CHKO Soutok je oblastí lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje

Praha 28. června (ČTK) - Výběr informací o chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok, která vznikla 1. července 2025 na soutoku řek Moravy a Dyje:

- O vyšší ochraně lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku se začalo hovořit už na začátku 70. let minulého století, plány na vyhlášení chráněné krajinné oblasti se ale začaly jasněji rýsovat teprve po roce 1990. Poměrně blízko k vyhlášení měla CHKO Soutok za vlády premiéra Petra Nečase (ODS), v září 2012 ale ministerstvo životního prostředí nakonec od záměru odstoupilo, důvodem byl odpor lidí a samospráv proti projektu.

- Programové prohlášení vlády Petra Fialy (ODS) z ledna 2022 původně obsahovalo záměr vyhlásit v oblasti dokonce národní park - vedle už déle chystaného národního parku Křivoklátsko - nakonec ale už v červnu 2022 ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že bude znovu usilovat o vyhlášení CHKO. Nižší stupně ochrany už lužní lesy u soutoku Moravy a Dyje měly od konce 40. let minulého století, kdy vznikly národní přírodní rezervace Ranšpurk a Cahnov-Soutok.

- Snahy o zřízení chráněné krajinné oblasti nabraly na tempu v létě 2023, v květnu 2024 se například rozhodlo, že správa chystané CHKO Soutok sídlit v bývalé škole v Lanžhotě na Břeclavsku. Loni v lednu vznikla nová národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy, jejíž součástí se staly původní (později zrušené) rezervace Ranšpurk a Cahnov-Soutok, vyhlášena byla i menší národní přírodní památka Soutok. Vyhlášení CHKO Soutok vláda schválila svým nařízením loni 15. ledna.

- V listopadu 2023 souhlasili s vyhlášením CHKO jihomoravští radní, během uplynulých let se ale objevila i kritika tohoto kroku. Připomínky vznesli například někteří vlastníci pozemků, kteří se obávali omezení hospodářské činnosti a procesních komplikací. Několik z nich podalo žaloby, avšak soudy rozhodly pouze o tom, že vyhlášení CHKO nelze předběžně pozastavit. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že současný režim vyhlášení CHKO změní jen minimálně.

- Kasačními stížnostmi kvůli vzniku CHKO Soutok se zabývá Nejvyšší správní soud (NSS). Například loni v listopadu město Lanžhot na Břeclavsku neuspělo s kasační stížností, jejímž prostřednictvím bojovalo proti zařazení části svého území do CHKO.

- Vyhlášení CHKO Soutok se také dostalo před Ústavní soud (ÚS). Na ten se kvůli CHKO obrátili poslanci tehdy opozičního hnutí ANO. Ministerstvo podle nich nevypořádalo velkou část námitek a ignorovalo názory místních. Loni v listopadu ÚS zamítl návrh 35 poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO Soutok vznikla.

- Ke kritikům CHKO Soutok patří kromě politiků ANO i předseda Motoristů a současný ministr zahraničí Petr Macinka. "Není to správné a lidé to tam nechtějí," řekl loni v polovině října. V odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) uvedl, že rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok je nutné přehodnotit.

- Tři lokality soutoku Moravy a Dyje jsou už součástí celoevropské sítě Natura 2000 - evropsky významná lokalita - Soutok-Podluží, Niva Dyje a ptačí oblast Soutok -Tvrdonicko. Typy mezinárodní ochrany pouze potvrzují unikátnost a význam dochovaného přírodního a kulturního dědictví a vyjadřují závazek České republiky toto dědictví chránit. Praktická ochrana těchto území se musí zajistit prostřednictvím národní legislativy.

- "Po 50 letech snah, nejrůznějších výzev, petic, stanovisek, nekonečných jednání a diskusí byly nyní konečně zahájeny reálné kroky k zajištění územní ochrany oblasti soutoku Moravy a Dyje - mimořádně cenné krajiny mezinárodního významu. Pokud se podaří vyhlásit CHKO Soutok, bude odstraněn bezesporu největší dluh české státní ochrany přírody," uvedl v březnu 2023 ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout.

- Území, takzvaná Moravská Amazonie, je největším zachovalým lužním komplexem v České republice a také největším územím lužních lesů ve střední Evropě. Chráněná krajinná oblast vznikne na téměř 120 kilometrech čtverečních, více než 90 procent lesů je přitom ve vlastnictví státu. Největší část leží v katastru Lanžhota, oblast je oproti existujícím CHKO unikátní tím, že nezahrnuje intravilány obcí a jsou v ní jen poměrně málo frekventované komunikace.

- Lužní lesy tvoří směs listnatých stromů, které ke svému řádnému rozvoji potřebují krátkodobé opakované záplavy. Negativně je proto ovlivnila výstavba Novomlýnských nádrží na Dyji, které byly uvedeny do provozu mezi roky 1978 a 1989. Přehradní dílo zamezilo záplavám a spolu s napřímením vodních toků vedlo i k významnému poklesu hladiny spodní vody, což vedlo k usychání a praktickému umírání lužního lesa.

- V 90. letech sice vodohospodáři začali pravidelně odpouštět vodu z Novomlýnských nádrží tak, aby se lesy opět zaplavovaly, celkové sucho a nedostatek vody v posledních letech ale neumožňuje zavlažování provádět v potřebném rozsahu. Na stav lesů má negativní vliv i hospodaření v předchozích dekádách. Ještě v roce 1938 zabíraly otevřené lesy či louky s velkým množstvím solitérních stromů téměř polovinu lesů, nyní to jsou už jen izolované, od sebe vzdálené plochy.

- Biologové také již několik desetiletí upozorňují na negativní dopady současného lesnického hospodaření v oblasti, které dopadá zejména na vzácné a zvláště chráněné druhy. Vedou je k tomu mimo jiné i výsledky studií, které jasně ukazují úbytek vzácných i chráněných druhů a snižování rozlohy a kvality jejich biotopů. Od roku 2007 se ale přístup Lesů ČR začal po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR měnit.