Třídění a zpracování bioodpadu se v Karlových Varech zlepšilo

Třídění a zpracování biologicky rozložitelného odpadu v Karlových Varech se podle provozovatele městské kompostárny v poslední době významně zlepšilo. Obyvatelé, kteří mají odvoz bioodpadu zdarma, podstatně zlepšili jeho třídění a město, které bioodpad sváží, zase posunulo na vyšší úroveň jeho zpracování. Výsledkem je více kvalitního certifikovaného hnojiva, které mohou Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary (LLPKV), provozující městskou kompostárnu, samy využít, či prodat lidem a firmám. Modernizace svozu a zpracování ale podle ředitele LLPKV Stanislava Dvořáka bude ještě pokračovat. Řekl to dnes ČTK.

"Materiál, který naši zaměstnanci vysypou do sběrného vozu, který soustřeďuje veškerý bioodpad, skončí na deponii, kde se z toho vybírají zbytky nečistot, které tam nepatří - plasty, sklo, odpadové dřevo. Což se nám už stává velmi výjimečně po zavedení nového systému, kde každý má za svoji nádobu odpovědnost a zodpovídá za odpad, který je v nádobě uložený," uvedl Dvořák.

Zatímco ještě před rokem bylo podle něj v bioodpadu asi 20 až 25 procent materiálů, které do něj nepatří, tedy plastů, papíru, skla, keramiky nebo zdiva, dnes je to už jen okolo jednoho procenta. Pomohla podle Dvořáka jednak osobní odpovědnost uživatelů, kteří při znečištěném bioodpadu musí zaplatit jeho dražší zpracování. Prospěšné byly i edukační akce na školách.

V roce 2024 město svezlo zhruba 2000 krychlových metrů bioodpadu, vloni už 4400 krychlových metrů. Podle Dvořáka ho bude ještě přibývat, protože další zájemci o takzvané hnědé popelnice se hlásí. Navíc se od loňska nesmí vypalovat stará tráva. Bioodpad po svozu a protřídění začne přirozeně fermentovat, načež se bagrem prohrabává a drtičkou rozmělňuje. Po zhruba dvou měsících projde ještě separátorem, z něhož vypadává už hotové certifikované hnojivo, čili kompost, a větší kusy, které se následně vrací do procesu zpracování.

Vloni už LLPKV vyprodukovaly 800 tun hnojiva, které prochází několikrát ročně odbornou certifikací. Nakupují ho za 950 korun za krychlový metr bez DPH zahrádkáři i firmy. Část biologického odpadu, například z prořezávek nebo kácení stromů, pak končí v teplárnách.

Do strojů, které bioodpad v karlovarské kompostárně zpracovávají, město investovalo přes 40 milionů korun. Podle náměstka primátorky Karlových Varů Lubomíra Kováře (ANO) se ale nejedná jen o ekonomickou efektivitu kompostárny, ale i o to, že část odpadu, která ve městě vzniká, nekončí ve směsném komunálním odpadu a město a jeho obyvatelé nemusí platit za jeho skládkování nebo jinou likvidaci.

Podle Dvořáka je možné současný systém ještě obohatit o některá technologické vylepšení, například systém, který by automaticky vyhodnocoval při svozu obsah popelnic s bioodpadem a upozornil na nepatřičný obsah. Dalším vylepšením by mohl být bezobslužný systém kompostárny, kam by mohli lidé kdykoli přivézt svůj bioodpad a stačil by jim k tomu jen občanský průkaz. Systém by pak zvážil a zaevidoval každý takový svoz, aniž by u toho musel být zaměstnanec kompostárny.