zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kolik jídla vyhodí české domácnosti?

30.10.2021
Odpady
Bioodpady
Kolik jídla vyhodí české domácnosti?

Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se na světě ročně vyhodí až 1/3 - tedy zhruba 1,2 miliardy tun - vyprodukovaných potravin.

V Evropě se pak podle dat EU ročně nevyužije asi 20 % jídla. Na potřebě tyto objemy redukovat panuje mezinárodní shoda. Například členské země OSN si v programu Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) v bodě 12.3 vytyčují do roku 2030 snížit globální plýtvání (v přepočtu na hlavu) na polovinu. Klíčovou podmínkou pro naplňování podobných cílů je detailní monitoring. V něm jsou však podle odborníků značné mezery. Na studii Petry Novákové (mimochodem absolventky PřF UK) publikované v časopise Foods, která má pomoci data doplnit, se podílela i Svatava Janoušková z katedry učitelství a didaktiky chemie PřF UK.

alt: Roční objem zbytečně vyhozeného jídla v českých domácnostech by po naložení do nákladních aut utvořil 650 km dlouhou kolonu (ilustrační obrázek). Zdroj: původní článek (dostupné na https://www.mdpi.com/2304-8158/10/4/875)Roční objem zbytečně vyhozeného jídla v českých domácnostech by po naložení do nákladních aut utvořil 650 km dlouhou kolonu (ilustrační obrázek). Zdroj: původní článek (dostupné na https://www.mdpi.com/2304-8158/10/4/875)
Ke ztrátám jídla může docházet na všech úrovních dodavatelského řetězce (od získání základní suroviny, přes její zpracování až po užití spotřebitelem). Předchozí studie ukázaly, že ve vyspělých zemích (mezi které se Česko řadí) zpravidla nejvíce plýtvají domácnosti. Vědci proto do svého výzkumu zařadili reprezentativní vzorek 403 českých domácností, které po dobu 1 týdne musely zaznamenávat veškeré jídlo, které doma vyhodily. Celkem 958 respondentů do tzv. kitchen diaries (kuchyňských deníků) zapisovalo nejen typ a množství odpadu, ale také důvod nezkonzumování a způsob likvidace potraviny.

Kolik jídla v Česku vyhodíme?

Základní zjištění výzkumu ukázalo, že každý Čech v průměru ročně vyhodí 57 kg jídla. Pro celou republiku se pak tedy jedná o zhruba 605 500 tun potravinového odpadu za rok. Vědci uvádějí, že se v mezinárodním srovnání jedná o vcelku dobrý výsledek. Jsme na tom např. o 11 kg na osobu lépe než Maďarsko.

Čeho vyhazujeme nejvíce? A proč?

Na základě dalších údajů byl potravinový odpad rozdělen do 2 základních kategorií podle toho, zda se vyhození potraviny dalo, či nedalo předejít.

Tzv. nevyhnutelný odpad tvořily části potravin, které člověk běžně nekonzumuje. To jsou především nejedlé části ovoce a zeleniny (slupky, pecky apod.), kosti nebo čajové sáčky. Tento druh odpadu se na celkovém množství vyhozeného jídla podílel 41 %.

Zbylých 59 % tvořil odpad, kterému bylo možné se vyhnout. Tedy potraviny, které byly vyhozeny, ačkoli mohly být (při vhodném zacházení) snědeny. Jednoduše - plýtvání. Nejčastějším důvodem k vyhození bylo zkažení potraviny (především zeleniny a pečiva). Jako další příčinu pak respondenti uváděli, že si jídla uvařili/připravili/naservírovali příliš mnoho. Dohromady takto lidé v Česku proplýtvají 355 000 tun potravin ročně. Pro názornost vědci popisují, že ,,takové množství by naplnilo 100 000 malých nákladních aut. Pokud by se tyto vozy seřadily za sebe, vytvořily by zhruba 650 kilometrů dlouhou kolonu, která by se táhla z Prahy až do německého Hamburku".

Víc hlav - víc vyhodí? Jaké domácnosti plýtvají nejvíce?

Z dat studie vyplývá, že čím početnější rodina byla, tím menší bylo množství vyhozeného jídla na osobu. Zatímco člověk žijící v domácnosti sám vyhodil v průměru 1,4 kg za týden, člen čtyřčlenné rodiny za stejnou dobu vyhodil jen 0,83 kg potravin. Příčina tohoto fenoménu je nasnadě. I lidé žijící v méně početných domácnostech mají tendenci vařit větší porce kvůli úspoře času a nakupovat velká, cenově výhodná, balení. Avšak méně lidí - méně sní. Častěji se potom stane, že jídlo musí nakonec vyhodit.

Kam s tím? Jakým způsobem Češi nezkonzumované jídlo likvidují?

Přes polovinu potravin se podle analýzy vyhodí do komunálního směsného odpadu (51 %) nebo do kanalizace (8 %). A právě zde vidí autoři největší slabinu českých domácností, potažmo státního systému nakládání s odpadem obecně.

Téměř polovina komunálního odpadu v Česku totiž končí na skládkách. Na nich se vyhozené potraviny rozkládají, čímž přispívají k vyšší produkci methanu (významného skleníkového plynu). V kanalizaci pak mohou zbytky jídel negativně ovlivnit funkci odpadního systému a ztěžovat čištění vody.

Oba způsoby výrazně zatěžují životní prostředí. A je proto nutné hledat ekologičtější řešení. Autoři navrhují například svážení potravinového odpadu do bioplynových stanic, kde by se uvolněná energie využila na výrobu elektrického proudu. Samotné domácnosti mohou nespotřebované jídlo buď třídit do bioodpadu, kompostovat, nebo jím nakrmit svá zvířata. Tyto pro přírodu příznivější způsoby sice lidé využívají, avšak jen v minoritní míře. Autoři upozorňují, že je nutné tuto bilanci změnit. A dodávají, že pokud Česko nepřistoupí k udržitelnějším způsobům likvidace, nebude schopno dostát závazkům vůči mezinárodním organizacím.

Analýza tedy přinesla detailní vhled do českých domácností a jejich nakládání s potravinovým odpadem. Kromě surových dat v sobě však nese i silný morální imperativ. Pokud jste si během čtení článku položili některé etické otázky (ať už ve spojení s chudobou a podvýživou ve světě, nebo s klimatickou krizí), odhalili jste, o jak komplexní problém se jedná. Jeho efektivní řešení závisí jak na vládách a mezinárodních organizacích, tak na jednotlivcích. Co (pokud něco) a kam vyhodíte příště Vy?

Autor

Kateřina Tancmanová, Přírodověda populárně

Použité zdroje

Článek byl převzat z rubriky Přírodověda populárně.

Nováková, P., Hák, T., & Janoušková, S. (2021). An Analysis of Food Waste in Czech Households--A Contribution to the International Reporting Effort. Foods, 10(4), 875. https://doi.org/10.3390/foods10040875

Obrázek v záhlaví: Bioplynové stanice jsou jedním z ekologických způsobů likvidace vyhozených potravin. Získaná energie z rozkladných procesů bude dále využita. Foto: Kateřina Tancmanová

Zdroj: https://www.prirodovedci.cz/

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
25
1. 2022
25.1.2022 - Seminář, školení
Plzeň, Hotel Ibis
INISOFT s.r.o.
26
1. 2022
26.1.2022 - Seminář, školení
České Budějovice, Clarion Congress Hotel České Budějovice
INISOFT s.r.o.
27
1. 2022
27.1.2022 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí