Studie ukázala nároky cesty k energetice a dopravě bez fos. paliv do r. 2050

V roce 2050 by energetika a doprava v Česku mohly fungovat bez spalování fosilních paliv. Tento scénář má ale vysoké nároky na obnovitelné zdroje energie (OZE) a využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Vyplývá to ze studie, kterou tento týden v Praze představili zástupci Hnutí Duha a Greenpeace. Studii pro ně zpracovaly Institute for Sustainable Futures při Univeristy of Technology v Sydney a společnost Aurora Energy Research. Podle ekologů studie zdůraznila potřebu odklonu od uhlí do roku 2030 a velké investice do rozvoje OZE. Zároveň otvírá debatu o hledání řešení konce fosilních paliv slučitelného s ochranou přírody a udržitelným zemědělstvím.

Energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký dnes sdělil, že se modely nezaměřují na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, neboť chybí dost dat ze sektorů zemědělství i odpadů. "Ale s experty jsme se shodli, že ukončení spalování fosilních paliv v energetice a dopravě je nutnou podmínkou klimatické neutrality," zdůraznil ekolog.

Základními východisky scénářů podle Polaneckého byl právě konec spalování uhlí pro výrobu tepla a elektřiny do roku 2030 a ukončení spalování fosilních paliv v dopravě do roku 2050. Dalšími body jsou konec provozu jaderných elektráren podle plánované životnosti, bez nových jaderních bloků a rychlý rozvoj OZE a akumulace elektřiny.

Zatímco pokročilý dekarbonizační scénář ukazuje bezemisní cestu v energetice a dopravě, základní počítá s využitím zemního plynu v roce 2050 a snížením emisí na 13procentní hodnoty z roku 1990. Jako podmínky pro neutralitu do roku 2050 Polanecký shrnul rychlý rozvoj OZE - větrných elektráren, fotovoltaiky i zařízení na biomasu i posílení přeshraničních kapacit elektrických vedení a dovozu elektřiny. Poznamenal, že Česko by muselo počítat s dovozem elektřiny asi ve výši, který teď sama vyváží. Loni byl export z Česka 10,2 TWh, meziročně zhruba o pětinu nižší. Jako další důležité kroky ekolog zmínil elektrifikaci průmyslu dopravy a rozvoj akumulace elektřiny, včetně sezónní pomoci vodíkových technologií, které jsou v současnosti ve fázi výzkumu.

Jako hlavní potíže pojící se s nejambicióznějším scénářem Polanecký popsal, že potřebné množství větrných elektráren v Česku se blíží technickým možnostem. Podotkl, že by šlo zhruba o 5000 zařízení, což je problematické i proto, že například v národních parcích a u některých komunikací se elektrárny nepostaví. A pokud by vznikaly například v lesích či chráněných lokalitách, byl by tento postup problematický z hlediska ochrany přírody. Jako další potíž zmínil nutnost pěstování energetické biomasy ve velkém objemu - zhruba na milionu hektaru zemědělské půdy, a to při využití postupů intenzivního zemědělství. V případě ekologického by byly nároky na půdu ještě vyšší.

"Jsme si vědomi toho, že nemůžeme tuto studii položit na stůl a říct, že (...) takto se to může udělat. Ta studie ukazuje problémy a je potřeba je řešit," podotkl Polanecký. Možným krokem by podle něj byla například redukce zemědělské půdy potřebné pro chov dobytka. Zástupci ekologů zdůraznili také potřebu investic do technologického rozvoje bezemisní výroby a ukládání energie s cílem snížit tlak na využití biomasy a větru. Podle organizací je také otázkou, zda lze dosáhnout dekarbonizace v roce 2050 při zachování ekonomiky postavené na trvalém růstu. Míní, že by bylo vhodné upravit nynější model tak, aby měl nižší náročnost na využívání zdrojů při zachování současné kvality života.