kterých žijeme.
Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy proto od roku 2003 zpracovává spolek Arnika dotazováním u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Přesto jsou statistiky neúplné a chybí informace, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.